Jádrem případu je více než sedmiletý spor o patenty související s mobilní komunikací, přičemž ve hře je částka 502 milionů dolarů, kterou odvolací soud firmě uložil zaplatit společnosti Optis.

Rozhodnutí nejvyšší britské soudní instance nebude důležité pouze pro Apple. Právní principy, které v tomto případu vzniknou, mohou ovlivnit budoucí licenční podmínky i u dalších technologií a stát se významným precedentem pro celý technologický průmysl.

Spor se týká patentů nezbytných pro mobilní komunikaci

Předmětem soudního řízení jsou patenty vztahující se ke standardům, které umožňují hlasovou i datovou komunikaci mezi mobilními zařízeními. Tyto technické standardy představují základ fungování moderních chytrých telefonů a dalších zařízení připojených k mobilním sítím.

Patenty původně vlastnily společnosti Ericsson (ERIC), Samsung Electronics a Panasonic Holdings, které je postupně prodaly společnosti Optis. Ta je vlastněna fondy spravovanými investiční společností Brevet Capital.

Apple a Optis několik let jednaly o licenčních podmínkách pro využívání těchto patentů. Vyjednávání však v roce 2019 zkrachovala, načež Optis podala žalobu u anglického soudu. Britské soudy mají pravomoc stanovovat globální licenční poplatky za patenty licencované za podmínek označovaných jako spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.

Odvolací soud výrazně navýšil částku

První rozsudek padl v roce 2023, kdy londýnský Vrchní soud rozhodl, že Apple má společnosti Optis zaplatit 56 milionů dolarů.

O rok později však odvolací soud částku výrazně navýšil. Konečný účet vzrostl přibližně devítinásobně na 502 milionů dolarů, což představuje zásadní rozdíl oproti původnímu rozhodnutí.

Odvolací soud při svém výpočtu mimo jiné vycházel z licenční dohody, kterou společnost Optis uzavřela se společností Alphabet (GOOGL) prostřednictvím Googlu. Současně do výpočtu zahrnul licenční poplatky sahající až do roku 2013. To se liší od názoru Vrchního soudu, který zastával stanovisko, že by se měla uplatnit šestiletá časová hranice.

Právě způsob výpočtu licenčních poplatků představuje jednu z hlavních oblastí sporu před Nejvyšším soudem.

Apple kritizuje způsob stanovení licenčních poplatků

Apple nezpochybňuje samotnou povinnost za využívání patentů platit. Firma uznává, že licence musí být poskytovány za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

Technologický gigant však tvrdí, že odvolací soud při stanovení částky postupoval nesprávně a dopustil se právních pochybení. Podle společnosti byla použitá metodika ocenění nepředvídatelná a postrádala jasné právní principy.

Ve svých písemných podáních Apple upozorňuje, že pokud budou britské soudy stanovovat licenční sazby subjektivně nebo nekonzistentně, může to narušit fungování celých průmyslových odvětví po celém světě.

Firma zároveň argumentuje, že nepřiměřeně vysoké licenční poplatky mohou negativně ovlivnit inovace, kvalitu výrobků i konečné ceny, které platí spotřebitelé.

Apple proto žádá Nejvyšší soud, aby rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal a způsob stanovení licenčních poplatků znovu posoudil.

Optis tvrdí, že Apple dlouhodobě odmítá platit odpovídající licence

Společnost Optis naopak tvrdí, že Apple řadu let oddaluje uzavření licenční dohody a využívá své silné postavení na trhu ke snižování licenčních sazeb.

Ve svém podání uvádí, že Apple u každého patentu opakuje stejnou argumentaci a tvrdí, že licence není potřeba, protože patent buď není nezbytný, nebo není platný.

Podle Optisu obsahovalo rozhodnutí Vrchního soudu řadu chyb, které bylo nutné napravit. Firma proto považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a domnívá se, že navýšení částky bylo opodstatněné.

Spor se tak netýká pouze samotné výše licenčního poplatku, ale také přístupu k oceňování patentových portfolií využívaných v globálním technologickém průmyslu.

Apple navíc v řízení nezůstává osamocen. Jeho stanovisko podporuje koalice několika významných subjektů, mezi nimi například Intel Corp. (INTC) nebo přední hollywoodská filmová studia. Podle Applu by případná prohra mohla znamenat, že obdobně vysokým licenčním poplatkům budou v budoucnu čelit i další výrobci elektroniky.

Na opačné straně stojí mimo jiné společnost Qualcomm (QCOM) , která se zabývá vývojem i licencováním mobilních technologií. Ta ve svém podání uvádí, že argumentace Applu se odchyluje od obecně uznávaných principů licencování patentů a mohla by oslabit motivaci firem investovat do technologických inovací.

Případ bude projednávat pětičlenný senát britského Nejvyššího soudu v čele s jeho předsedou lordem Robertem Reedem. Soudní jednání je naplánováno na tři dny a jeho výsledek bude pečlivě sledovat celý technologický sektor, protože může významně ovlivnit budoucí podobu licenčních poplatků za standardizované technologie využívané po celém světě.