Na konferenci reVize Česka to uvedl prezident Petr Pavel, který zároveň zdůraznil, že případné zvyšování dluhu by mělo směřovat výhradně do investic podporujících dlouhodobý ekonomický růst.

Podle prezidenta není zadlužování automaticky negativním jevem, pokud jsou získané prostředky využity efektivně a přispívají k posílení konkurenceschopnosti země. Naopak investice bez jasného ekonomického přínosu mohou představovat dlouhodobou zátěž pro veřejné rozpočty.

Debata o zadlužování přichází v době, kdy se v České republice diskutuje o změnách rozpočtových pravidel a o možnostech financování strategických investic v období zvýšených bezpečnostních a ekonomických výzev.

Růst dluhu musí být spojen s rozvojem ekonomiky

Prezident upozornil, že Česko se stále nachází v prostředí relativně vysokých úrokových sazeb, což výrazně zvyšuje náklady na financování veřejného dluhu.

Podle něj proto není možné spoléhat na dlouhodobé financování výdajů prostřednictvím neustále rostoucího zadlužování.

Zdůraznil, že při hodnocení veřejných financí je důležité sledovat nejen absolutní objem dluhu, ale především jeho dynamiku. Právě rychlý růst zadlužení může podle něj představovat významné riziko pro budoucí stabilitu ekonomiky.

Současně vyzval k opatrnosti při debatách o rozvolňování rozpočtových pravidel. Takové kroky mohou být podle něj odůvodněné pouze tehdy, pokud povedou k investicím, které podpoří budoucí hospodářský růst.

Prezident zároveň apeloval na podnikatelskou sféru, aby aktivně přicházela s návrhy projektů, které mohou přispět k rozvoji ekonomiky a současně ospravedlnit případné zvýšení veřejných investic.

Obrana může být významným motorem budoucího růstu

Mezi oblasti, které podle prezidenta mohou zásadně ovlivnit budoucí postavení České republiky, patří obrana a bezpečnost.

Pavel uvedl, že investice do obranného průmyslu nelze vnímat pouze jako výdaje na armádu nebo zbraňové systémy. Významnou roli hrají také technologie dvojího užití, které nacházejí uplatnění jak ve vojenském, tak v civilním sektoru.

Právě propojení obranného výzkumu s komerčními technologiemi může podle něj přinést nové příležitosti pro české firmy a podpořit růst celé ekonomiky.

Téma obranných výdajů je aktuální také v souvislosti se závazky vůči NATO. Česká republika se zavázala vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, podle premiéra Andreje Babiše však země tento cíl letos pravděpodobně nesplní.

Diskuse o financování obrany proto zůstává jedním z klíčových ekonomických i politických témat současnosti.

Vzdělávání, digitalizace a výzkum zůstávají slabými místy

Vedle obranného průmyslu upozornil prezident také na několik dlouhodobých problémů, které podle něj brzdí rozvoj české ekonomiky.

Za jeden z největších označil nedostatečné investice do vzdělávání. Podle něj v České republice přetrvávají výrazné regionální rozdíly v kvalitě vzdělávacího systému a ekonomika současně čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků v řadě oborů.

Další výzvou zůstává digitalizace státní správy, která podle prezidenta postupuje příliš pomalu. Efektivnější fungování veřejných institucí by mohlo přispět ke zvýšení produktivity i konkurenceschopnosti země.

Kritiku si vysloužilo také řízení vědy a výzkumu, které prezident označil za příliš roztříštěné. Lepší koordinace výzkumných aktivit by podle něj mohla zvýšit schopnost České republiky přetavovat vědecké poznatky do komerčně využitelných technologií.

Právě inovace, moderní technologie a kvalifikovaná pracovní síla budou podle prezidenta rozhodovat o tom, jak silnou pozici si Česká republika udrží v evropské ekonomice v příštích desetiletích.

Debata o veřejném dluhu tak podle něj nemá být vedena pouze o tom, kolik si stát půjčuje, ale především o tom, na jaké projekty jsou vypůjčené prostředky využívány a jaký přínos budou mít pro budoucí růst země.