Průmyslová výroba i stavebnictví meziročně rostly rychleji než v předchozím měsíci, zatímco zahraniční obchod vykázal slabší výsledky a zaostal za očekáváním trhu. Celkový obraz tak ukazuje rozdílnou dynamiku jednotlivých sektorů, přičemž budoucí vývoj je zatížen řadou rizik, zejména v oblasti energií, geopolitiky a trhu práce.

Podle údajů Českého statistického úřadu se průmyslová výroba v dubnu meziročně zvýšila o 1,5 %. Oproti březnovému růstu o 0,9 % tak došlo ke zrychlení tempa, čímž se přerušilo několikaměsíční zpomalování. K růstu přispěla především silnější aktivita v autoprůmyslu a v elektrovýrobě, které patří mezi klíčové pilíře české průmyslové základny.

Stavebnictví si vedlo ještě výrazněji. Meziroční růst stavební produkce zrychlil na 7,7 %, a to především díky pozemnímu stavitelství. Tento segment zůstává hlavním tahounem celého odvětví a odráží zvýšenou aktivitu v bytové výstavbě.

Průmysl těžil z předzásobení i silnější výroby

Růst průmyslu v dubnu byl ovlivněn nejen strukturálními faktory, ale i jednorázovými vlivy. Významnou roli sehrála zvýšená poptávka po předzásobení klíčovými výrobními vstupy. Ta byla podle ekonomických pozorování motivována obavami z možných výpadků v dodavatelských řetězcích v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

Podobné chování firem bylo patrné již v minulosti, například během pandemie nebo v obdobích zvýšené obchodní nejistoty. Podniky se snaží minimalizovat rizika spojená s přerušením dodávek, což se krátkodobě promítá do vyšší průmyslové aktivity.

Z dlouhodobějšího pohledu však přetrvávají faktory, které mohou růst průmyslu zpomalit. Patří mezi ně především vysoké ceny energií a ropy, které zvyšují výrobní náklady napříč odvětvími. Významnou roli hraje také situace v německém průmyslu, na který je česká ekonomika silně navázána prostřednictvím subdodavatelských řetězců.

Dalším problémem jsou proinflační tlaky, které se v průmyslovém sektoru postupně prohlubují. Rostoucí náklady na vstupy mohou být v budoucnu přenášeny do cen finálních produktů, což ovlivňuje jak domácí inflaci, tak konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích.

Stavebnictví táhne bytová výstavba, rizikem je nedostatek pracovníků

Stavební sektor pokračoval v silném růstu, který byl výrazně podpořen zejména bytovou výstavbou. V dubnu začalo v Česku vznikat přibližně 5100 nových bytů, což představuje meziroční nárůst téměř o 90 %. Tento prudký růst však podle odborných odhadů nemusí být dlouhodobě udržitelný.

Za současným vývojem stojí mimo jiné i nízká srovnávací základna z loňského roku a rozjezd několika větších developerských projektů. Zároveň se však ukazuje, že regionální rozdíly ve výstavbě jsou výrazné. Zatímco v některých částech republiky dochází k rychlému růstu, v hlavním městě se počet nově zahájených bytů dokonce mírně snížil.

Naopak výraznější aktivitu vykazují regiony mimo Prahu, zejména v Jihomoravském kraji, kde došlo k výraznému nárůstu bytové výstavby.

Výhled stavebnictví však není jednoznačně pozitivní. Jedním z hlavních omezení je nedostatek pracovní síly, který může v budoucnu brzdit schopnost firem realizovat projekty v plánovaných termínech. Situaci navíc komplikuje možný odchod části zahraničních pracovníků, což by mohlo dále prohloubit napětí na trhu práce.

Odborníci zároveň upozorňují, že současný boom bytové výstavby nemusí nutně vést k výraznému zlepšení dostupnosti bydlení. Poptávka totiž zůstává vysoká a nabídka se ji snaží dohánět jen postupně.

Zahraniční obchod oslabil a výhled zůstává negativní

Vývoj zahraničního obchodu v dubnu zaostal za očekáváním. Přebytek dosáhl 6,8 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 11,5 miliardy. Struktura výsledku ukazuje smíšený obraz, kdy některé segmenty přispívaly pozitivně, zatímco jiné působily opačně.

Kladně se projevil obchod se stroji a také se surovinami, jako je ropa a zemní plyn. Naopak negativní vliv měl zejména schodek v oblasti koksu a rafinovaných ropných produktů.

Do výsledků zahraničního obchodu se promítla také nejistota spojená s geopolitickým vývojem. Firmy se částečně snažily předzásobit, což ovlivnilo tok komodit i cenovou dynamiku v mezinárodním obchodě.

Dalším faktorem je posilování české koruny vůči euru. Silnější měna sice zlevňuje dovoz, ale zároveň zhoršuje cenovou konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích.

Významným rizikem pro další měsíce zůstává vývoj cen energií a možné narušení dodavatelských řetězců v důsledku geopolitického napětí. Růst cen ropy by se navíc mohl promítat do vyšších nákladů v průmyslu i dopravě, což by dále zatížilo exportní výkonnost.

Celkově tak dubnová data ukazují ekonomiku, která sice v některých segmentech roste, ale zároveň čelí rostoucím externím i interním tlakům, které mohou její dynamiku v následujících měsících zpomalit.