Futures na hlavní indexy naznačovaly před otevřením obchodování pokles, přičemž investoři nadále sledují vývoj na Blízkém východě a zároveň vyhlížejí zveřejnění důležitých dat z amerického trhu práce. Nejistota kolem možného mírového urovnání konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem se opět zvýšila poté, co libanonské hnutí Hizballáh odmítlo dohodu o příměří mezi Izraelem a Libanonem.

K nervozitě přispívá také situace na technologickém trhu. Výsledky polovodičové společnosti Broadcom (AVGO) nenaplnily vysoká očekávání investorů, což vyvolalo výprodeje v části technologického sektoru. Současně se objevily informace, že američtí představitelé vedli předběžná jednání s významnými společnostmi z oblasti umělé inteligence o možné majetkové účasti vlády v těchto firmách.

Technologický sektor pod tlakem, širší trh však zůstává odolný

Futures na americké akcie před zahájením páteční seance oslabovaly. Kontrakty na index S&P 500 ztrácely přibližně 0,6 %, zatímco futures na technologický Nasdaq 100 odepisovaly více než jedno procento. Naopak futures na index Dow Jones se pohybovaly poblíž předchozích hodnot.

Za slabším výkonem technologického sektoru stála především reakce investorů na výsledky společnosti Broadcom. Akcie firmy výrazně oslabily a negativní sentiment se přelil i na další významné hráče polovodičového průmyslu. Pod tlak se dostaly například akcie Micron Technology (MU) , Intel (INTC) nebo Advanced Micro Devices (AMD) .

Přesto se výprodeje nerozšířily na celý trh. Investoři část kapitálu přesouvali do jiných segmentů ekonomiky, zejména do hodnotových a cyklických titulů. Díky tomu dokázaly širší indexy odolat výraznějšímu poklesu.

Ve čtvrtek si index Dow Jones připsal 1,7 %, zatímco index S&P 500 vzrostl o 0,4 %. Technologický Nasdaq Composite naopak mírně oslabil. Vývoj ukázal, že investoři zatím nevnímají problémy jednotlivých technologických společností jako důvod k plošnému výprodeji amerických akcií.

Odmítnutí příměří komplikuje vyhlídky na dohodu s Íránem

Významným tématem zůstává geopolitická situace na Blízkém východě. Hizballáh odmítl dohodu o příměří mezi Izraelem a Libanonem, která byla tento týden zprostředkována Spojenými státy. Tento krok vyvolal obavy, že dosažení širší mírové dohody mezi Washingtonem a Teheránem bude složitější, než se původně očekávalo.

Írán dlouhodobě podporuje Hizballáh a ukončení bojů v Libanonu patří mezi klíčové požadavky Teheránu během jednání se Spojenými státy. Současný konflikt začal po společné vojenské operaci USA a Izraele proti Íránu na konci února a následně se rozšířil i do dalších částí regionu.

Lídr Hizballáhu Naim Kásim označil americkou dohodu za nepřijatelnou a veřejně ji kritizoval. Současně pokračovaly ozbrojené střety v jižním Libanonu, kde podle dostupných informací zahynulo několik lidí. Libanonská armáda mezitím vstoupila do oblastí, které byly v posledních měsících dějištěm intenzivních bojů.

Pro finanční trhy představuje tato situace významný zdroj nejistoty. Investoři totiž doufali, že případná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by mohla přispět ke stabilizaci regionu a zmírnit rizika pro světovou ekonomiku.

Ropa zůstává vysoko, pozornost se přesouvá k americkému trhu práce

Důležitým faktorem zůstává také situace kolem Hormuzského průlivu, který je jednou z nejvýznamnějších dopravních cest pro globální obchod s ropou. Patová situace mezi Spojenými státy a Íránem způsobila, že provoz tankerů v této oblasti zůstává výrazně omezený.

Dopady na energetický trh jsou patrné již nyní. Cena severomořské ropy Brent se pohybovala kolem 94,7 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI obchodovala poblíž 92,4 dolaru za barel. Přestože se ceny mírně vzdálily nedávným maximům, stále zůstávají výrazně nad úrovněmi před vypuknutím konfliktu.

Vyšší ceny energií zároveň zvyšují obavy z dalšího růstu inflace. Centrální banky po celém světě proto pečlivě sledují vývoj na energetických trzích. Pokud by ceny ropy zůstaly dlouhodobě zvýšené, mohlo by to komplikovat boj s inflací a ovlivnit budoucí nastavení měnové politiky.

Velká pozornost se nyní soustředí na zveřejnění amerických dat z trhu práce. Ekonomové očekávají, že americká ekonomika v květnu vytvořila přibližně 85 tisíc nových pracovních míst, zatímco v dubnu jich přibylo 115 tisíc. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat na úrovni 4,3 %.

Výsledek bude důležitý především pro představitele americké centrální banky. Trh práce totiž představuje jeden z klíčových ukazatelů při rozhodování o úrokových sazbách. Dosavadní data naznačují, že zaměstnavatelé jsou při náboru nových pracovníků opatrnější, zároveň však nepřistupují k rozsáhlejšímu propouštění.

Vedle ekonomických dat zaujala investory také zpráva o předběžných jednáních mezi americkou vládou a předními firmami z oblasti umělé inteligence. Podle dostupných informací se diskutovalo o možnosti, že by vláda získala podíly v některých společnostech. Mezi firmami, které se měly rozhovorů účastnit, byla i společnost OpenAI. Konkurenční Anthropic se naopak jednání podle zveřejněných informací neúčastnila.

Případné výnosy z těchto investic by mohly být využity na veřejné účely včetně výplat dividend americkým domácnostem. Zatím však šlo pouze o rané diskuse bez konkrétních závěrů.

Investoři tak uzavírají týden v prostředí, kde se střetává několik významných témat současně. Na jedné straně stojí geopolitická rizika a vysoké ceny energií, na druhé straně vývoj americké ekonomiky a pokračující zájem o umělou inteligenci. Právě kombinace těchto faktorů bude v následujících dnech určovat náladu na světových finančních trzích.