Přestože vláda v posledních týdnech několikrát zasáhla do uvádění nejpokročilejších AI modelů z bezpečnostních důvodů, dlouhodobou strategií podle představitelů Bílého domu zůstává co nejmenší regulační zátěž.

Odcházející poradce prezidenta pro umělou inteligenci Sriram Krishnan uvedl, že administrativa odmítá vytvářet nový federální úřad, který by rozhodoval o tom, které AI modely mohou být uvedeny na trh. Podle něj by podobný systém zpomalil technologické inovace a oslabil konkurenceschopnost Spojených států.

Debata o regulaci AI se přitom ve Spojených státech dále vyostřuje. Na jedné straně stojí snaha podpořit rychlý technologický rozvoj, na druhé rostou obavy veřejnosti i části politiků z bezpečnostních, ekonomických a společenských dopadů nové generace AI.

Bílý dům odmítá vznik centrálního regulátora

Podle Krishnana Trumpova administrativa od počátku prosazuje přístup založený na co nejmenším počtu administrativních překážek pro technologické firmy.

V praxi to znamená, že vláda nechce zavést systém, v němž by společnosti musely získávat předběžné povolení před uvedením nových AI modelů na trh. Podle představitelů administrativy by takový model znamenal výrazné zpomalení vývoje a vytvářel by zbytečnou byrokracii.

Současná strategie se proto zaměřuje spíše na podporu inovací a zachování vedoucí pozice Spojených států v oblasti umělé inteligence.

Krishnan patřil během svého působení v Bílém domě mezi hlavní zastánce mírnější regulace AI společně s někdejším poradcem administrativy pro umělou inteligenci Davidem Sacksem.

Oba dlouhodobě upozorňovali, že příliš přísná pravidla by mohla zpomalit americké technologické společnosti právě ve chvíli, kdy se zostřuje konkurence s Čínou.

Bezpečnostní zásahy ukázaly jinou stránku vládního přístupu

Navzdory odmítání rozsáhlé regulace americká vláda v posledních týdnech několikrát zasáhla do vývoje nejpokročilejších modelů.

Z bezpečnostních důvodů například došlo k dočasnému pozastavení uvedení modelu Mythos společnosti Anthropic a zároveň ke zdržení uvedení modelu 5.6 od OpenAI.

Podle Krishnana šlo o mimořádná rozhodnutí přijatá na základě konkrétních bezpečnostních rizik, nikoliv o začátek trvalého licenčního systému.

Uvedl, že vláda podobné kroky podniká pouze velmi výjimečně a jejich cílem je ochrana kritické infrastruktury a národní bezpečnosti.

V delším horizontu by podle něj měl dohled nad nejpokročilejšími modely z velké části zajišťovat samotný technologický sektor.

Krishnan navrhuje vznik dobrovolného společného orgánu, do něhož by se zapojily technologické společnosti, výrobci čipů i bezpečnostní firmy. Taková platforma by podle jeho představ spolupracovala s americkými bezpečnostními institucemi při identifikaci případných rizik ještě před zveřejněním nových modelů.

Veřejnost žádá větší kontrolu nad rozvojem AI

Diskuse o regulaci umělé inteligence probíhá v době, kdy ve Spojených státech sílí veřejné obavy z dopadů této technologie.

Podle citovaného výzkumu podporuje většina Američanů přísnější pravidla pro vývoj a využívání umělé inteligence.

Vedle otázek bezpečnosti se stále častěji objevují také obavy z dopadů výstavby datových center nebo z možného vlivu AI na pracovní trh.

Jen během prvního čtvrtletí roku 2026 narazilo podle organizace Data Center Watch na odpor místních komunit nejméně 75 projektů datových center v celkové hodnotě přibližně 130 miliard dolarů.

Krishnan však tvrdí, že část negativních reakcí si technologický sektor způsobil sám.

Podle něj firmy příliš zdůrazňovaly scénáře spojené se ztrátou pracovních míst nebo existenčními riziky umělé inteligence, zatímco méně komunikovaly její praktické přínosy například v oblasti zdravotnictví nebo produktivity.

Spojené státy chtějí udržet technologické vedení

Jedním z hlavních motivů současné americké politiky je zachování technologického náskoku před Čínou.

Krishnan upozornil zejména na rychlý vývoj otevřených AI modelů čínských společností a označil za problém, že Spojené státy zatím nemají stejně silný otevřený model domácí provenience.

Vedle konkurence s Čínou se podle něj bude stále více řešit také způsob, jak zajistit, aby z rozvoje umělé inteligence profitovala širší veřejnost.

V této souvislosti připomněl nedávné úvahy administrativy o možnosti většího zapojení amerických občanů do ekonomických přínosů AI, které prezident Trump diskutoval mimo jiné s generálním ředitelem OpenAI Samem Altmanem.

Současně ale upozornil, že jakýkoli systém dohledu nad umělou inteligencí nesmí výrazně zpomalovat uvádění nových technologií na trh. Podle jeho názoru by dlouhé schvalovací procesy mohly poškodit americké inovace a oslabit postavení Spojených států v globálním technologickém závodě.

Debata o budoucí regulaci AI tak pokračuje ve chvíli, kdy vláda hledá rovnováhu mezi podporou inovací, ochranou národní bezpečnosti a rostoucími požadavky veřejnosti na větší dohled nad rychle se rozvíjející technologií.