Důvodem je blížící se vypršení platnosti 10% globálních cel, která byla zavedena letos v únoru na základě §122 obchodního zákona z roku 1974 a mohou platit maximálně 150 dní.

Investoři přitom sledují, zda nová opatření vyvolají podobnou nervozitu jako oznámení cel z dubna 2025, které tehdy výrazně zasáhlo americké akciové trhy. Řada odborníků se však domnívá, že tentokrát může být reakce investorů podstatně umírněnější.

Trump hledá nový právní základ pro zachování cel

Poté, co Nejvyšší soud USA omezil možnost využívat zákon International Emergency Economic Powers Act (IEEPA) jako základ pro zavádění dovozních cel, sáhla Trumpova administrativa v únoru po §122 obchodního zákona z roku 1974. Tento paragraf však umožňuje uplatňovat plošná cla pouze po dobu 150 dní, což znamená, že jejich platnost vyprší už tento pátek.

Bílý dům proto podle očekávání využije jiný právní mechanismus, konkrétně §301 obchodního zákona z roku 1974, který umožňuje zavést obchodní opatření vůči zemím, jež podle americké administrativy porušují pravidla mezinárodního obchodu.

Základem nových opatření má být vyšetřování dokončené minulý měsíc, které se zaměřovalo na dovoz zboží vyráběného za využití nucené práce. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer na jeho základě doporučil zavedení cel ve výši 10 až 12,5 % vůči 60 obchodním partnerům, kteří dohromady představují přibližně 99 % zahraničního obchodu Spojených států.

Podle Greera rozsah doporučených opatření odráží velikost problému a administrativa očekává, že první kroky budou oznámeny již v nejbližších dnech. Ještě před jejich zveřejněním ale musí o plánu informovat Kongres a další zainteresované instituce.

Odborníci zpochybňují oficiální zdůvodnění

Část ekonomů se domnívá, že argumentace nucenou prací slouží především jako právní základ pro zachování již existujících cel.

Podle ekonomky Mary Lovely z Peterson Institute for International Economics je cílem administrativy především obnovit podobnou strukturu cel, kterou prezident Trump představil při takzvaném „Liberation Day“ v dubnu 2025. Tehdy oznámené návrhy vyvolaly výrazné výprodeje na akciových trzích a zvýšily obavy investorů z dopadů obchodních sporů na světovou ekonomiku.

Lovely zároveň uvedla, že zejména američtí spojenci mohou nové zdůvodnění vnímat spíše jako záminku než jako skutečný pokus řešit problematiku nucené práce.

Nová cla by navíc mohla čelit dalším soudním sporům. Někteří právní experti upozorňují, že dovozci mohou napadnout nejen samotné využití §301, ale i průběh vyšetřování, které podle kritiků dostatečně neprověřilo situaci v jednotlivých zemích.

Trhy zatím zůstávají klidné

Přestože obchodní politika Donalda Trumpa v minulosti dokázala výrazně zahýbat finančními trhy, řada analytiků tentokrát neočekává stejně silnou reakci.

Podle profesorky práva Jennifer Hillman z Georgetown University jsou investoři dnes mnohem opatrnější při hodnocení podobných oznámení. Samotné vyhlášení cel podle ní ještě neznamená, že budou skutečně uplatněna v plném rozsahu.

Trumpova administrativa v minulosti opakovaně přistoupila k udělování výjimek pro jednotlivé produkty nebo následně uzavřela dohody s obchodními partnery, které vedly ke snížení původně oznámených sazeb. Kromě toho mohou dovozci vytvářet zásoby ještě před vstupem cel v platnost, což oddaluje jejich dopad na ekonomiku.

Nová opatření by navíc následovala krátce po pondělním oznámení 50% cel na vybrané kanadské zboží, která mají vstoupit v platnost za 30 dní. V tomto případě administrativa využila jiný právní základ, konkrétně §338 celního zákona z roku 1930, a opatření zdůvodnila údajně diskriminačními obchodními praktikami Kanady vůči některým americkým odvětvím.

Podle většiny analytiků však právě tento paragraf nebude použit při očekávaném oznámení dalších cel. Pravděpodobnější variantou zůstává využití §301 obchodního zákona, které by administrativě umožnilo zachovat většinu současných dovozních opatření.

Pro investory tak bude klíčové nejen samotné oznámení nových cel, ale především jejich konečná podoba, případné výjimky a také to, zda budou nová opatření čelit úspěšným právním výzvám. Právě tyto faktory podle odborníků rozhodnou o tom, zda budou mít nová cla výraznější dopad na finanční trhy i světový obchod.