Takový vzkaz vyslal americký prezident Donald Trump jen několik dní před jedním z nejočekávanějších zasedání Federálního rezervního systému letošního roku. Zároveň uvedl, že předseda centrální banky Kevin Warsh podle něj sdílí stejný názor, přestože jeho možnosti údajně omezují další členové vedení Fedu.

Trumpovy výroky přicházejí ve chvíli, kdy na finančních trzích panuje mimořádná nejistota ohledně dalšího směřování americké měnové politiky. Investoři i ekonomové se snaží odhadnout, zda Fed ponechá úrokové sazby beze změny, přistoupí k jejich zvýšení, nebo naznačí uvolnění měnové politiky v dalších měsících. Nové vedení centrální banky přitom zatím neposkytlo trhu mnoho vodítek.

Nejistotu zvyšuje i skutečnost, že Kevin Warsh od svého nástupu do čela Fedu vystupuje výrazně zdrženlivěji než jeho předchůdci. Přestože v posledních týdnech několikrát veřejně promluvil, konkrétní informace o svých záměrech ohledně nastavení měnové politiky prakticky neposkytl. Právě proto budou investoři tentokrát sledovat nejen samotné rozhodnutí Fedu, ale také každé slovo z následné tiskové konference.

Trump pokračuje v tlaku na americkou centrální banku

Během cesty na pracovní akci ve státě Michigan prezident Donald Trump zopakoval svůj dlouhodobý názor, že současná výše úrokových sazeb není pro americkou ekonomiku vhodná.

„Sazby by měly být sníženy,“ uvedl prezident před novináři.

Současně prohlásil, že podle něj předseda Fedu Kevin Warsh dobře ví, jaký krok by měl udělat.

„Vím, co chce udělat. Chce udělat správnou věc,“ řekl Trump. Dodal však, že Warsh podle něj potřebuje podporu dalších představitelů centrální banky, mezi nimiž podle prezidenta působí lidé, kteří mají „špatné úmysly“.

Trump tak znovu veřejně kritizoval vedení Fedu. Již během svého prvního prezidentského období opakovaně vyzýval centrální banku ke snižování sazeb a její rozhodování komentoval nezvykle otevřeně. Ani nyní se netají přesvědčením, že nižší úrokové sazby by podpořily hospodářský růst i finanční trhy.

Jeho výroky však nepřinášejí žádné nové informace o skutečných plánech Fedu. Prezident pouze vyjadřuje svůj názor na to, jak by se podle něj měla měnová politika vyvíjet, zatímco samotné rozhodnutí zůstává výhradně v rukou centrální banky.

Fed drží trhy v nejistotě

Nadcházející zasedání Federálního rezervního systému patří podle řady analytiků k nejméně předvídatelným za poslední roky. Finanční trhy nemají jasnou představu o tom, jaký postoj nové vedení centrální banky zaujme.

Obchodníci podle aktuálních odhadů přisuzují přibližně třetinovou pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb, což je na poměry posledních let poměrně neobvyklá situace. Ve většině předchozích zasedání totiž trh dokázal výsledek odhadnout s výrazně vyšší jistotou.

Ekonomové upozorňují, že hlavním důvodem této nejistoty je právě komunikační strategie Kevina Warshe. Přestože během uplynulých šesti týdnů několikrát vystoupil před Kongresem i na dalších veřejných akcích, budoucí směřování měnové politiky prakticky nekomentoval.

Hlavní ekonom společnosti EY-Parthenon Gregory Daco označil nadcházející jednání Fedu za mimořádně obtížně čitelné. Podle něj Warsh během svých vystoupení hovořil poměrně často, ale k otázce budoucích úrokových sazeb sdělil jen minimum konkrétních informací.

Nejistota kolem nové komunikace Fedu byla natolik výrazná, že pozornost vzbudilo i samotné potvrzení tradiční tiskové konference po skončení zasedání. V posledních týdnech se totiž objevily spekulace, že Warsh chce způsob komunikace centrální banky s veřejností výrazně změnit.

Právě středeční tisková konference tak může být pro investory stejně důležitá jako samotné rozhodnutí o úrokových sazbách. Jakýkoli náznak budoucího vývoje může výrazně ovlivnit očekávání finančních trhů.

Warsh podporuje inflační cíl, analytici se přou o další vývoj

Přestože Kevin Warsh neposkytl jasné signály ohledně nejbližších kroků Fedu, několik jeho veřejných vystoupení přece jen naznačilo, jakým směrem uvažuje.

Nový předseda centrální banky opakovaně zdůraznil svou podporu inflačnímu cíli ve výši 2 %, který Fed dlouhodobě považuje za základní kotvu své měnové politiky. Právě tento důraz vedl část analytiků k přesvědčení, že Warsh bude při rozhodování spíše opatrný a bude chtít zabránit opětovnému růstu inflace.

Ne všichni ekonomové ale tento výklad sdílejí. Bývalý hlavní ekonom BofA Securities Ethan Harris uvedl, že Trumpův pohled nemusí být zcela mimo realitu. Podle Harrise totiž Warsh věří, že rychlý rozvoj umělé inteligence zvýší produktivitu americké ekonomiky natolik, že pomůže udržet inflaci pod kontrolou.

Vyšší produktivita by podle tohoto scénáře mohla vytvořit prostor pro nižší úrokové sazby, aniž by došlo k výraznějšímu obnovení inflačních tlaků. Takový vývoj by znamenal odlišný pohled na budoucí měnovou politiku než u některých dalších členů vedení Fedu.

Právě rozdílné interpretace Warshových veřejných vystoupení ukazují, jak málo konkrétních informací mají investoři v současnosti k dispozici. Trhy proto budou středeční rozhodnutí i následné komentáře sledovat s mimořádnou pozorností.

Vedle samotné výše úrokových sazeb budou investory zajímat především náznaky dalšího vývoje americké měnové politiky. Pokud Fed naznačí ochotu sazby v budoucnu snižovat, může to podpořit akciové trhy i další riziková aktiva. Naopak jestli centrální banka zůstane opatrná nebo připustí možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, mohou finanční trhy reagovat zvýšenou volatilitou.