Spojené státy byly po desetiletí hlavním cílem nejlepších světových odborníků na AI. Stále častěji se ale ukazuje, že tento trend slábne. Rostoucí počet čínských výzkumníků a podnikatelů se po studiích či pracovních zkušenostech v USA rozhoduje vrátit domů, kde vidí lepší podmínky pro budování vlastních technologických firem.

Příběh zakladatele společnosti Moonshot AI Yanga Zhilina patří mezi nejvýraznější příklady této změny. Po dokončení doktorského studia na Carnegie Mellon University měl otevřené dveře do nejprestižnějších amerických technologických společností i univerzit. Nabídky přišly od Applu (AAPL) , zkušenosti získal během stáží ve společnostech Alphabet (GOOG) i Meta Platforms (META) a mohl pokračovat na Stanfordově univerzitě nebo MIT.

Místo toho se rozhodl vrátit do Číny a založit vlastní startup. Rozhodnutí, které bylo v roce 2019 považováno za neobvyklé, dnes mnozí vnímají jako předvídavý krok.

Moonshot AI ukazuje sílu nového čínského ekosystému

Společnost Moonshot AI minulý týden představila svůj velký jazykový model Kimi K3, který se podle dostupných hodnocení zařadil mezi nejvýkonnější modely současnosti vedle řešení od OpenAI a Anthropic. Pozornost vzbudil i mezi předními představiteli technologického sektoru. Elon Musk označil práci vývojářů za působivou.

Úspěch společnosti vyvolal v Silicon Valley otázku, proč se Spojeným státům nepodařilo tak talentovaného výzkumníka udržet.

Jednoduché vysvětlení založené pouze na americké imigrační politice však podle lidí z jeho okolí nevystihuje celý příběh. Yang měl několik možností, jak ve Spojených státech zůstat. Dokonce dostal nabídku pracovat pro Apple i v pekingské pobočce společnosti, aby mohl být blíže domovu.

Rozhodujícím faktorem podle jeho bývalého školitele nebyla vízová nejistota, ale touha vybudovat vlastní firmu. Moonshot AI pojmenoval podle svého oblíbeného alba Dark Side of the Moon skupiny Pink Floyd.

Yangův profesní profil zároveň ukazuje, proč je o jeho práci takový zájem. Absolvoval čínskou univerzitu Tsinghua University a během doktorského studia se podílel na výzkumu architektury Transformer-XL, která patří mezi technologie, jež významně přispěly k rozvoji dnešních velkých jazykových modelů.

Pouhé tři roky po založení společnosti dokázal přibližně třísetčlenný tým Moonshot AI vytvořit model schopný konkurovat nejlepším světovým řešením.

Čína nabízí podnikatelům stále atraktivnější podmínky

Řada čínských zakladatelů technologických firem se domnívá, že budování startupu je dnes v Číně jednodušší než ve Spojených státech.

Výhodou jsou podle nich především rozsáhlejší profesní kontakty, lepší znalost domácího prostředí a jednotnější regulační rámec. Někteří podnikatelé upozorňují také na velmi širokou základnu technických talentů, která jim usnadňuje nábor zaměstnanců.

To však neznamená, že podnikání v Číně postrádá rizika. Firmy zde čelí omezenému přístupu k nejmodernějším výpočetním technologiím, geopolitickému napětí i možnosti, že jejich produkty budou na některých zahraničních trzích omezeny nebo zakázány.

Další překážkou mohou být regulatorní zásahy státu nebo cenzura. Ve srovnání se Spojenými státy je navíc čínský trh rizikového kapitálu stále méně rozvinutý.

Přesto někteří podnikatelé považují domácí prostředí za perspektivnější. Jeden z čínských zakladatelů startupu například uvedl, že ačkoli by jeho firma mohla ve Spojených státech dosáhnout několikanásobně vyššího ocenění, v Číně podle něj existuje větší šance rychleji vyvíjet technologie například pro autonomní řízení a další oblasti, kde by umělá inteligence mohla v příštích letech překonat lidské schopnosti.

Spojené státy čelí nové konkurenci v boji o AI talenty

Historicky většina čínských studentů přírodních věd, matematiky a technických oborů po dokončení doktorského studia ve Spojených státech zůstávala. Tento trend se však postupně mění.

Podle dostupných údajů přibývá odborníků, kteří se vracejí do Číny nejen bezprostředně po studiu, ale i po několika letech profesní kariéry v USA.

Svou roli hraje také společenské prostředí. Průzkum Stanfordovy univerzity mezi 1 304 vědci čínského původu působícími ve Spojených státech ukázal, že 73 % respondentů se necítí při akademické práci bezpečně. Přibližně 65 % uvedlo obavy související s protiasijskými projevy nenávisti a násilí.

Debata o odchodu Yanga Zhilina se tak stala symbolem širší diskuse o tom, zda Spojené státy dokážou udržet nejlepší odborníky na umělou inteligenci. V Silicon Valley se objevují návrhy na výrazné zjednodušení získávání zelených karet pro absolventy doktorských programů zaměřených na AI.

Podle řady odborníků však samotná imigrační politika nestačí. Čína mezitím vybudovala vlastní vzdělávací i výzkumný ekosystém, který produkuje stále více špičkových odborníků.

Analýza Stanfordovy Hoover Institution zaměřená na výzkumníky stojící za modely společnosti DeepSeek ukázala, že 53,5 % z nich nikdy nestudovalo ani nepracovalo mimo Čínu. Z těch, kteří zkušenost ze Spojených států měli, se přibližně 70 % nakonec do Číny vrátilo.

Příběh Yanga Zhilina proto naznačuje širší proměnu globální konkurence v oblasti umělé inteligence. Zatímco dříve byly Spojené státy téměř automatickou volbou pro nejlepší světové talenty, dnes stále více odborníků věří, že právě v Číně mají nejlepší podmínky pro budování technologických společností světové úrovně.