Česká ekonomika pokračovala ve druhém čtvrtletí v růstu, jeho tempo však bylo o něco slabší, než naznačoval první odhad. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 1,9 %, zatímco ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,4 %. Zpřesněné údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici zároveň meziroční růst proti prvnímu odhadu z konce července snížili o 0,1 procentního bodu. Dosavadní vývoj ukazuje, že významným motorem české ekonomiky zůstává spotřeba domácností. Výrazně ale vzrostly také investice, zatímco negativně se do výsledku promítl pokles zásob.

Za celý letošní rok se očekává hospodářský růst těsně pod hranicí 2 %. Dosavadní výsledky za první polovinu roku totiž byly mírně slabší, než s čím se původně počítalo. Česká národní banka (ČNB) pro letošní rok očekávala růst ekonomiky o 2,2 %, výsledek prvního pololetí ale zvyšuje pravděpodobnost, že konečné číslo bude blíže dvěma procentům.

Česká ekonomika se současně musí vyrovnávat s dopady konfliktu na Blízkém východě, který vedl ke zdražení ropy, zemního plynu a dalších surovin. Navzdory těmto okolnostem zůstal HDP ve druhém čtvrtletí v meziročním i mezičtvrtletním srovnání v kladných hodnotách.

Spotřeba domácností zůstává důležitým motorem ekonomiky

Významnou podporu hospodářskému růstu představovala ve druhém čtvrtletí spotřeba. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 2,7 %, což pozitivně ovlivnilo celkový vývoj HDP.

Vyšší spotřebě domácností pomáhá růst reálných mezd. Domácnosti tak prostřednictvím svých výdajů nadále podporují ekonomickou aktivitu a zůstávají jedním z hlavních faktorů současného hospodářského růstu.

Vedle domácností rostla také spotřeba veřejného sektoru. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly ve druhém čtvrtletí meziročně vyšší o 1 %. Jejich tempo růstu tak bylo podstatně nižší než u domácností, přesto rovněž přispěly k celkovému výkonu ekonomiky.

Důležitým pozitivním signálem byl vývoj investic. Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně vzrostla o 7,1 %, tedy výrazně rychleji než spotřeba domácností i samotný HDP.

Investiční aktivitu podporovala výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí a bytů. Současně probíhala obměna firemních vozových parků. Investice tak představovaly vedle spotřeby domácností další významnou část ekonomiky, která ve druhém čtvrtletí vykazovala růst.

Výrazný nárůst tvorby hrubého fixního kapitálu je důležitý také v kontextu celkového výsledku HDP. Ekonomika totiž meziročně rostla o 1,9 %, zatímco investice se zvýšily o více než sedm procent. Struktura růstu tak nebyla založena pouze na vyšší spotřebě.

Odlišný vývoj byl patrný u zahraničního obchodu. Jeho saldo se meziročně snížilo o 20,5 miliardy korun na 99 miliard korun. Přebytek zahraničního obchodu tak zůstal kladný, jeho velikost ale byla proti stejnému období předchozího roku nižší.

Pokles zásob stáhl růst pod prognózu ČNB

Jedním z hlavních negativních faktorů druhého čtvrtletí byla změna stavu zásob. Jejich hodnota činila 17,6 miliardy korun, což bylo o 17,9 miliardy korun méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Právě pokles zásob byl hlavním důvodem, proč byl hospodářský růst slabší, než předpokládala prognóza ČNB. Centrální banka počítala ve druhém čtvrtletí s meziročním zvýšením HDP o 2,2 %, skutečný výsledek ale dosáhl 1,9 %.

Rozdíl mezi prognózou a zveřejněným výsledkem tak činil 0,3 procentního bodu. Vývoj zásob zároveň ukazuje, že samotné tempo HDP nevystihuje všechny části ekonomiky stejným způsobem. Zatímco spotřeba domácností a především investice rostly, zásoby celkový výsledek naopak snižovaly.

Podobný negativní faktor byl přítomen také během prvního čtvrtletí, měl však jinou podobu. Zatímco ve druhém kvartálu hospodářský růst brzdilo snížení zásob, v prvním čtvrtletí se negativně projevil silný růst dovozů.

První pololetí tak přineslo dva rozdílné faktory, které tlumily celkové tempo ekonomického růstu. Přesto česká ekonomika ve druhém čtvrtletí pokračovala v meziroční expanzi a proti prvnímu kvartálu zvýšila svůj výkon o 0,4 %.

Výsledek je zároveň o něco slabší, než ukazoval předběžný odhad z konce července. ČSÚ původní meziroční údaj po zpřesnění snížil o 0,1 procentního bodu na konečných 1,9 %.

Celoroční růst se může pohybovat těsně pod dvěma procenty

Dosavadní vývoj první poloviny roku naznačuje, že česká ekonomika může za celý rok vykázat růst těsně pod hranicí 2 %. Původní prognóza ČNB počítala s celoročním růstem o 2,2 %, slabší výsledky za první pololetí však zvyšují pravděpodobnost mírně nižšího čísla.

Významnou roli pro další vývoj bude mít schopnost ekonomiky pokračovat v růstu navzdory komplikovanému globálnímu prostředí. Konflikt na Blízkém východě vedl ke zvýšení cen ropy, plynu a dalších surovin, což představuje pro české hospodářství nepříznivý vnější faktor.

Dosavadní čísla přesto ukazují, že ekonomika se s těmito dopady zatím vyrovnává. HDP ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,9 % a mezičtvrtletně o 0,4 %. Spotřeba domácností se zvýšila o 2,7 % a tvorba hrubého fixního kapitálu dokonce o 7,1 %.

Právě kombinace rostoucí spotřeby a investic představuje hlavní pozitivní část zveřejněných údajů. Proti ní stojí především nižší stav zásob a slabší saldo zahraničního obchodu.

Při pohledu na jednotlivé složky ekonomiky je tak patrné, že růst nebyl rovnoměrný. Spotřeba domácností zůstala silná, veřejná spotřeba rostla mírnějším tempem a investice zaznamenaly výrazný nárůst. Naopak saldo zahraničního obchodu kleslo na 99 miliard korun a změna stavu zásob byla meziročně o 17,9 miliardy korun nižší.

Celkový obraz české ekonomiky za druhé čtvrtletí proto zůstává růstový, přestože konečný výsledek zaostal za původním očekáváním centrální banky. Pokud se letošní tempo za celý rok skutečně udrží těsně pod dvěma procenty, bude mírně slabší než původně očekávaných 2,2 %.

Zpřesněná data tak potvrzují pokračující hospodářský růst, zároveň ale ukazují na rozdíly mezi jeho jednotlivými zdroji. Spotřeba domácností a investice ekonomiku podporují, zatímco pokles zásob ve druhém čtvrtletí celkovou dynamiku citelně oslabil.