Evropské burzy se drží poblíž rekordů

Evropské akcie ve středu mírně posilovaly, výraznějšímu pohybu však bránily rostoucí ceny energií, zhoršující se situace na Blízkém východě a čekání na americkou inflaci. Celoevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) přidával 0,1 % a konsolidoval poblíž rekordních úrovní.

Obdobně nevýrazný vývoj vykazovaly také hlavní národní burzy. Německý index DAX (^GDAXI) rostl o 0,2 %, zatímco francouzský index CAC 40 (^FCHI) si připisoval 0,1 %. Britský index FTSE 100 (^FTSE) se pohyboval prakticky beze změny.

Makroekonomický kalendář v Evropě přinesl konečné údaje o červencovém vývoji spotřebitelských cen. Meziroční inflace v Německu i Itálii dosáhla 2,8 %, čímž potvrdila dříve zveřejněné předběžné hodnoty. Pozornost trhu se přesto soustředila především na energetické komodity.

Ropa Brent (BZ=F) zamířila k 89 dolarům za barel a zaznamenala šestý růstový den v řadě. Šlo o její nejdelší nepřerušenou sérii zdražování od konce dubna. Vývoj souvisel s pokračujícím konfliktem kolem Íránu a přepravních tras v Perském zálivu.

Krize v Hormuzském průlivu zvyšuje náklady

Americký prezident Donald Trump opakovaně uváděl, že uzavření mírové dohody je blízko, jednání však podle dostupných informací uvázla na mrtvém bodě. Diplomatický postup se zastavil poté, co Trump požadoval, aby Teherán zaplatil přímé kompenzace za konflikt.

Írán následně varoval, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, dokud Spojené státy nesplní jeho požadavky. Situaci na námořních trasách dále vyostřily nové útoky jemenských Húsíů, kteří jsou spojováni s Íránem, na plavidla přepravující vojenské dodávky.

Delší omezení provozu v oblasti Perského zálivu se promítá do cen ropy a dalších vstupů v době, kdy hospodářské prostředí zůstává oslabené. Vyšší náklady na energie mohou ovlivňovat spotřebitelské ceny i hospodaření průmyslových podniků, které mají v evropských akciových indexech výraznější zastoupení než na americkém trhu.

Investoři proto čekají na středeční zprávu o americkém indexu spotřebitelských cen. Její význam zesílil po překvapivých červencových datech z trhu práce, podle nichž počet pracovních míst ve Spojených státech klesl o 23 tisíc. Předchozí měsíce navíc prošly výraznými revizemi směrem dolů.

Trhem odvozená pravděpodobnost zářijového zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou následně klesla přibližně na 45 procent z předchozích 67 procent. Slabší inflační údaje by odpovídaly scénáři, podle něhož ochlazování poptávky po pracovní síle zpomaluje cenový růst a umožňuje centrálním bankám ponechat sazby na podzim beze změny.

Vyšší než očekávaná inflace, zejména kvůli energiím a přetrvávajícím cenovým tlakům ve službách, by naopak prohloubila obavy ze stagflace. V takovém prostředí by vysoké náklady na financování přetrvávaly současně se slábnoucím hospodářským růstem.

Výsledková sezona v Evropě postupně končí

Navzdory středečnímu nevýraznému obchodování zůstával STOXX 600 od začátku roku přibližně o 11 procent výše. V srpnu index přidal 1,75 procenta, zatímco americký index S&P 500 (^GSPC) za stejné období vzrostl o tři procenta.

Americké indexy podporují především největší technologické společnosti a firmy spojené s umělou inteligencí. Evropské burzovní ukazatele mají vyšší zastoupení průmyslu, automobilek a výrobců zboží zbytné spotřeby. Tyto obory jsou přímo vystavené pomalejšímu regionálnímu růstu, clům a zdražování surovin.

Opora z firemních výsledků zároveň postupně slábne, protože většina evropských společností již údaje za druhé čtvrtletí zveřejnila. Souhrnný zisk podniků zahrnutých ve STOXX 600 podle dosavadních čísel meziročně roste téměř o 21 procent. K růstu přispěly vyšší čisté úrokové marže velkých bank a silná poptávka v obranném průmyslu a infrastruktuře elektrických sítí.

Mezi jednotlivými tituly oslabily akcie společnosti Bilfinger (GBF.DE) po zveřejnění výsledků za druhé čtvrtletí o více než šest procent. Akcie stavební skupiny Balfour Beatty (BBY.L) naopak vyskočily téměř o deset procent poté, co firma zvýšila vlastní výhled zisku.