Česká ekonomika by měla v letošním roce růst pomaleji, než se dosud očekávalo. Ministerstvo financí v nové srpnové prognóze snížilo odhad růstu hrubého domácího produktu na 1,9 %, zatímco ještě v dubnu počítalo s růstem o 2,1 %. Za zhoršením výhledu stojí především dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, který zvyšuje nejistotu a tlačí vzhůru ceny energií.

Pro příští rok ministerstvo svůj výhled nezměnilo. Nadále očekává, že česká ekonomika zrychlí a HDP vzroste o 2,4 %. Hlavním motorem hospodářství by měla v obou letech zůstat domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice.

Přestože ministerstvo letošní odhad hospodářského růstu snížilo, zároveň zlepšilo inflační výhled. Průměrná inflace by měla dosáhnout 2,2 %, což je o 0,3 procentního bodu méně, než předpokládala dubnová prognóza. V příštím roce se ale očekává opětovné zrychlení růstu spotřebitelských cen na 2,7 %.

Srpnová prognóza má význam také pro přípravu státního rozpočtu na příští rok. Právě na jejím základě bude ministerstvo připravovat odhad budoucích daňových příjmů státu, přičemž první návrh rozpočtu musí vládě předložit do konce srpna.

Spotřeba a investice zůstávají hlavními tahouny ekonomiky

Hospodářský růst by měl letos stát především na domácí poptávce. Ministerstvo očekává, že spotřeba domácností vzroste o 2,7 %, zatímco investice by se měly zvýšit výraznějším tempem o 4,7 %.

Pozitivní vývoj spotřeby a investic ale částečně oslabuje zvýšená nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě. Jeho důsledkem je mimo jiné růst cen energií, který vytváří dodatečnou zátěž pro domácnosti i ekonomiku.

Smíšený vývoj ministerstvo očekává také v zahraničním obchodě. Vývoz by měl těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek, na druhé straně jej budou brzdit obchodní bariéry a výpadky v dodávkách vstupů.

Také v roce 2027 má zůstat hlavním zdrojem růstu domácí poptávka. Spotřeba domácností by se měla zvýšit o 2,6 % a investice o 2,7 %. Tempo růstu investic by tedy mělo proti letošnímu roku výrazně zpomalit.

Saldo zahraničního obchodu by přitom mělo k dynamice českého HDP nadále přispívat negativně. A to i navzdory očekávanému zrychlení hospodářského růstu u hlavních obchodních partnerů Česka. Důvodem má být především očekávané doplňování skladových zásob.

Celkově tak ministerstvo pro letošní rok očekává růst HDP o 1,9 % a následné zrychlení na 2,4 % v příštím roce. V porovnání s dubnovou prognózou se tedy zhoršil pouze letošní výhled.

Inflace letos zpomalí, příští rok má znovu zrychlit

Příznivější zprávu přináší prognóza v oblasti letošního cenového vývoje. Ministerstvo financí očekává, že průměrná inflace dosáhne 2,2 %, zatímco dubnová predikce počítala s hodnotou o 0,3 procentního bodu vyšší.

K pomalejšímu růstu spotřebitelských cen má přispívat několik faktorů. Patří mezi ně převedení plateb za obnovitelné zdroje energií na státní rozpočet, nižší ceny potravin a silnější kurz české koruny.

V příštím roce se však situace má částečně obrátit. Ministerstvo předpokládá, že průměrná inflace zrychlí na 2,7 %. Do cenového vývoje se má promítnout zdražování elektřiny a plynu, pokračující růst nákladů vlastnického bydlení a také silný růst mezd.

Ministerstvo financí je přitom ve svém makroekonomickém výhledu opatrnější než Česká národní banka. ČNB pro letošní rok očekává růst českého HDP o 2,2 % a v příštím roce jeho zrychlení na 2,7 %. V obou případech tak počítá s rychlejším hospodářským růstem než ministerstvo.

Rozdílné jsou také inflační prognózy. Centrální banka očekává v letošním roce průměrnou inflaci kolem 2 % a v příštím roce její zvýšení na 2,5 %. Ministerstvo financí naproti tomu pracuje s hodnotami 2,2 % a 2,7 %.

Pozitivně by se měl nadále vyvíjet růst příjmů zaměstnanců. Mzdy a platy mají růst rychleji než inflace, což znamená pokračování jejich reálného růstu. Objem mezd a platů by se měl letos zvýšit o 7,8 %, zatímco v příštím roce má tempo růstu zpomalit na 6,2 %.

Nezaměstnanost mírně vzroste a schodek veřejných financí se prohloubí

Relativně příznivá má nadále zůstat situace na českém trhu práce. Nezaměstnanost podle mezinárodně porovnatelné metodiky by se však měla letos zvýšit z loňských 2,8 % na 3 %.

Ani při tomto nárůstu by neměl zmizet problém s nedostatkem pracovníků. Ministerstvo předpokládá, že v některých profesích bude nedostatek zaměstnanců přetrvávat. V příštím roce by se měla míra nezaměstnanosti opět snížit na 2,8 %.

Vedle hospodářského růstu, inflace a trhu práce se nová prognóza věnuje také veřejným financím. Schodek hospodaření vládních institucí by měl letos dosáhnout 2,7 % HDP, zatímco v loňském roce činil 2,1 % HDP.

K meziročnímu prohloubení deficitu mají přispět vyšší investice a pomalejší růst rozpočtových příjmů. Vývoj ovlivňuje také ukončení účinnosti daně z neočekávaných zisků, dočasné snížení spotřební daně z nafty a přesunutí plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.

Očekávané saldo veřejných financí pro příští rok ministerstvo v aktuální prognóze neuvádí. Jeho výše bude záviset na podobě připravovaného státního rozpočtu.

Právě proto má srpnová makroekonomická predikce větší význam než pouze jako aktualizovaný pohled na vývoj českého hospodářství. Slouží jako klíčový podklad pro přípravu státního rozpočtu, protože na jejím základě vzniká odhad budoucích daňových příjmů.

Ministerstvo musí první návrh státního rozpočtu předložit vládě do konce srpna. Nový výhled přitom kombinuje pomalejší očekávaný růst české ekonomiky v letošním roce s nižší inflací, pokračujícím reálným růstem mezd a mírným zvýšením nezaměstnanosti. V příštím roce ministerstvo nadále očekává zrychlení hospodářského růstu na 2,4 %, současně však počítá s návratem vyšší průměrné inflace.

Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):

	2025	2026 (predikce)	2027 (predikce)
Růst HDP	2,6	1,9 (2,1)	2,4 (2,4)
Inflace	2,5	2,2 (2,5)	2,7 (2,8)
Nezaměstnanost (VŠPS)	2,8	3 (2,9)	2,8 (2,7)