Počet lidí spořících si ve třetím pilíři se mírně snížil. Na konci prvního pololetí letošního roku spořilo nebo investovalo prostřednictvím penzijního systému celkem 3,873 milionu účastníků, což bylo o 18 000 méně než na konci roku 2025.

Za celkovým poklesem se však skrývá výrazný přesun mezi jednotlivými typy penzijních produktů. Zatímco staré penzijní připojištění postupně opouštějí další klienti, počet lidí využívajících doplňkové penzijní spoření dál roste.

V doplňkovém penzijním spoření investovalo na konci června 2,297 milionu účastníků. Proti konci loňského roku jejich počet vzrostl o 118 000. Ve starém penzijním připojištění naopak zůstávalo 1,575 milionu lidí a jejich počet se během letošního roku snížil přibližně o 138 000.

Tento rozdílný vývoj souvisí také s tím, že do starého systému již více než 13 let není možné vstoupit. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat pouze do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 mohou noví klienti uzavírat výhradně smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

Penzijní společnosti spravují přes 700 miliard korun

Přestože celkový počet účastníků třetího pilíře během prvního pololetí mírně klesl, objem jejich úspor pokračoval v růstu. Penzijní společnosti na konci června spravovaly klientský majetek v hodnotě přes 700 miliard korun.

Ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí letošního roku se hodnota spravovaných prostředků zvýšila o 40,3 miliardy korun.

Majetek je přibližně rovnoměrně rozdělen mezi novější účastnické fondy a starší transformované fondy. V účastnických fondech doplňkového penzijního spoření bylo na konci pololetí 368,4 miliardy korun. Transformované fondy spravovaly dalších 332,1 miliardy korun.

Významnou součástí třetího pilíře zůstávají příspěvky zaměstnavatelů. Na konci prvního pololetí je dostávalo 1,291 milionu účastníků.

Průměrná výše příspěvku se lišila podle typu produktu. U penzijního připojištění zaměstnavatelé posílali v průměru 1 168 korun měsíčně, zatímco u doplňkového penzijního spoření dosahoval průměrný měsíční příspěvek 1 285 korun.

Rozdíl mezi starým penzijním připojištěním a novějším doplňkovým penzijním spořením nespočívá pouze v možnosti uzavírat nové smlouvy. Doplňkové penzijní spoření vyžaduje výběr investiční strategie, což klientům umožňuje rozhodovat o tom, jakým způsobem budou jejich prostředky investovány.

Nové fondy současně neposkytují garanci, že případná investiční ztráta nesníží hodnotu klientských úspor. Na druhé straně nabízejí možnost dosahovat vyššího zhodnocení prostřednictvím investičních strategií s odlišnou úrovní rizika.

Vývoj během letošního prvního pololetí tento potenciál ukázal především u dynamických strategií. Dynamické účastnické fondy překonaly za první pololetí zhodnocení 11 %.

Penzijní společnosti kritizují navrhované omezení poplatků

Vedle vývoje počtu klientů a spravovaného majetku se pozornost penzijních společností soustředí také na připravovanou změnu pravidel. Ministerstvo financí připravilo novelu penzijního připojištění, která mimo jiné počítá s novým nastavením poplatků.

Navrhovaný jediný poplatek má dosahovat 0,5 %. Asociace penzijních společností však upozorňuje, že takto nastavený limit by mohl ovlivnit způsob, jakým jednotlivé společnosti sestavují investiční portfolia.

Podle asociace by nízký poplatkový strop mohl penzijní společnosti nutit nakupovat především nejlevnější dostupná aktiva, zejména americké ETF. To by podle jejího vyjádření mohlo vést k užšímu investičnímu portfoliu a zároveň k vyšší míře rizika ve srovnání s diverzifikovaným investičním přístupem.

Asociace rovněž upozorňuje na rizika spojená s dlouhodobým investováním prostřednictvím pasivních robotických platforem. Snížení poplatku na navrhovanou úroveň by podle ní omezilo prostor pro aktivní zásahy portfolio managementu, které mohou tato rizika vyvažovat.

Za vhodné řešení považuje poplatek alespoň na úrovni nákladů penzijních společností. Alternativou by podle asociace mohla být možnost účtovat klientům náklady třetích stran, podobně jako je tomu u jiných investičních společností.

Jde však o stanovisko samotného odvětví k připravované regulaci. Návrh Ministerstva financí obsahuje vedle změny poplatků také další úpravy fungování třetího pilíře.

Transformované fondy mají skončit v roce 2036

Připravovaná novela počítá například s novými zvýhodněními pro mladé účastníky. Součástí návrhu je také nová strategie životního cyklu, která má umožnit vyšší zhodnocení vložených prostředků.

Významnou změnou bude plánovaný konec transformovaných fondů. Ty mají podle návrhu definitivně skončit 31. prosince 2036. Klienti, kteří v nich v té době zůstanou, mají být automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

Návrh zákona Ministerstvo financí vložilo do připomínkového řízení a následně by se jím měla zabývat vláda.

Postupný útlum transformovaných fondů navazuje na dlouhodobou změnu struktury českého penzijního spoření. Nové smlouvy o původním penzijním připojištění není možné uzavírat od konce listopadu 2012, takže počet jeho účastníků postupně klesá.

Naopak doplňkové penzijní spoření dál získává nové klienty. Jen během letošního prvního pololetí jejich počet vzrostl o 118 000 na 2,297 milionu. Tento přírůstek ale zatím plně nekompenzoval úbytek 138 000 lidí ve starém systému, takže celkový počet účastníků třetího pilíře mezi koncem roku 2025 a letošním červnem klesl o 18 000.

Český systém penzijního spoření má přitom dlouhou historii. Lidé mohou prostřednictvím penzijních fondů spořit na stáří s finančním příspěvkem státu už od roku 1994.

Aktuální čísla ukazují pokračující proměnu třetího pilíře. Celkový počet klientů sice mírně klesá, ale stále větší část z nich přechází do doplňkového penzijního spoření. Současně roste objem spravovaného majetku a dynamické fondy během letošního prvního pololetí zaznamenaly více než 11% zhodnocení. Další podobu systému nyní výrazně ovlivní připravovaná novela a plánovaný konec transformovaných fondů v roce 2036.