Výstavba datových center pro umělou inteligenci patří mezi největší investiční témata současnosti. Technologické společnosti oznamují tisíce nových projektů a jen letos mají do AI infrastruktury investovat přibližně 750 miliard dolarů. Přesto skutečný postup výstavby za oznámenými plány výrazně zaostává.

Rozvoj datových center zpomalují nedostatek stavebních materiálů, omezené dodávky čipů, problémy s energetickou infrastrukturou, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i složitá povolovací řízení. K tomu se přidává rostoucí odpor části veřejnosti, která se obává dopadů těchto rozsáhlých projektů na okolní prostředí i spotřebu energie.

Přestože se může zdát, že nová AI datová centra vznikají po celých Spojených státech, většina oznámených projektů je stále pouze ve fázi plánování.

Tisíce oznámených projektů se zatím mění ve skutečnost jen pomalu

Na konci loňského roku fungovalo ve Spojených státech 5 427 datových center. V souvislosti s prudkým rozvojem umělé inteligence společnosti oznámily plány na výstavbu dalších 3 969 nových center, což by téměř zdvojnásobilo jejich současný počet.

Ve skutečnosti je však ve výstavbě pouze 802 projektů.

Tempo realizace zaostává také podle dalších odhadů. Investiční banka Goldman Sachs očekává, že do plánovaného termínu bude dokončena pouze přibližně polovina AI výpočetní kapacity, která má být uvedena do provozu mezi současností a rokem 2028.

Běžná výstavba datového centra trvá přibližně 18 až 24 měsíců, stále častěji se však termíny prodlužují.

Podle JPMorgan dosud nezačala výstavba přibližně 60 % kapacity, která měla být dokončena během roku 2027. Dalších sedm procent projektů sice již vstoupilo do realizační fáze, následně však bylo odloženo.

Analytici zároveň upozorňují, že významná část oznámených projektů se nikdy nemusí uskutečnit. Developeři často podávají žádosti na více lokalitách současně a teprve následně vybírají projekty, které budou ekonomicky i technicky nejvýhodnější.

Celkově společnosti plánují vybudovat AI infrastrukturu o výkonu 565 gigawattů, tedy více než desetinásobek současné úrovně. Profesor Columbia Business School Stijn Van Nieuwerburgh však odhaduje, že během příštích deseti let vznikne pouze přibližně 180 gigawattů. Přibližně dvě třetiny současných plánů podle něj nejsou realistické.

I tak by šlo o investice v hodnotě okolo 10 bilionů dolarů, což představuje ještě větší investiční vlnu než výstavba železnic ve Spojených státech v 19. století.

Nedostatek materiálů, čipů i elektřiny zpomaluje celý sektor

Jednou z největších překážek zůstává dostupnost stavebních materiálů. Prudce rostoucí poptávka po datových centrech komplikuje jejich zásobování a prodlužuje výstavbu.

Ani dokončené budovy však nestačí. Klíčovou součástí každého AI datového centra jsou výkonné čipy, jejichž výroba zůstává omezená.

Významnou roli zde hraje společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM) , která vyrábí prakticky všechny nejpokročilejší AI čipy včetně architektur Blackwell společnosti Nvidia (NVDA) nebo MI300X od Advanced Micro Devices (AMD) . Stanfordská univerzita proto označuje TSMC za jeden z nejdůležitějších článků celého globálního dodavatelského řetězce AI.

Dalším problémem je energetická infrastruktura.

Datová centra již dnes spotřebovávají přibližně 8 % veškeré elektřiny ve Spojených státech. Podle odhadů by jejich podíl mohl do roku 2028 vzrůst na 12 %, což vytváří výrazný tlak na přenosovou soustavu i výrobní kapacity.

Řada technologických společností proto plánuje budovat vlastní zdroje elektřiny. Ani tato strategie se však neobešla bez komplikací.

Čekací doby na výkonové transformátory potřebné pro připojení elektráren se podle JPMorgan ztrojnásobily. Výrobce plynových turbín GE Vernova zároveň oznámil, že hodnota objednávek jeho energetických zařízení vzrostla během pěti let na 200 miliard dolarů, což odráží prudce rostoucí poptávku po nové výrobě elektřiny.

Rychle rostou také ceny zařízení pro elektrickou infrastrukturu. Od roku 2020 patří transformátory a regulátory výkonu mezi nejrychleji zdražující výrobní položky sledované americkým indexem cen výrobců.

Problémem jsou také pracovníci a povolovací procesy

Rozsáhlé investice narážejí rovněž na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.

Podle organizace American Edge Project by Spojené státy musely pro naplnění současných plánů získat dalších 500 tisíc elektrikářů, 300 tisíc svářečů a 550 tisíc instalatérů. Situaci navíc komplikují změny imigrační politiky, které mohou dále omezit nabídku pracovní síly.

Stavební firmy upozorňují, že i při nepřetržité práci nelze urychlit projekty, pokud jsou odborné kapacity již vytíženy na jiných stavbách.

K tomu se přidává odpor části veřejnosti. Přibližně dvanáct amerických států navrhlo dočasné moratorium na výstavbu datových center. New York a Texas již podobná opatření přijaly, zatímco ve čtyřech dalších státech obdobné návrhy legislativním procesem neprošly.

Podle Goldman Sachs však nejsou největší překážkou samotné zákazy. Mnohem významnější komplikací zůstává schvalování stavebních povolení, které často celý proces výrazně prodlužuje.

Navzdory těmto problémům investice do výstavby pokračují. Výdaje na stavbu datových center dosáhly v červnu 68,3 miliardy dolarů, což představovalo meziměsíční růst o 7 % a meziroční zvýšení o 46 %.

Vybudování jediného moderního kampusu zaměřeného na umělou inteligenci může stát přibližně 8 miliard dolarů. Ve Spojených státech nyní působí 438 developerů, kteří připravují nebo realizují projekty datových center.

Rozsah investic je natolik významný, že podle prezidenta Federální rezervní banky v Minneapolisu Neela Kashkariho začíná ovlivňovat i vývoj inflace.

Přes obrovské objemy plánovaných investic ale zůstává výstavba datových center mimořádně složitým procesem. Vyžaduje koordinaci developerů, stavebních firem, výrobců čipů, energetických společností, dodavatelů technologií i místních úřadů. Právě tato kombinace vysokých nákladů, technické náročnosti a omezených kapacit způsobuje, že skutečný rozvoj AI infrastruktury postupuje podstatně pomaleji, než naznačují oznámené plány.