Ceny po dosažení měsíčních maxim mírně klesly

Ceny ropy se během pátečního obchodování stáhly z jednoměsíčních maxim. Futures na ropu Brent (BZ=F) , která slouží jako globální referenční ukazatel cen suroviny, v 08:11 GMT klesaly o 0,2 procenta na 93,57 dolaru za barel.

Americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) ve stejnou dobu ztrácela 0,4 procenta a obchodovala se za 86,50 dolaru za barel. Rozdíl mezi oběma kontrakty tak v daném okamžiku činil 7,07 dolaru na barel.

Páteční pokles však představoval pouze částečné ochlazení předchozího růstu. Oba hlavní ropné kontrakty směřovaly ke druhému týdnu výrazných zisků v řadě. Brent měl za celý týden přidat více než pět procent, přestože v závěru sledovaného období část růstu odevzdával.

Vývoj cen nadále určovalo především napětí mezi Spojenými státy a Íránem kolem Hormuzského průlivu. Spor nevykazoval výraznější známky uklidnění a omezení regionálních dodávek ropy, která se objevila v předchozích dnech, pokračovala.

Washington chystá dosud nejtvrdší sankční režim

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu novými přísnými hospodářskými sankcemi. Jejich cílem má být zvýšení tlaku na Teherán, aby přijal mírovou dohodu. Trump zároveň varoval před závažnými ekonomickými důsledky pro země, které s Íránem nadále obchodují.

Prezidentova slova ve čtvrtek zopakoval ministr financí Scott Bessent. Podle něj má Írán čelit „nejtvrdším sankcím v historii“. Konkrétní podoba nových opatření ale bezprostředně zveřejněna nebyla, takže nebylo zřejmé, jaké další oblasti íránské ekonomiky by měla postihnout.

Spojené státy již dříve zavedly omezení zaměřená na íránský vývoz ropy. Nově oznámený postup proto vyvolal otázky, jakým způsobem Washington dosavadní sankční rámec rozšíří nebo zpřísní. Vedle ekonomických opatření americká strana ponechala v platnosti také námořní blokádu Íránu, zavedenou dříve v tomto roce.

Írán americké hrozby dalšími sankcemi z velké části odmítl. Podobně reagovala také Čína, která patří mezi hlavní odběratele íránské ropy. Trumpova vyjádření přesto ukázala, že napětí mezi Washingtonem a Teheránem zůstává vysoké a dosavadní spor se neposunul směrem k rychlému řešení.

Provoz Hormuzským průlivem zůstává výrazně omezený

Klíčovým bodem konfliktu zůstává Hormuzský průliv. Údaje o lodní dopravě ukázaly, že komerční provoz touto vodní cestou dosahuje pouze zlomku úrovně zaznamenané před vypuknutím konfliktu. Tato data se rozcházela s tvrzeními Spojených států, podle nichž měla být situace v průlivu méně omezená.

Írán dal najevo, že bude průliv fakticky udržovat uzavřený, dokud Spojené státy nezačnou dodržovat podmínky prozatímní mírové dohody podepsané v červnu. Platnost tohoto přechodného ujednání mezitím vypršela, jeho podmínky však Teherán nadále používá jako základ svých požadavků vůči Washingtonu.

Hormuzský průliv se tak stal jedním z hlavních ohnisek současného střetu. Přetrvávající omezení komerční plavby doprovází americká námořní blokáda i pokračující sankční tlak. Současně nebyly zveřejněny známky dohody, která by vedla k obnovení provozu na předkonfliktní úroveň.

Páteční cenový pohyb proto spojoval dva rozdílné časové pohledy. V rámci jednoho obchodního dne ropa mírně zlevňovala a ustupovala z měsíčních maxim, v celotýdenním srovnání však zůstávala výrazně výše. U Brentu měl týdenní přírůstek přesáhnout pět procent, zatímco geopolitická situace kolem Íránu a Hormuzského průlivu zůstávala bez zásadního posunu.