Spojené státy přistoupily k mimořádnému zásahu na devizovém trhu ve snaze podpořit japonský jen. Federální rezervní banka v New Yorku v pátek na pokyn amerického ministerstva financí prodávala eura a nakupovala japonskou měnu. Šlo o první přímý americký nákup jenu za účelem jeho posílení od roku 1998 a zároveň o první koordinovanou podporu japonské měny ze strany Tokia a Washingtonu za téměř tři desetiletí.

Intervence přišla poté, co se jen 23. července propadl vůči americkému dolaru na nejslabší úroveň od roku 1986. Americké ministerstvo financí už před samotným zásahem informovalo několik bank z Wall Street, že zvažuje vstup na trh na podporu japonské měny.

Transakce byly podle dostupných informací provedeny prostřednictvím společností Goldman Sachs (GS) a Morgan Stanley (MS) . Newyorský Fed ani zúčastněné instituce se k operaci veřejně nevyjádřily.

Jen během posledních několika obchodních seancí výrazně posílil. Ve čtvrtek dolar vůči japonské měně oslabil přibližně o 4 %, když investoři začali spekulovat, že na trhu intervenovala také japonská vláda. V pátek americká měna ztratila dalších 1,9 % a obchodovala se kolem 157,57 jenu za dolar.

Americká intervence navázala na zásah japonských úřadů

Čtvrteční operace japonských úřadů mohla podle odhadů dosáhnout přibližně 8,45 bilionu jenů, tedy zhruba 52,8 miliardy dolarů. Zvýšené objemy obchodování a rychlé posílení jenu vyvolaly přesvědčení, že ministerstvo financí v Tokiu vstoupilo na devizový trh s cílem zastavit další oslabování měny.

Páteční krok amerického ministerstva financí následně představoval zásadní posun. Spojené státy naposledy nakupovaly jen za účelem jeho posílení v roce 1998, kdy se snažily podpořit japonskou ekonomiku po propadu měny na osmileté minimum.

V roce 2011 se Washington zapojil do koordinované mezinárodní intervence opačného směru. Tehdy byly devizové operace zaměřené na oslabení jenu, který prudce posílil po zemětřesení a tsunami v oblasti Tóhoku.

Současná situace je odlišná. Japonská měna se přiblížila čtyřicetiletým minimům kolem 164 jenů za dolar, což zvýšilo tlak na vládu i centrální banku.

K oslabování přispívaly obavy z rostoucích cen ropy i nejistota, jak japonská vláda premiérky Sanae Takaiči financuje plánovaná fiskální stimulační opatření. Slabší jen zároveň zvyšuje cenu dovážených surovin a energií, což může dál podporovat inflaci.

Americký ministr financí Scott Bessent před zásahem zdůraznil blízkou koordinaci mezi oběma zeměmi. Uvedl, že se těší na srpnové setkání s guvernérem japonské centrální banky Kazuo Uedou během schůzky ministrů financí zemí skupiny G20 v Severní Karolíně.

Také zástupci japonského ministerstva financí potvrdili, že jsou s americkou stranou v pravidelném kontaktu a že podpora Washingtonu přesahuje pouhé slovní ujištění.

Bank of Japan ponechala sazbu na jednom procentu

Zásah na devizovém trhu následoval po rozhodnutí Bank of Japan, která v pátek ponechala svou základní úrokovou sazbu na 1 %. Tento krok byl v souladu s očekáváním většiny účastníků trhu.

Guvernér Kazuo Ueda však naznačil, že centrální banka může v případě potřeby tempo zvyšování sazeb urychlit. Uvedl, že nechce, aby Bank of Japan zaostala za vývojem inflace, která se podle něj přibližuje k 2% cíli.

Ueda upozornil, že centrální banka musí více než dříve věnovat pozornost riziku rychlejšího růstu cen. O těchto otázkách chce vedení banky podrobně diskutovat na dalších měnověpolitických zasedáních.

Trhy po jeho vyjádření zvýšily pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu přibližně na 40 %. Ještě na začátku týdne se tato pravděpodobnost pohybovala kolem 30 %.

Jen po skončení tiskové konference centrální banky prudce posílil pod hranici 159 jenů za dolar. Tento pohyb znovu vyvolal podezření, že japonské ministerstvo financí zasáhlo na trhu další intervencí.

Newyorský Fed už ve čtvrtek provedl na pokyn amerického ministerstva financí takzvanou kontrolu kurzu dolar–jen. Při tomto postupu centrální banka kontaktuje obchodníky s měnami a žádá je o aktuální tržní ceny. Takový krok bývá často vnímán jako předstupeň přímé intervence.

Podobnou kontrolu provedl newyorský Fed také v lednu. Tentokrát ji však následoval skutečný nákup japonské měny.

Dlouhodobý účinek zásahu zůstává nejistý

Japonsko se snaží oslabování jenu zastavit opakovaně. Ve čtvrtek pravděpodobně zasáhlo poprvé od série intervencí v dubnu a květnu, během nichž vynaložilo na podporu měny celkem 11,7 bilionu jenů.

Současná koordinace s americkou stranou může zvýšit šanci, že si jen alespoň krátkodobě udrží dosažené zisky. Trh nyní musí počítat s možností dalších zásahů, což může omezit další růst kurzu dolaru vůči japonské měně.

Podpora ze strany Spojených států zároveň vysílá silnější signál než jednostranná intervence Tokia. Investoři musí nově zohledňovat nejen připravenost japonských úřadů nakupovat vlastní měnu, ale také možnost dalšího koordinovaného postupu obou zemí.

Přesto zůstává otázkou, zda samotné intervence dokážou dlouhodobě změnit směr trhu. Rozdíl mezi americkými a japonskými úrokovými sazbami nadále podporuje dolar a znevýhodňuje jen. Pokud bude americký Federální rezervní systém v příštích měsících sazby zvyšovat, zatímco Bank of Japan bude postupovat pomaleji, tlak na japonskou měnu se může znovu vrátit.

Někteří obchodníci proto již po prvním posílení jenu začali znovu otevírat pozice sázející na jeho pokles. Jejich cílové úrovně se pohybovaly kolem 162 jenů za dolar, což ukazuje, že část trhu chce otestovat odhodlání japonské vlády i amerického ministerstva financí.

Bez podpory vyšších japonských sazeb tak mohou mít přímé nákupy jenu pouze dočasný efekt. Rozhodující bude další vývoj inflace, ceny ropy, očekávání ohledně měnové politiky Spojených států a rychlost, s jakou bude Bank of Japan ochotna zpřísňovat svou politiku.

Páteční zásah nicméně představuje historický moment. Spojené státy po téměř třiceti letech znovu přímo nakoupily jen, aby podpořily jeho hodnotu, a ukázaly, že jsou připraveny s Japonskem koordinovat další postup při obraně měny.