Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se shodli na navrhovaném růstu minimální mzdy pro příští dva roky. Od ledna 2027 by měl nejnižší výdělek odpovídat 44,6 % průměrné mzdy a zvýšit se ze současných 22 400 korun na 24 900 korun měsíčně. V následujícím roce by měl jeho podíl vzrůst na 45,8 % průměrného výdělku.

Výsledkem mimořádného jednání tripartity je souhlas s pokračováním již nastaveného valorizačního mechanismu. Konečné slovo bude mít vláda, která musí příslušné nařízení ještě schválit.

Minimální mzda se v Česku zvyšuje automaticky podle stanoveného mechanismu. Její poměr k průměrné mzdě má postupně růst až do roku 2029, kdy by měl dosáhnout 47 %. Zaměstnavatelé oceňují především předvídatelnost systému, zatímco odbory požadují rychlejší růst a po roce 2029 chtějí pokračovat až k hranici 50 % průměrné mzdy.

Minimální mzda se má zvýšit o 2 500 korun

Podle návrhu vládního nařízení má minimální mzda v roce 2027 odpovídat 44,6 % průměrné mzdy. V praxi by to znamenalo její zvýšení o 2 500 korun měsíčně, tedy z 22 400 na 24 900 korun.

Pro rok 2028 má být rozhodný podíl stanoven na 45,8 % průměrného výdělku. Podle současných odhadů by minimální mzda následně mohla vzrůst o dalších 2 000 korun na přibližně 26 900 korun měsíčně. Přesná částka bude záviset na údajích rozhodných pro fungování valorizačního mechanismu.

Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) po jednání tripartity potvrdil, že navýšení pro rok 2027 činí 2 500 korun a odpovídá právě podílu 44,6 % průměrné mzdy. Podle nynějších odhadů by o rok později mělo následovat další zvýšení přibližně o 2 000 korun.

Společně s minimální mzdou se budou upravovat také zaručené platy. Ty jsou rozděleny do čtyř úrovní podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti vykonávané práce.

Minimální mzdu přitom nepobírá pouze zanedbatelná skupina pracovníků. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku ji dostávalo 4,9 % zaměstnanců v České republice, což představuje přibližně 181 000 lidí.

Současný mechanismus počítá s postupným přibližováním minimální mzdy k průměrnému výdělku. V roce 2027 má podíl dosáhnout 44,6 %, v roce 2028 pak 45,8 % a do roku 2029 se má zvýšit na 47 %.

Stínový ministr práce ODS Jiří Havránek ocenil, že navrhované zvýšení odpovídá valorizačnímu mechanismu nastavenému během předchozího volebního období. Přestože jde podle něj o výrazný růst, podniky mají díky předem stanoveným pravidlům možnost změny zahrnout do svých rozhodnutí a plánování.

Zaměstnavatelé oceňují předvídatelnost, odbory chtějí rychlejší růst

Zaměstnavatelé vnímají pokračování současného mechanismu především jako důležitý prvek předvídatelnosti. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj upozornil, že na tripartitě nevznikla dohoda o změně současného vzorce.

Podle něj je zachování pravidel pozitivní zejména pro podniky, které plánují své investice a další rozhodnutí na několik let dopředu. Firmy díky tomu mají jasnější představu o tom, jakým směrem se budou jejich mzdové náklady vyvíjet.

Současně však upozornil, že pro podnikatele jde také o signál pokračujícího výrazného růstu nejnižších mezd. I v následujících letech lze podle současného nastavení očekávat, že minimální mzda poroste poměrně vysokým tempem.

Odborové organizace naopak považují současné tempo za nedostatečné. Argumentují především tím, že česká minimální mzda patří mezi nejnižší v Evropské unii a je nižší také ve srovnání se sousedním Polskem.

Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že by si dokázal představit, aby minimální mzda už v roce 2029 nedosahovala pouze plánovaných 47 %, ale rovnou 50 % průměrné mzdy.

Podobný požadavek formuloval také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odbory vítají současné zvýšení, zároveň však chtějí, aby proces pokračoval i po roce 2029 a podíl minimální mzdy na průměrné mzdě se dále zvyšoval.

Rozdíl mezi pohledem zaměstnavatelů a odborů se tak netýká pouze samotného zvýšení pro příští dva roky. Zatímco na současném mechanismu se podařilo najít shodu, otevřenou otázkou zůstává především vývoj po roce 2029.

Spor pokračuje také kolem zaručených mezd

Vedle samotné minimální mzdy se odbory chtějí zaměřit také na obnovení zaručených mezd ve firmách. Zaměstnavatelé takový krok odmítají a podporu nemá ani u současného ministra práce.

Juchelka uvedl, že ani on není zastáncem návratu zaručených mezd v podnikatelské sféře. Podle něj navíc není nutné okamžitě rozhodovat ani o tom, zda bude po roce 2029 pokračovat zvyšování poměru mezi minimální a průměrnou mzdou. Na tuto debatu podle ministra zbývají ještě dva roky.

Zaručené platy se nicméně s růstem minimální mzdy upraví. Fungují ve čtyřech úrovních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce.

Dalším argumentem v debatě o dlouhodobém nastavení je evropská legislativa. Směrnice Evropské unie týkající se přiměřených minimálních mezd doporučuje jako referenční hodnotu nejnižšího výdělku 60 % mediánu hrubé mzdy nebo 50 % průměrné hrubé mzdy.

Právě hranice 50 % průměrné mzdy odpovídá dlouhodobému požadavku českých odborových organizací. Současný domácí mechanismus však zatím směřuje k podílu 47 % v roce 2029.

Pro nejbližší dva roky se každopádně zásadní změna systému nechystá. Tripartita podpořila pokračování stávajícího mechanismu, který má od ledna 2027 zvýšit minimální mzdu na 24 900 korun a podle nynějších odhadů o rok později přibližně na 26 900 korun.

Definitivní podobu ještě musí schválit vláda. Pokud návrh projde, zaměstnanci s nejnižšími příjmy si od začátku příštího roku polepší o 2 500 korun měsíčně, zatímco zaměstnavatelé získají potvrzení, že se vývoj minimální mzdy bude nadále řídit předem nastaveným valorizačním mechanismem.