Datová centra se v USA stala zdrojem stále ostřejších sporů. Projekty, které ještě před několika lety města vítala jako relativně bezproblémovou výstavbu, dnes narážejí na odpor místních komunit, regulatorní překážky a žaloby. Pro právní sektor to zároveň znamená rychle rostoucí objem práce.

Dobře je tato změna patrná na zkušenosti právníka Jasona Morrise. Roky pomáhal developerům rezidenčních, kancelářských a průmyslových projektů v oblasti Phoenixu překonávat administrativní překážky a odpor místních obyvatel. Příležitostně pracoval také pro společnosti budující datová centra.

Právě tyto projekty bývaly z právního pohledu poměrně jednoduché. Města je vítala, protože stavby připomínaly kancelářské budovy a nepřinášely výrazné dopravní zatížení. Oblast Phoenixu se postupně proměnila v jedno z center tohoto odvětví a datová infrastruktura začala hrát důležitou roli také v rozmachu umělé inteligence.

Situace se však zásadně změnila. Morris dnes věnuje projektům datových center přibližně 70 % svého pracovního času, zatímco dříve šlo jen o 10 %. Rostoucí odpor proti výstavbě se promítá do místní politiky, veřejných debat i soudních sporů.

Datová centra se zároveň stala významnou součástí investiční aktivity. Jejich výstavba podporuje ekonomiku a přitahuje investice v řádu bilionů dolarů. Čím větší význam však infrastruktura získává, tím intenzivnější jsou spory o její dopady.

Od jednoduchých projektů k právním sporům

Právní konflikt má dvě výrazné strany. Právníci zastupující místní komunity a občanské skupiny hledají možnosti, jak nové projekty zpomalit nebo zastavit. Více než 300 jurisdikcí ve 44 amerických státech již přijalo moratoria týkající se datových center.

Na opačné straně stojí právní kanceláře zastupující developery, provozovatele, technologické společnosti a investory. Ty musí reagovat na rostoucí množství sporů týkajících se využití půdy, životního prostředí, spotřeby vody nebo hluku.

Morris například zastupuje developery, provozovatele a technologické firmy v žalobách souvisejících s hlukem a spotřebou vody. Současně vede jednání s regulátory o získání povolení potřebných pro další výstavbu.

Problém komplikuje měnící se charakter samotných datových center. Hyperscale zařízení určená pro potřeby umělé inteligence jsou větší než jejich předchozí generace a vyžadují obrovské množství elektřiny a vody. Města proto stále častěji posuzují nejen ekonomický přínos projektu, ale také náklady a dopady, které s jeho provozem souvisejí.

Morris označuje tyto případy za své vůbec nejobtížnější a upozorňuje, že odpůrci využívají prakticky všechny dostupné právní nástroje. Složitost sporů ovšem znamená také velké množství práce, a tedy vysoký počet fakturovatelných hodin pro právní kanceláře.

Potenciál nového trhu už rozpoznaly velké právní firmy. Latham & Watkins, Perkins Coie nebo WilmerHale na svých internetových stránkách aktivně propagují služby zaměřené na klienty z oblasti datových center. Firmy zároveň investují do získávání partnerů se zkušenostmi s podobnými projekty.

Rozsah změny ukazuje také průzkum Bloomberg Law zveřejněný v červnu. Přibližně třetina velkých právních kanceláří již disponuje specializovaným týmem nebo skupinou zaměřenou právě na datová centra.

Energetika se dostává do centra právního byznysu

Velké kanceláře nevytvářejí pouze izolované týmy pro řešení soudních sporů. Datová centra propojují několik právních oblastí současně, a proto vznikají širší skupiny zaměřené na digitální infrastrukturu, v nichž působí specialisté na energetiku, regulaci i nemovitostní právo.

Zvlášť vysoká je poptávka po právnících se zkušenostmi v energetice. Důvodem jsou mimořádné energetické požadavky moderních datových center.

Během administrativy Joea Bidena patřily mezi hlavní témata energetického sektoru projekty čisté energie. V poslední době je však podle energetického právníka Tylera O’Connora z Crowell & Moring stále výrazněji zastínila právě výstavba datových center. O’Connor radí jejich developerům v otázkách energetické infrastruktury a dodržování regulatorních požadavků.

Dopad datových center na právní praxi je přitom širší než jen práce pro společnosti, které je přímo provozují nebo staví. O’Connor uvádí, že vznik tohoto odvětví dnes ovlivňuje téměř veškerou práci jeho týmu, a to i v případech, kdy přímo nezastupuje klienta z oblasti datových center.

Rostoucí právní aktivita se však neomezuje pouze na developery. Příležitost vidí také právníci specializující se na hromadné žaloby a rozsáhlé spory o náhradu škody. Někteří prostřednictvím sociálních sítí nabízejí pomoc lidem žijícím v blízkosti datových center a proti provozovatelům podávají hromadné žaloby.

Právnička Laura Sheets z Detroitu nedávno podala jeden z prvních amerických případů založených na tvrzení, že provoz datového centra představuje nepřiměřené obtěžování okolí. K této oblasti se dostala poté, co ji začali kontaktovat obyvatelé nespokojení s novými zařízeními vznikajícími v jejich okolí.

Sheets už podala čtyři žaloby ve čtyřech státech a připravuje další. Žaloby tvrdí, že nepřetržitý hluk pocházející z chladicích systémů a elektrických generátorů výrazně narušuje možnost místních obyvatel užívat své nemovitosti. Právě takové narušení představuje standard používaný při dokazování soukromého obtěžování. Žaloby zároveň tvrdí, že datová centra snižují hodnotu okolních nemovitostí.

Další vývoj může změnit pravidla hry

Současné spory kolem datových center nejsou z právního hlediska úplně novým fenoménem. Podobné postupy byly v minulosti využívány proti velkým průmyslovým zařízením. Soudy tak mohou při rozhodování sporů kolem datových center používat stejné zákony, které již slouží k řešení otázek životního prostředí a využití půdy.

Právní boom kolem tohoto odvětví proto nemusí pokračovat ve stejné podobě neomezeně dlouho. Pokud by žaloby a místní regulace začaly výrazně zpomalovat další výstavbu, provozovatelé a developeři by se mohli pokusit přesunout spor na státní nebo federální úroveň.

Jednou z možností je prosazení legislativy, která by omezila schopnost jednotlivých municipalit blokovat nové projekty. Taková změna by zároveň mohla omezit množství místních žalob a regulatorních konfliktů, které dnes právním kancelářím přinášejí rozsáhlou práci.

Určitý precedent nabízí vývoj americké telekomunikační infrastruktury. Když v 90. letech řada místních komunit blokovala výstavbu věží pro mobilní sítě, Kongres následně přijal Telecommunications Act of 1996, který municipalitám ztížil možnost zakazovat antény a věže potřebné pro bezdrátové služby.

Podobný mechanismus by se mohl stát relevantním také pro datová centra. Společnosti mohou hledat cestu prostřednictvím jednotlivých států nebo Kongresu a snažit se získat legislativní nástroj, který by jim umožnil překonat místní omezení.

Datová centra se tak z relativně nenápadné součásti komerční výstavby posunula do centra sporů o energetiku, životní prostředí, nemovitosti i pravomoci místních samospráv. Pro developery to znamená složitější povolovací procesy a vyšší právní rizika. Pro právní kanceláře na obou stranách sporu však současná situace vytváří nový a velmi rozsáhlý trh právních služeb.