Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na nejnižší úroveň od začátku sledování v průzkumech FT. Výsledky ukazují rostoucí nespokojenost amerických voličů především s vývojem ekonomiky, životními náklady a obchodní politikou administrativy. Pokles přichází v citlivém okamžiku, kdy do listopadových voleb do Kongresu zbývají méně než dva měsíce a republikáni usilují o udržení kontroly nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem.

Celostátní průzkum společnosti Focaldata zjistil, že výkon Donalda Trumpa ve funkci prezidenta schvaluje pouze 33 % registrovaných voličů. Jde o nejnižší hodnotu od května, kdy se tato otázka začala v průzkumu sledovat, a zároveň o pokles o tři procentní body oproti předchozímu měsíci.

Slábnoucí podpora se přitom neomezuje pouze na celkový elektorát. Mezi republikánskými voliči Trumpovo působení schvaluje 72 % respondentů. Oproti předchozímu měsíci jde o pokles o více než dva procentní body a rovněž o nejnižší zaznamenanou hodnotu v rámci tohoto průzkumu.

Ekonomika a životní náklady zhoršují náladu amerických voličů

Za poklesem prezidentovy popularity stojí především stále negativnější hodnocení ekonomiky a životních nákladů. Téměř dvě třetiny registrovaných voličů uvedly, že podle nich americká ekonomika směřuje špatným směrem. Ještě výrazněji se nespokojenost projevuje při hodnocení vlastní finanční situace.

Celkem 57 % respondentů uvedlo, že jsou za Trumpova prezidentství finančně v horší situaci. O měsíc dříve stejnou odpověď uvedlo 53 % dotázaných, což znamená meziměsíční nárůst o čtyři procentní body.

Zhoršení hodnocení ekonomické politiky je patrné dokonce mezi republikánskými voliči. Pouze 53 % z nich uvedlo, že schvaluje prezidentův přístup k zaměstnanosti a ekonomice. Oproti předchozímu měsíci jde o propad téměř o osm procentních bodů.

Do ekonomických obav zároveň zasahuje pokračující válka v Íránu, kterou se prezidentovi zatím nepodařilo ukončit. Konflikt během posledních šesti měsíců přispěl k růstu amerických výpůjčních nákladů a cen pohonných hmot i spotřebního zboží.

Výrazným problémem jsou právě ceny energií. Cena nafty ve Spojených státech v pátek vystoupala na historické maximum 5,85 dolaru za galon. Nafta přitom představuje zásadní palivo pro americký průmysl a zemědělství, takže její zdražování zvyšuje obavy z další inflační vlny v největší světové ekonomice.

Bílý dům na kritiku reagoval obhajobou své hospodářské strategie. Jeho mluvčí uvedl, že Trump od začátku upozorňoval na dočasné ekonomické komplikace spojené s operací Epic Fury. Administrativa podle něj nadále prosazuje ekonomickou agendu založenou na snižování daní, deregulaci a dostatku energie. Jako důkaz fungování této politiky zmínil srpnovou zprávu o zaměstnanosti a tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru.

Trumpova obchodní politika naráží na odpor

Dalším významným zdrojem nespokojenosti je obchodní a celní politika amerického prezidenta. Většina dotázaných odmítá Trumpův přístup k clům a mezinárodnímu obchodu, přičemž výraznou kritiku vyvolalo nejnovější rozhodnutí týkající se Kanady.

Trump se rozhodl zavést 50% clo na kanadské zboží v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů. S tímto krokem nesouhlasilo 56 % registrovaných voličů. Odmítavý postoj zastávalo také více než 60 % nezávislých voličů a téměř třetina republikánů.

Kanada následně odpověděla odvetnými cly dosahujícími až 50 % na dovoz ze Spojených států. Eskalace obchodního sporu zvýšila obavy, že další cla mohou přispět k růstu cen, který by nakonec pocítili američtí spotřebitelé.

Výsledky průzkumu tak naznačují, že Trumpova hospodářská politika čelí tlaku z několika směrů současně. Voliči negativně hodnotí celkové směřování ekonomiky, stále větší část z nich se považuje za finančně hůře situovanou a prezident ztrácí podporu také v otázkách zaměstnanosti, ekonomiky a obchodu.

Pro republikány je tento vývoj zvlášť významný kvůli blížícím se listopadovým volbám. Trump sice sám nebude na volebních lístcích, volby v polovině prezidentského období jsou však obecně vnímány jako hodnocení současného prezidenta a jeho vedení země.

Republikáni vstupují do voleb s rostoucím tlakem

Donald Trump se před listopadovými volbami postavil do centra republikánské kampaně. Republikánský národní výbor chystá v Dallasu v Texasu bezprecedentní dvoudenní volební sjezd, jehož hlavní tváří má být právě prezident. Cílem akce je mobilizovat podporu voličů před rozhodujícím hlasováním.

Průzkum však naznačuje, že výrazná přítomnost prezidenta v kampani nemusí republikánským kandidátům automaticky pomoci. 46 % voličů uvedlo, že Trump republikánským kandidátům do Kongresu jejich listopadové vítězství spíše komplikuje. Stejný názor zastává více než polovina nezávislých voličů.

Ještě důležitější může být dopad prezidentské podpory na konkrétní kandidáty. Celkem 47 % nezávislých respondentů uvedlo, že Trumpovo veřejné doporučení kandidáta by snížilo pravděpodobnost, že jej podpoří.

Vývoj se odráží také v celkových volebních preferencích. Na otázku, kterou stranu by pravděpodobně volili, dali registrovaní voliči demokratům náskok 7,5 procentního bodu před republikány. V předchozím měsíci přitom činil náskok demokratů pět procentních bodů.

Republikánští kandidáti v klíčových volebních obvodech proto očekávají finanční podporu od politického výboru Maga Inc, který podporoval Trumpovu prezidentskou kampaň a disponuje prostředky ve výši 400 milionů dolarů. Maga Inc oznámil výdaje 10 milionů dolarů na reklamu podporující republikánského kandidáta do Senátu za Texas Kena Paxtona v souboji proti demokratovi Jamesi Talaricovi.

Výsledky přicházejí v době, kdy republikáni potřebují mobilizovat své tradiční voliče a současně oslovit nezávislé. Právě mezi nezávislými je však podle průzkumu odpor vůči některým Trumpovým krokům výrazný, ať už jde o cla na kanadské zboží, jeho zapojení do kampaní republikánských kandidátů nebo případnou prezidentskou podporu konkrétního kandidáta.

Průzkum provedla online londýnská nestranická výzkumná společnost Focaldata mezi 28. srpnem a 1. zářím. Zúčastnilo se jej 1 914 registrovaných amerických voličů a statistická odchylka činí plus minus 2,6 procentního bodu. Výsledky tak necelé dva měsíce před volbami ukazují na rostoucí ekonomickou nespokojenost a zároveň na komplikovanější výchozí pozici republikánů v boji o kontrolu nad Kongresem.