Česká ekonomika nabídla za červenec smíšený obrázek. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 3,1 %, čímž pokračovala v nepřetržitém růstu už osmnáctý měsíc v řadě. Tempo expanze však oproti červnu zpomalilo, protože červnový růst byl po revizi stanoven na 3,8 %. Meziměsíčně se průmyslová produkce naopak snížila o 1,1 %.

Největší podporu průmyslu poskytla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny. Růst byl patrný také v několika dalších významných odvětvích zpracovatelského průmyslu. Současně však pokračoval pokles těžby a dobývání a mírné oslabení zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků i chemických látek a přípravků.

Vedle průmyslu zveřejnil Český statistický úřad také údaje za stavebnictví a zahraniční obchod. Stavební produkce v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, zatímco zahraniční obchod skončil schodkem 8,5 miliardy korun. Šlo přitom o první měsíc letošního roku, kdy se obchodní bilance dostala do záporných hodnot.

Automobilový průmysl a energetika táhly červencovou výrobu

Průmyslová výroba v Česku pokračuje v meziročním růstu už rok a půl. Také v červenci rostla produkce ve většině sledovaných odvětví, přičemž nejsilnější příspěvek přišel z výroby motorových vozidel a energetiky.

Výroba motorových vozidel se meziročně zvýšila o 4,7 %. Ještě výraznější růst vykázala výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, která stoupla o 10,8 %. Dobře se dařilo také výrobě základních kovů, kde produkce vzrostla téměř o 9 %.

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení se zvýšila o 7 %. Ostatní zpracovatelský průmysl pak vykázal meziroční růst o 11 %.

Ne všechna průmyslová odvětví ale zaznamenala pozitivní vývoj. Mírný meziroční pokles se projevil ve výrobě pryžových a plastových výrobků a také ve výrobě chemických látek a přípravků. Výrazněji pokračovalo oslabování těžby a dobývání. Produkce v tomto segmentu se v červenci snížila o 11,9 %, zejména kvůli nižší těžbě uhlí.

Důležitým ukazatelem budoucí aktivity je také vývoj nových zakázek. Jejich hodnota ve sledovaných průmyslových odvětvích v běžných cenách meziročně vzrostla o 7,2 %. Největší podporu poskytly tři významné části zpracovatelského průmyslu – výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů.

Výrazně se však lišil vývoj domácí a zahraniční poptávky. Objednávky ze zahraničí meziročně stouply o 15,7 %, zatímco nové zakázky z tuzemska klesly o 6,6 %. Ve srovnání s červnem byla celková hodnota nových zakázek nižší o 3,2 %.

Situace na trhu práce v průmyslu zůstala rozdílná. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se meziročně snížil o 1 %, zatímco průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 5,8 %.

Stavebnictví pokračovalo v růstu díky pozemním stavbám

Také české stavebnictví v červenci meziročně rostlo. Stavební produkce se zvýšila o 1,8 %, přičemž červnový růst statistici revidovali z původních 2 % na 0,5 %. Meziměsíčně byla stavební výroba v červenci vyšší o 0,4 %.

Meziroční růst stavební produkce pokračuje nepřetržitě od listopadu 2024. Hlavním tahounem byly v červenci opět pozemní stavby, jejichž produkce vzrostla o 4,9 %.

Opačný vývoj nastal u inženýrského stavitelství, kam patří například výstavba silnic, telekomunikačních sítí nebo energetické infrastruktury. Produkce v této části sektoru se meziročně snížila o 3,4 %.

Zajímavý vývoj přinesla také statistika stavebních povolení. Úřady jich v červenci vydaly 5 622, což představovalo meziroční zvýšení o 4 %. Samotná podlahová plocha nově povolených budov však meziročně klesla o 16,9 %. Důvodem byl zejména vývoj u nebytových budov, protože v předchozím roce byly povoleny rozsáhlé výrobní a skladovací areály.

Výrazně rostla bytová výstavba. V červenci byla zahájena výstavba 2 935 bytů, meziročně o 11,7 % více. Ještě silnější růst statistici zaznamenali u dokončených bytů. Jejich počet dosáhl 3 328, což představovalo meziroční zvýšení o 46,1 %.

V obou případech, tedy jak u zahájených, tak u dokončených bytů, byl hlavním zdrojem růstu segment bytových domů.

Zahraniční obchod se poprvé letos propadl do schodku

Zatímco průmysl a stavebnictví v červenci meziročně rostly, bilance zahraničního obchodu se dostala do záporných hodnot. Česká republika vykázala v červenci schodek zahraničního obchodu 8,5 miliardy korun, což bylo meziročně o 5 miliard korun horší.

Červenec se tak stal prvním měsícem letošního roku, kdy byla obchodní bilance záporná. Současně šlo už čtvrtý rok za sebou o první měsíc daného roku, ve kterém se zahraniční obchod dostal do deficitu.

Vývoz meziročně vzrostl o 3,9 % na 390,2 miliardy korun. Dovoz se zvýšil rychleji, a to o 5,2 % na 398,7 miliardy korun. Červencové výsledky zároveň ovlivnilo to, že měsíc měl o jeden pracovní den méně než červenec předchozího roku.

Na zhoršení obchodní bilance se výrazně podílel obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Jeho deficit se meziročně prohloubil o 6,7 miliardy korun. U ropy a zemního plynu se saldo zhoršilo o 3,7 miliardy korun a u elektrických zařízení o dalších 2,8 miliardy korun.

Některé oblasti naopak celkovou bilanci podpořily. Saldo obchodu s kovodělnými výrobky se zlepšilo o 4 miliardy korun. Přebytek obchodu s elektřinou byl vyšší o 2,4 miliardy korun a u motorových vozidel vzrostl o 1,7 miliardy korun.

Výrazně rozdílný byl také obchod se zeměmi Evropské unie a se státy mimo EU. Přebytek zahraničního obchodu s členskými státy EU se meziročně zvýšil o 13,4 miliardy korun. Naproti tomu deficit obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii se prohloubil o 18,2 miliardy korun.

Za prvních sedm měsíců letošního roku však český zahraniční obchod zůstal v přebytku. Kumulované kladné saldo dosáhlo 94 miliard korun, meziročně ale bylo o 32,3 miliardy korun nižší. Od začátku roku vývoz vzrostl o 2,8 %, zatímco dovoz se zvýšil o 4,1 %.

Český statistický úřad zároveň zpřesnil údaje za minulý rok. Podle konečných dat dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200,2 miliardy korun, meziročně o 20,3 miliardy méně. Celkový vývoz vzrostl o 2,3 % na 4 771,2 miliardy korun a dovoz o 2,9 % na 4 570,9 miliardy korun.

Červencová čísla tak ukazují pokračující růst velké části českého průmyslu i stavebnictví, zároveň ale odhalují rozdíly mezi jednotlivými segmenty. Průmyslovou výrobu dál podporují především automobilky a energetika, zatímco nové zakázky jsou výrazně silnější ze zahraničí než z domácího trhu. Ve stavebnictví je hlavním motorem pozemní výstavba a výrazně rostl počet dokončených bytů. Zahraniční obchod naopak v červenci zaznamenal první letošní deficit, především kvůli rychlejšímu růstu dovozu a zhoršení bilance v několika významných komoditních skupinách.