Technologické tituly táhnou americký index

Americký index S&P 500 (^GSPC) od začátku roku zpevnil přibližně o 13,5 procenta. Jeho souhrnná tržní kapitalizace se zvýšila zhruba o devět bilionů dolarů, především zásluhou technologického sektoru. Jeho růst vyvážil slabší vývoj v dalších částech trhu.

Po vyřazení společností spojovaných s umělou inteligencí se však srovnání se starým kontinentem obrací. Index americké „staré ekonomiky“, který tyto tituly nezahrnuje, od 1. ledna přidal pouze 5,5 procenta. Evropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) za stejné období vzrostl přibližně o 5,6 procenta.

Rozdíl mezi oběma regiony nevznikl až po uvedení ChatGPT společností OpenAI v listopadu 2022. Spojené státy překonávaly Evropu už dříve, a to mimo jiné díky demografickému vývoji, fiskální politice, hlubším kapitálovým trhům, dostupnější domácí energii a silně kapitalizovanému firemnímu sektoru. Následný rozmach výdajů na AI však americký náskok dále rozšířil.

Podle výzkumu Bank of America mají celosvětové investice do umělé inteligence letos překročit jeden bilion dolarů a v roce 2027 dosáhnout přibližně 1,4 bilionu dolarů. Samotná výstavba datových center a další infrastruktury přitom zůstává soustředěna zejména v Severní Americe.

Evropa získává menší díl přímých investic

Spojené státy a Kanada se podle Goldman Sachs v roce 2026 podílejí přibližně 60 procenty na přírůstku nové kapacity datových center. Na Evropu připadá kolem deseti procent. Data Evropské centrální banky zároveň ukazují, že USA hostí přibližně tři čtvrtiny světové výpočetní kapacity, zatímco eurozóna jen pět procent.

Ekonomové BNP Paribas James Egelhof a Andrew Husby poukázali na menší a roztříštěnější evropské kapitálové trhy. Bankovní financování podle nich častěji zvýhodňuje zavedené podniky a regulatorní i tržní fragmentace zpomaluje šíření nových technologií. Ani jejich nejpříznivější scénáře proto nepřibližují výsledky eurozóny úrovni Spojených států.

Evropská ekonomika se přesto do rozvoje AI zapojuje. Výroba v eurozóně, vedená Německem, podle zářijových údajů S&P Global zaznamenala nejsilnější růst za více než čtyři roky. Hlavními zdroji zvýšené aktivity byly výdaje spojené s umělou inteligencí a obranou.

Podniky v eurozóně mají v roce 2026 věnovat AI přibližně deset procent svých investic. Úvěry související s touto technologií tvořily v prvním čtvrtletí čtvrtinu růstu firemních půjček. Očekávaná změna zisků mezi lety 2025 a 2026 se od konce roku 2022 zvýšila ze tří miliard eur na zhruba 15 miliard eur.

Goldman Sachs odhaduje, že zprávy o investicích do AI navýšily očekávaný růst zisků asi o 12 miliard eur. Celkový příspěvek těchto investic k evropskému hospodářskému růstu má v roce 2026 činit zhruba 0,1 procentního bodu. Více než polovina tohoto impulzu ovšem pochází z vedlejších dopadů investic realizovaných mimo Evropu.

Slabý růst a americké emise dluhopisů

Evropské hospodářství současně čelí slabším makroekonomickým údajům. Hrubý domácí produkt eurozóny má ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrůst jen o 0,2 procenta. Německé průmyslové objednávky v srpnu meziměsíčně klesly o 10,6 procenta a francouzská průmyslová výroba bez stavebnictví se od začátku čtvrtletí snížila o 0,8 procenta.

Energetická krize vyvolaná válkou v Íránu zvýšila inflační tlaky. Zářijové údaje z Německa, Francie, Itálie a Španělska překonaly odhady ekonomů. Fiskální a politická krize ve Francii navíc před prezidentskými volbami v roce 2027 rozšířila rozdíl mezi výnosy francouzských a německých dluhopisů na nejvyšší úroveň od dluhové krize eurozóny v roce 2012.

Americké technologické skupiny zároveň financují infrastrukturu rozsáhlými emisemi úvěrů. Patří mezi ně Meta Platforms (META) , Microsoft Corporation (MSFT) , Amazon.com Inc. (AMZN) , Alphabet Inc. (GOOGL) a Oracle Corporation (ORCL) . Spolu s dalšími provozovateli velkých cloudových platforem vydaly dluhopisy za stovky miliard dolarů.

Podle údajů Apollo Global připadá na americké hyperscale společnosti přibližně desetina nových eurových dluhopisů nefinančních podniků. Část evropských úspor tak financuje výstavbu americké infrastruktury. Prezidentka ECB Christine Lagardeová tento vztah shrnula slovy, že Evropa za rozmach AI zaplatí bez ohledu na to, jaký podíl na růstu sama získá.