Ekonomiku podpírají spotřeba a investice do AI

Světová ekonomika uzavřela třetí čtvrtletí v odolnějším stavu, než naznačovaly geopolitické a cenové otřesy. Pokračují války v Íránu a na Ukrajině, energetické trhy čelí výpadkům a ceny potravin opět převážně rostou. Vyspělé ekonomiky přesto nesklouzly do prudkého útlumu a většina zemí nereagovala odvetnými opatřeními na americká cla.

Bezprostředním problémem tak není recese, nýbrž přetrvávající inflace, reakce měnové politiky a schopnost kapitálových výdajů tlumit dopady vyšších reálných sazeb a geopolitického štěpení. Citelný tlak se objevil zejména ve Francii, odkud se přelévá také na další evropské trhy včetně Itálie.

Americká ekonomika překonala dřívější očekávání. Ukazatel GDPNow atlantského Fedu odhadoval k 1. říjnu anualizovaný růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí na 3,7 procenta. Spotřebu nadále podporují zaměstnanost, příjmy domácností a ceny aktiv. Rozpočtový deficit podle odhadu Rozpočtového úřadu Kongresu dosahuje 5,8 procenta HDP.

Investiční aktivita se však stále více soustřeďuje do infrastruktury spojené s umělou inteligencí. Výdaje míří do čipů, serverů, síťových prvků, energetických zařízení, výstavby a datových center. Širší výpočet naznačuje, že informační technika, datová centra a software vytvořily téměř polovinu amerického růstu za několik posledních čtvrtletí. Po očištění o dovoz počítačů, periferií a polovodičů klesá podíl přibližně na třetinu.

Cyklus se promítá i do zahraničního obchodu. Tchajwanské exportní objednávky v červenci meziročně stouply o 61,9 procenta, přičemž objednávky informačních a komunikačních technologií vzrostly o 89,5 procenta. Poptávka po strojích se zvýšila o 31,3 procenta a objednávky ze Spojených států téměř o 89 procent.

Centrální banky obnovily zvyšování sazeb

Federal Reserve, Evropská centrální banka i Bank of Japan zakončily čtvrtletí vyššími úrokovými sazbami. ECB přidala 25 bazických bodů a zvýšila depozitní sazbu na 2,50 procenta. Rozhodnutí spojila s dopadem blízkovýchodního konfliktu na ceny a s předpokladem, že inflace zůstane delší dobu nad cílem.

Japonská centrální banka navzdory nerovnoměrnému růstu zvýšila jednodenní sazbu na 1,25 procenta. Šlo o její druhý krok vzhůru v daném roce. Americký Fed pak 16. září jednomyslně zvýšil sazby o 25 bazických bodů poté, co srpnový růst zaměstnanosti překonal očekávání a cenové tlaky zůstávaly zvýšené.

Tržní očekávání se následně výrazně změnila. Ještě 28. září futures připisovaly říjnovému zvýšení amerických sazeb pravděpodobnost 70 procent, později však klesla zhruba na 25 procent. Rozdíl mezi americkým dvouletým výnosem a sazbou federálních fondů přitom přesáhl 90 bazických bodů, nejvíce od roku 2022.

Čína se potýká se slabším hospodářským růstem, současně však vykazuje vysoký přebytek v obchodu s technologickými výrobky. Peking na konci září oznámil několik dílčích podpůrných kroků, mezi nimi hypoteční subvence a rozšíření podpory centrální banky pro vybraná odvětví. Čínská měna se dostala na nejsilnější úroveň od začátku roku 2022.

Euro oslabilo, japonský jen odolal tlaku dolaru

Na devizových trzích v září převládal silnější americký dolar. Euro vůči americkému dolaru (EURUSD=X) oslabilo přibližně o 2,5 procenta a 2. října se obchodovalo kolem 1,1255 dolaru, zatímco předchozí srovnávaná hodnota činila 1,1585 dolaru. Jednoměsíční implikovaná volatilita vzrostla z 5,4 na 6,5 procenta.

Evropskou měnu zatěžovaly dražší energie, slabší hospodářský růst a rozšiřující se rozdíl mezi americkými a německými výnosy. Prémie amerických dvouletých dluhopisů se během tří týdnů zvýšila o více než 25 bazických bodů a přiblížila se letošnímu maximu okolo 167 bodů.

Výjimkou mezi hlavními měnami byl jen, který proti dolaru za září zpevnil téměř o 1,5 procenta. Americký dolar vůči japonskému jenu (JPY=X) zakončil sledované období kolem 157,85 jenu oproti předchozím 160,09 jenu. V průběhu měsíce kurz kolísal od 160,40 až pod hranici 153 jenů za dolar.

Pohyb tohoto kurzu byl těsněji spojen s americkými než japonskými výnosy. Korelace se změnami výnosu desetiletých amerických dluhopisů dosahovala za 30 obchodních dnů přibližně 0,95, zatímco u dvouletého japonského výnosu byla prakticky nulová. Britská libra vůči americkému dolaru (GBPUSD=X) v září odepsala něco přes dvě procenta. Bank of England sazby nezměnila, trh však do jejího listopadového zasedání započítával více než 85procentní pravděpodobnost zvýšení.