Hlavní evropské indexy uzavřely v červených číslech

Evropské akciové trhy zahájily ve čtvrtek říjen i poslední čtvrtletí roku poklesem. Obavy z energetické inflace a zhoršujícího se geopolitického vývoje na Blízkém východě převážily nad úlevou, kterou přinesly slabší údaje z americké ekonomiky.

Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) klesl o 0,6 procenta. Stejnou ztrátu vykázaly také německý index DAX (^GDAXI) a francouzský index CAC 40 (^FCHI) . Londýnský index FTSE 100 (^FTSE) odepsal 1,1 procenta, tedy o půl procentního bodu více než hlavní indexy kontinentální Evropy.

Vývoj odrážel souběh několika faktorů, které ovlivňovaly obchodování napříč akciovými sektory. Investoři zohledňovali především vysoké náklady na energie, rychlejší růst spotřebitelských cen v části eurozóny a pokračující nejistotu kolem dalšího postupu Evropské centrální banky.

Za těchto podmínek se na trzích neprosadilo širší zotavení, přestože nová makroekonomická čísla ze Spojených států byla mírnější, než se předpokládalo. Pozornost obchodníků tak zůstala rozdělena mezi americká data a evropské inflační tlaky.

Patová situace na Blízkém východě drží energie vysoko

Významnou zátěží pro evropské burzy zůstával geopolitický vývoj na Blízkém východě. Mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem, jejichž cílem je ukončení konfliktu trvajícího sedm měsíců, se zastavily. Vývoj proto nezmírnil napětí na energetických trzích.

Světové ceny ropy (CL=F) se kvůli pokračující patové situaci držely na zvýšených úrovních. Dopad dražších paliv se současně promítal přímo do ekonomiky eurozóny, kde energie nadále ovlivňovaly vývoj spotřebitelských cen.

Předběžné zářijové statistiky ukázaly, že inflace v několika velkých ekonomikách měnového bloku zrychlila podstatně více, než se čekalo. Týkalo se to zejména Francie, Itálie a Španělska. Hlavními zdroji cenového tlaku byly prudké nárůsty cen benzinu, nafty a velkoobchodního plynu.

Vyšší energetické náklady posílily obavy, že Evropská centrální banka bude muset zachovat restriktivní nastavení měnové politiky delší dobu. Důvodem je snaha zabránit tomu, aby se zvýšená inflace pevněji zabudovala do ekonomiky a získala strukturální charakter.

Právě kombinace drahých energií a rychlejšího růstu cen v největších zemích eurozóny omezovala příznivý dopad zpráv ze Spojených států. Regionální inflační vývoj tak ve čtvrtek zůstal jedním z hlavních témat evropského obchodování.

Slabší americká data nestačila k širšímu zotavení

Devizové a dluhopisové trhy zároveň zpracovávaly sérii amerických makroekonomických ukazatelů zveřejněných na konci předchozí obchodní seance. Ty většinou zaostaly za očekáváním a částečně zmírnily bezprostřední tlak na globální výnosy státních dluhopisů.

Americký cenový index výdajů na osobní spotřebu PCE za srpen, který měří vývoj cen spotřebního zboží a služeb, vzrostl méně, než předpokládaly prognózy na Wall Street. Slabší údaj přinesl dluhopisovým trhům úlevu, na evropské akcie však měl pouze omezený dopad.

Příznivější americký inflační údaj nedokázal převážit nad pokračujícími geopolitickými riziky a zářijovým zrychlením inflace v Evropě. Širší růst napříč akciovými sektory se proto nedostavil a hlavní evropské burzovní ukazatele zakončily první říjnovou seanci v záporném pásmu.

Institucionální investoři si podle situace na trzích ponechávali zvýšené hotovostní rezervy. Jejich opatrnost souvisela s očekávanými regionálními ekonomickými údaji i s nadcházejícími aktualizacemi hospodářských výsledků firem během čtvrtého čtvrtletí.

Začátek posledních tří měsíců roku tak na evropských burzách určovaly především ceny energií, inflační vývoj a stagnující diplomatická jednání na Blízkém východě. Slabší americká čísla sice uvolnila část napětí na dluhopisových trzích, pokles evropských akciových indexů však nezvrátila.