Inflace v České republice v září zrychlila a vrátila se na nejvyšší letošní úroveň. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,5 %, zatímco v srpnu se zvyšovaly o 1,9 %. Český statistický úřad (ČSÚ) tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Hlavním důvodem zrychlení bylo výrazné zdražení pohonných hmot, jejichž ceny meziročně vzrostly o více než třetinu.

Zářijový výsledek zároveň vyrovnal dubnovou hodnotu, která dosud představovala nejvyšší letošní meziroční inflaci. Tempo růstu spotřebitelských cen navíc zrychlilo již třetí měsíc v řadě, což ukazuje na opětovné zesílení cenových tlaků v některých částech české ekonomiky.

V meziměsíčním srovnání však celková cenová hladina stagnovala. Výrazné zdražení pohonných hmot a některých druhů zboží totiž kompenzoval pokles cen služeb, zejména zájezdů v souvislosti s koncem letní turistické sezony.

Podrobnější statistiky zároveň ukazují značné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi spotřebitelského koše. Zatímco ceny pohonných hmot prudce rostly a některé služby zůstávaly výrazně dražší než před rokem, elektřina, zemní plyn a řada základních potravin meziročně zlevnily.

Vývoj tak potvrzuje, že inflace nepůsobí na všechny výdaje domácností stejně. Její dopad závisí především na tom, jakou část rozpočtu jednotlivé domácnosti věnují dopravě, bydlení, potravinám a službám.

Pohonné hmoty jsou hlavním důvodem zrychlení inflace

Nejvýraznějším faktorem zářijového zvýšení inflace byly ceny pohonných hmot a maziv. Ty meziročně vzrostly o 37,5 %, což představuje mimořádně výrazné zdražení jedné z důležitých položek spotřebitelských výdajů.

Právě tento vývoj významně přispěl k tomu, že se celková inflace zvýšila ze srpnových 1,9 % na zářijových 2,5 %.

Zdražování pohonných hmot bylo patrné také v meziměsíčním srovnání. Oproti srpnu jejich ceny vzrostly o 8,1 %, a představovaly tak jeden z hlavních zdrojů cenového růstu během září.

Výrazně vyšší náklady na tankování dopadají především na domácnosti, které pravidelně využívají automobilovou dopravu. Zároveň jde o položku, jejíž cenový vývoj může ovlivňovat náklady spojené s přepravou a dalšími ekonomickými činnostmi.

Navzdory prudkému zdražení pohonných hmot však celková meziměsíční inflace zůstala na nule. To znamená, že cenové změny v ostatních kategoriích jejich dopad v souhrnu vyrovnaly.

Důležitým rozdílem je také vývoj cen zboží a služeb. Zboží bylo v září meziročně dražší o 1,2 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 4,6 %.

Služby tak nadále zdražovaly podstatně rychleji než zboží. Tento rozdíl patří mezi významné charakteristiky současného cenového vývoje v České republice.

Vedle pohonných hmot se meziročně zvýšily také ceny některých alkoholických a tabákových výrobků. Dražší byly destiláty, víno i pivo, zatímco tabákové výrobky zaznamenaly růst cen o více než 7 %.

Naopak odívání a obuv pokračovaly v meziročním zlevňování. Ceny oděvů se snížily o 2,7 % a obuv byla levnější o 5 %.

Výsledky tak ukazují, že cenové tlaky nejsou rozloženy rovnoměrně. Zatímco doprava a některé služby zdražují, vybrané skupiny spotřebního zboží přispívají ke zmírňování celkové inflace.

Potraviny dál zlevňují, bydlení však zdražuje rozdílným tempem

Významné rozdíly byly patrné také u potravin. Přestože u některých kategorií pokračovalo meziroční zlevňování, jeho celkový rozsah byl menší než v srpnu.

Výrazně nižší ceny zaznamenaly například některé živočišné produkty. Vepřové maso bylo oproti loňskému září levnější o 15,5 %, zatímco polotučné trvanlivé mléko zlevnilo přibližně o pětinu.

Ještě výraznější meziroční pokles zaznamenalo máslo, jehož cena se snížila o 37,3 %. Levnější byla také vejce, u kterých statistici evidovali pokles cen o 12,6 %.

Naopak zelenina pokračovala ve zdražování. Tempo meziročního růstu jejích cen zrychlilo na více než 8 %, což představovalo jeden z výraznějších proinflačních faktorů v potravinářském segmentu.

Zajímavý je také rozdíl mezi meziročním a meziměsíčním vývojem některých potravin. Přestože bylo například máslo proti loňskému září výrazně levnější, oproti srpnu jeho cena vzrostla o 12,4 %.

Podobná situace nastala u vepřového masa. Meziročně jeho ceny klesly o 15,5 %, meziměsíčně však vzrostly o 4,7 %.

Tyto rozdíly ukazují, že meziroční zlevňování určitého výrobku nevylučuje jeho současné zdražování v kratším časovém období.

Důležitou součástí inflačního vývoje zůstává také bydlení. V této kategorii se ceny jednotlivých položek vyvíjely rozdílně.

Pozitivní zprávou pro domácnosti byl pokračující pokles cen některých energií. Elektřina meziročně zlevnila o 10,6 % a ceny zemního plynu se snížily o 4 %.

Levnější elektřina a plyn tak pomáhaly tlumit celkovou inflaci, přestože ostatní náklady související s bydlením pokračovaly v růstu.

Výrazně zdražovalo především nájemné, které se proti loňskému září zvýšilo o 6 %.

Vyšší byly také ceny vodného a stočného, obě položky zdražily téměř o 4 %. Teplo a teplá voda zaznamenaly meziroční růst o 1,6 %.

Pro domácnosti tak zářijový vývoj znamenal rozdílné změny nákladů podle typu bydlení a struktury pravidelných plateb.

Zatímco pokles cen elektřiny a plynu představuje určitou úlevu, rostoucí nájemné a další služby spojené s bydlením tuto pozitivní změnu částečně vyvažují.

Výsledky potvrzují, že samotný vývoj cen energií neposkytuje úplný obrázek o celkových nákladech domácností na bydlení.

Sezónní zlevnění služeb vyrovnalo zářijový růst cen zboží

Přestože meziroční inflace v září zrychlila, meziměsíčně se celková cenová hladina nezměnila. Tento vývoj ovlivnily především rozdílné cenové pohyby u zboží a služeb.

Ceny zboží proti srpnu vzrostly o 0,6 %, zatímco služby naopak zlevnily o 0,9 %.

Hlavním důvodem poklesu cen služeb bylo skončení hlavní letní turistické sezony. Ceny zájezdů se meziměsíčně snížily o více než pětinu, což výrazně přispělo ke kompenzaci zdražení v dalších kategoriích.

Sezonní vývoj cestovních služeb tak pomohl udržet celkovou meziměsíční inflaci na nulové úrovni.

V meziročním srovnání však některé služby nadále zaznamenávaly výrazný růst cen. Stravovací služby zdražily o 3,8 %, zatímco ceny ubytovacích služeb vzrostly o 7 %.

To ukazuje, že krátkodobý sezonní pokles nemusí znamenat celkové oslabení cenových tlaků v sektoru služeb.

Vedle pohonných hmot zaznamenali statistici meziměsíční zdražení také u mobilních telefonů a pevných paliv.

Do cenového vývoje se promítl rovněž začátek nového školního roku. Zvýšily se poplatky v mateřských školách, školních družinách a za jazykovou výuku.

Tyto změny představují typické zářijové výdaje, které mohou ovlivnit rozpočty domácností s dětmi a zájemců o vzdělávací služby.

Celková stagnace cen proti srpnu tak neznamená, že by jednotlivé výdaje zůstaly beze změny. Některé položky výrazně zdražily, zatímco jiné zaznamenaly sezónní nebo meziroční pokles.

Z pohledu celého roku je důležité především pokračující zrychlování meziroční inflace. Zářijových 2,5 % představuje již třetí měsíc v řadě, kdy se tempo růstu spotřebitelských cen zvýšilo.

Současně však podrobnější struktura inflace ukazuje, že významná část tohoto zrychlení souvisí s pohonnými hmotami, zatímco v jiných oblastech spotřebitelského koše pokračuje zlevňování.

Česká inflace tak v září dosáhla nejvyšší letošní úrovně, ale její růst nebyl plošný. Výrazné zdražení paliv a některých služeb vyvažovaly nižší ceny energií, vybraných potravin a sezonní pokles cen zájezdů.

Pro další vývoj spotřebitelských cen bude důležité zejména to, zda se růst cen pohonných hmot udrží a jak se budou vyvíjet ceny služeb a bydlení, které již nyní rostou rychleji než celková inflace.