Nejvyšší povolená prodejní cena nafty ve čtvrtek klesne o 74 haléřů na 47,23 Kč za litr. U benzinu se cenový strop nezmění a zůstane na současné úrovni 46,07 Kč za litr. O nových maximálních cenách rozhodlo ministerstvo financí prostřednictvím cenového věstníku.

Regulace cen pohonných hmot tak pokračuje dalším dnem a u nafty přináší další pokles maximální částky, kterou mohou čerpací stanice zákazníkům účtovat. Ministerstvo zároveň provozovatele čerpacích stanic vyzvalo, aby se podle možností snažili držet konečné ceny paliv pod stanovenými limity.

Cenové stropy se nevztahují na prémiová paliva. U běžného benzinu a nafty však představují závaznou maximální hranici, na jejíž dodržování dohlíží Specializovaný finanční úřad.

Vláda k regulaci přistoupila v reakci na rychlé zdražování pohonných hmot během posledních týdnů. Opatření má podle současného nastavení zůstat v platnosti až do konce října, přičemž ministerstvo financí stanovuje konkrétní maximální ceny vždy pro následující den.

Regulace po týdnu snižuje především cenu nafty

Regulace cen pohonných hmot je v platnosti přibližně týden a výraznější změna je zatím patrná především u nafty. Ve čtvrtek bude její maximální povolená cena ve srovnání s prvním dnem regulace nižší o 1,49 Kč za litr.

U benzinu byl pohyb podstatně menší. Proti 1. říjnu se nejvyšší povolená cena snížila pouze o sedm haléřů. Ve čtvrtek zůstane cenový strop na 46,07 Kč za litr a oproti dnešní hodnotě se tedy nezmění.

Mechanismus cenových stropů přitom neznamená, že čerpací stanice musí prodávat paliva přesně za stanovenou částku. Jde o maximální cenu, kterou nesmějí překročit. Ministerstvo financí proto současně vyzývá prodejce, aby v případech, kdy jim to nákupní ceny a další náklady umožní, drželi konečné ceny pro zákazníky pod stanoveným maximem.

Stát prostřednictvím regulace reaguje na mimořádnou situaci na trhu s pohonnými hmotami. Prudké zdražování vyvolalo obavy z dalšího růstu nákladů domácností i firem, protože ceny benzinu a nafty mají vliv nejen na individuální dopravu, ale také na provoz dopravních a dalších podniků.

Současné opatření není první letošní zkušeností s regulací paliv. Vláda podobný mechanismus využila již na jaře, kdy regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července. Tehdejší opatření byla podle ministerstva financí spojena s náklady pro státní rozpočet přibližně jedna miliarda korun měsíčně.

Cenový strop vychází z velkoobchodních cen a omezené marže

Ministerstvo financí nevytváří maximální cenu libovolně. Při jejím výpočtu vychází z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen pohonných hmot. K této hodnotě se následně připočítává maximální povolená obchodní marže.

Vláda marži obchodníků zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Tento mechanismus má zabránit tomu, aby se prudké výkyvy velkoobchodních cen spolu s vyššími maržemi okamžitě promítaly do ještě výraznějšího zdražení na čerpacích stanicích.

Výsledná maximální cena se proto může měnit prakticky každý den v závislosti na vývoji velkoobchodního trhu. Pokud velkoobchodní ceny klesají, může následně klesnout také regulovaný cenový strop. Právě tento vývoj je nyní viditelný u nafty, jejíž maximální cena bude ve čtvrtek opět nižší.

K poklesu cen nafty má podle vlády přispět také snížení spotřební daně. Od začátku října se sazba spotřební daně na naftu snížila z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr.

U benzinu podobná změna nenastala a spotřební daň zůstává beze změny. I to je jeden z rozdílů mezi současným nastavením opatření pro oba hlavní druhy pohonných hmot.

Výpočet maximálních cen tak kombinuje aktuální situaci na velkoobchodním trhu, omezení obchodní marže a v případě nafty rovněž nižší spotřební daň. Regulace má podle vlády pomoci tlumit dopady mimořádného růstu cen, přičemž samotná maximální cena zůstává pravidelně aktualizovaná podle vývoje vstupních nákladů.

Konflikt na Blízkém východě zvýšil tlak na ceny paliv

Hlavním důvodem prudkého zdražování pohonných hmot je podle současného vývoje konflikt na Blízkém východě. Ten vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února.

Írán následně zablokoval Hormuzský průliv, který patří mezi klíčové dopravní cesty pro přepravu ropy a dalších surovin z oblasti Perského zálivu. Omezení provozu v této oblasti zásadně komplikovalo přepravu energetických surovin.

Napjatá situace kolem průlivu následně přispěla k růstu cen ropy na světových trzích. Vyšší ceny ropy se postupně promítly také do velkoobchodních a následně maloobchodních cen pohonných hmot.

Právě rychlost tohoto růstu vedla vládu k opětovnému zavedení cenové regulace, se kterou má zkušenosti již z první poloviny letošního roku. Aktuální systém má zůstat v platnosti do konce října a maximální ceny budou nadále stanovovány vždy na následující den podle vývoje velkoobchodních cen.

Ve čtvrtek tak budou řidiči moci u běžné nafty zaplatit maximálně 47,23 Kč za litr, zatímco u běžného benzinu zůstane nejvyšší povolená cena na 46,07 Kč za litr. Skutečné ceny na jednotlivých čerpacích stanicích mohou být nižší, stanovené hranice však nesmějí překročit.

Další vývoj bude záviset především na pohybu velkoobchodních cen pohonných hmot, ze kterých ministerstvo při pravidelném přepočtu vychází. Pokud budou vstupní ceny dále klesat, může se to prostřednictvím třídenního průměru postupně projevit také v dalších maximálních cenách pro motoristy.