Průmyslový kov předstihl zlato

Měď (HG=F) od začátku letošního roku zdražila o 15,8 procenta a za posledních 12 měsíců si připsala více než 30 procent. Vývoj její ceny podpořila rostoucí potřeba spolehlivých dodávek pro technologickou infrastrukturu, elektrické sítě, stavebnictví, dopravu i obranný průmysl.

Průmyslový kov tím překonal zlato (GC=F) , jehož termínové kontrakty od počátku roku ztratily 4,11 procenta. Za posledních 12 měsíců jejich cena klesla o 4,52 procenta. Spotová cena zlata se ve stejném meziročním srovnání snížila o 4,89 procenta a od začátku roku vykazuje pokles o čtyři procenta.

Měď patří mezi základní materiály pro elektroniku, výstavbu a dopravní prostředky. Její cenový vývoj bývá zároveň sledován jako ukazatel aktivity v průmyslu a širší ekonomice. Současný růst však podle zástupců odvětví nesouvisí pouze s hospodářským cyklem. Stále větší roli hraje snaha vlád a podniků zajistit si přístup ke kovům důležitým pro energetiku, technologie a bezpečnost.

Taylor Melvin, generální ředitel arizonské těžební a průzkumné společnosti Ivanhoe Electric (IE) , uvedl, že suroviny dříve označované především jako kritické kovy získávají strategický význam. Firma se zaměřuje na měď, zlato, stříbro, nikl a kobalt. Melvin své vyjádření poskytl při zahájení londýnského LME Week, každoročního setkání světového kovodělného a těžebního odvětví.

Datová centra a obrana rozšiřují poptávku

Jedním z hlavních zdrojů spotřeby se stává infrastruktura spojená s umělou inteligencí. Budování rozsáhlých datových center vyžaduje nejen elektronické komponenty, ale také nové zdroje elektřiny a připojení k rozvodným sítím. Ve všech těchto oblastech se měď používá jako klíčový vodivý materiál.

Melvin označil technologickou poptávku za téměř cenově nepružnou. Náklady na měď podle něj pravděpodobně nebudou rozhodujícím faktorem při schvalování investice do hyperscale datového centra. Obdobná charakteristika se podle něj týká také obranných rozpočtů a výdajů souvisejících s národní bezpečností.

Tato tvrzení přicházejí v době, kdy se na akciových trzích objevují pochybnosti o udržitelnosti tempa výdajů na umělou inteligenci a rozšiřování infrastruktury největších technologických společností. Technologické akcie kvůli změně nálady v poslední době kolísaly. Melvin však oddělil pohyb jejich tržního ocenění od fyzické spotřeby kovu.

Podle jeho vyjádření může současně docházet k ústupu cen technologických akcií a pokračovat růst samotných odvětví. Další výstavba datových center, energetických zařízení a obranné infrastruktury by tak nadále představovala dodatečný zdroj poptávky po mědi, i kdyby ocenění technologických firem procházelo korekcí.

Americká cla mění rozmístění světových zásob

Cenový vývoj mědi ovlivňuje rovněž nejistota kolem možného amerického cla na rafinovaný kov. Ministerstvo obchodu Spojených států v roce 2025 doporučilo zavedení patnáctiprocentní sazby od 1. ledna 2027. Konečné rozhodnutí o navrhovaném opatření však podle dostupných informací nebylo veřejně oznámeno.

Iain Pyle, investiční ředitel společnosti Aberdeen Investments (ABDN.L) a spoluportfolio manažer fondu abrdn Future Minerals Fund, uvedl, že kvůli možné celní změně je nyní značná část světových zásob mědi uložena ve Spojených státech. Není přitom jasné, zda budou tyto objemy dostupné odběratelům na ostatních trzích.

Odlišná situace panuje v Číně, kde jsou podle Pylea skladové zásoby mimořádně nízké a přirážky k cenám rostou. Kombinace přesunu zásob do USA a nízkých čínských rezerv tak omezuje množství kovu, které lze rychle dodat mimo americký trh.

V komentáři z 15. října Pyle označil měď za nejvýraznější případ trhu, na němž nabídka nestačí držet krok s poptávkou. Zároveň připustil riziko cenového poklesu v souvislosti s oznámením cel. Nejistota ohledně jejich konečné podoby tak zůstává vedle technologické, energetické a obranné spotřeby dalším faktorem ovlivňujícím globální trh s mědí.