Dovoz překonal celý loňský rok

Čína v letošním roce výrazně zvýšila dovoz zlata (GC=F) . Podle celních údajů přivezly tamní podniky a domácnosti během prvních osmi měsíců roku 2026 více než 1000 tun drahého kovu. Hodnota dovozu dosáhla rekordních 158,8 miliardy dolarů.

Objem i hodnota tak už za osm měsíců překonaly výsledek za celý rok 2025. Tehdy Čína dovezla 886 tun zlata za 96,5 miliardy dolarů. Vyšší výdaje odrážejí nejen rostoucí množství kovu směřujícího do země, ale také vysokou úroveň jeho světových cen.

Nákupy soukromého sektoru doprovází dlouhá série transakcí čínské centrální banky. Čínská lidová banka navyšovala zlaté rezervy 23 měsíců po sobě, což představuje její nejdelší nepřerušenou nákupní řadu přinejmenším od roku 2015.

V září banka podle údajů čínské Státní správy devizových rezerv přikoupila zhruba 23 tun, nejvíce za jeden měsíc za téměř tři roky. Carsten Menke odhadl, že do konce srpna nakoupila od začátku roku kolem 190 tun. Přibližně 110 tun z tohoto množství podle jeho propočtu nebylo zahrnuto v oficiálně oznámených nákupech.

Zvýšený čínský dovoz pokračoval navzdory poklesu světové ceny. Zlato během září oslabilo o více než osm procent přibližně na 4176 dolarů za troyskou unci. V lednu přitom vystoupalo na rekordní úroveň přesahující 5500 dolarů za unci. Rostoucí přirážky na čínském domácím trhu podle analytiků ukazovaly také na zesílení sezonní zimní poptávky.

Peking omezuje závislost na amerických aktivech

Za nákupy centrální banky stojí především snaha rozložit devizové rezervy mezi více druhů aktiv a omezit závislost na americkém dolaru a státních dluhopisech USA. Význam tohoto tématu vzrostl poté, co západní vlády po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zmrazily část aktiv ruské centrální banky uložených v zahraničí.

Zlato držené ve vlastních trezorech není vystaveno stejnému riziku zahraničních omezení. Čína současně snižuje zásobu amerických státních dluhopisů. Jejich hodnota v červenci klesla na 618 miliard dolarů, nejnižší úroveň za 18 let, vyplývá z údajů amerického ministerstva financí.

Peking zároveň usiluje o prohloubení domácího trhu se zlatem, což podle Menkeho přispívá k doplňování zásob kovu. Čína byla k srpnu pátým největším státním držitelem zlata na světě. Podle Světové rady pro zlato vlastnila 2387 tun, tedy méně než třetinu množství drženého Spojenými státy.

Nákupy centrálních bank mají oproti poptávce drobných zákazníků dlouhodobější charakter a podle komoditní analytičky Ewy Manthey bývají méně citlivé na krátkodobé cenové výkyvy. Čínská poptávka proto v posledních měsících tvořila významnou strukturální oporu trhu.

Cena kovu zůstala nad letními úrovněmi i v prostředí, kdy rostly výnosy dluhopisů a očekávání vyšších úrokových sazeb. Ty obvykle zvyšují náklady držby zlata, které na rozdíl od dluhopisů či bankovních vkladů nenese úrok. Americká centrální banka navíc naznačila možnost dalšího zvýšení sazeb během roku 2026.

Domácnosti hledají náhradu za nemovitosti a akcie

Výraznou část poptávky vytvářejí také čínské domácnosti a podniky, které nakupují šperky, slitky a mince. Zlato vnímají jako prostředek uchování majetku v době slabšího hospodářského vývoje a omezeného výběru domácích finančních aktiv.

Čínský realitní trh, který dlouho představoval hlavní úložiště bohatství domácností, se už několik let nachází v útlumu. Současně klesají výnosy bankovních vkladů a dluhopisů, protože poptávka po úvěrech zůstává nevýrazná. Výnos jednoletého čínského státního dluhopisu se pohyboval kolem 1,2 procenta, zatímco v USA dosahoval přibližně 4,46 procenta.

Čínský referenční index CSI 300 (000300.SS) od začátku roku odepsal přibližně osm procent. Americký index S&P 500 (^GSPC) ve stejném období naopak přidal 13 procent. Nízké domácí úrokové sazby zároveň znamenají, že náklady spojené s držením nevýnosového kovu jsou v Číně nižší než na řadě západních trhů.

Poptávku by podle Oleho Hansena mohlo oslabit obnovení důvěry v čínské nemovitosti a akcie, vyšší úročení vkladů nebo slabší jüan, který zdražuje dovážené zlato na domácím trhu. Výraznější změna by podle něj souvisela také s ústupem geopolitického napětí nebo se zpomalením diverzifikace rezerv centrálních bank.