Zlatu pomohl slabší dolar i ústup výnosů

Spotové zlato (GC=F) v pátečním asijském obchodování zdražilo o 1,1 procenta na 4 177,83 dolaru za troyskou unci. Ve 22:40 východoamerického času, tedy ve 02:40 GMT, rostly stejným tempem také americké futures na zlato, jejichž cena dosáhla 4 203,40 dolaru za unci.

Obrat přišel poté, co se zastavil předchozí růst amerického dolaru. Slabší dolar snižuje cenu kovu přepočtenou do ostatních měn, což může podpořit poptávku mimo Spojené státy. Současně druhou obchodní seanci za sebou klesal referenční výnos desetiletých amerických státních dluhopisů.

Vývoj dolaru a dluhopisových výnosů patří mezi hlavní proměnné ovlivňující cenu drahého kovu. Zlato nenese pravidelný úrok, a pokles tržních výnosů proto snižuje náklady spojené s jeho držením ve srovnání s úročenými aktivy. Páteční růst však probíhal v prostředí zvýšeného kolísání napříč finančními trhy.

Na jedné straně cenu kovu podpořil slabší dolar a nižší výnosy, na straně druhé trh zohledňoval přetrvávající inflační rizika spojená se zdražováním energií. Ta mohou ovlivnit další postup centrálních bank a prodloužit období vyšších úrokových sazeb.

Dražší ropa zesiluje inflační obavy

Ropa Brent (BZ=F) se obchodovala nad hranicí 104 dolarů za barel. Její cenu zvyšovaly obavy z možného narušení dodávek v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Vyšší náklady na energie mohou dále pronikat do spotřebitelských cen a udržovat inflaci nad cíli centrálních bank.

Tento vývoj vytváří pro trh se zlatem protichůdné vlivy. Kov bývá spojován se zajištěním proti inflaci, současně ale rostoucí cenové tlaky mohou vést centrální banky k udržování nebo dalšímu zvyšování sazeb. Vyšší úročení dluhopisů a dalších finančních nástrojů pak zvyšuje relativní náklady držby zlata.

Prezident Federální rezervní banky v St. Louis Alberto Musalem ve čtvrtek uvedl, že návrat inflace k dvouprocentnímu cíli americké centrální banky v přiměřeném časovém horizontu si může vyžádat další zpřísnění měnové politiky.

Podle Musalema by sazby mohly během následujících šesti až devíti měsíců dále vzrůst. Neuvedl však, zda by podpořil jejich zvýšení už na zasedání americké centrální banky plánovaném na 27. a 28. října.

Účastníci trhu podle nástroje CME FedWatch započítávali 18procentní pravděpodobnost říjnového zvýšení sazeb. Pravděpodobnost, že ke zvýšení dojde v prosinci, činila 82 procent. Očekávání dalšího měnového zpřísnění tak zůstávalo protiváhou faktorů, které v pátek cenu zlata zvedaly.

Centrální banky podporují poptávku po drahých kovech

Vedle pohybu dolaru, výnosů a energetických cen trh sledoval také nákupy centrálních bank. Přetrvávající poptávka z jejich strany a obavy z vysokého vládního zadlužení patřily k faktorům, které cenu zlata podporovaly.

Dalším zdrojem poptávky bylo očekávání, že čínská centrální banka bude pokračovat v navyšování svých zlatých rezerv. Tyto nákupy působily souběžně s krátkodobými tržními vlivy, mezi které patřily změny kurzu dolaru, výnosů amerických státních dluhopisů a očekávání dalšího vývoje úrokových sazeb.

Růst se neomezil pouze na zlato. Stříbro (SI=F) zdražilo o 1,7 procenta na 60,19 dolaru za unci. Ještě výraznější pohyb zaznamenala platina (PL=F) , jejíž cena se zvýšila o 2,1 procenta na 1 678,15 dolaru za unci.

Vývoj drahých kovů tak v pátek určovala kombinace slabšího amerického dolaru a nižších dluhopisových výnosů s obavami, že ropa nad 104 dolary za barel prodlouží inflační tlaky. Trh zároveň zohledňoval možnost dalšího růstu amerických sazeb v průběhu následujících měsíců.