Stát za první tři čtvrtletí letošního roku vybral na daních celkem 1,19 bilionu korun, což představuje meziroční růst o 4,6 %. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů fyzických osob, zatímco z hlediska celkového objemu zůstala nejvýznamnějším zdrojem daň z přidané hodnoty.

Celostátní daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení dosáhly za první tři čtvrtletí 2026 konkrétně 1,193 bilionu korun. Ve stejném období roku 2025 činily 1,141 bilionu korun. Rozdíl tak odpovídá růstu o více než 52 miliard korun.

Vývoj jednotlivých druhů daní byl rozdílný. Výrazně rostly zejména příjmy státu z daní fyzických osob, což souviselo s pokračujícím růstem mezd a platů. Vyšší výběr zaznamenala také DPH, kterou podpořila rostoucí spotřeba domácností.

Mírnější růst vykázaly spotřební a energetické daně. U některých konkrétních položek naopak stát zaznamenal pokles, například u daně z minerálních olejů. Samostatnou kapitolou zůstává daň z neočekávaných zisků, která se už letos neuplatňuje, přesto se její dřívější zálohy ještě částečně promítly do letošního inkasa firemních daní.

Příjmy fyzických osob rostly dvouciferným tempem

Nejrychleji ze sledovaných hlavních daňových kategorií rostlo inkaso daně z příjmů fyzických osob. Za první tři čtvrtletí se zvýšilo meziročně o 11,5 % na 235,2 miliardy korun.

Hlavním důvodem byl pokračující silný růst mezd a platů, který se přímo promítá do vyššího výběru daně z příjmů zaměstnanců i dalších fyzických osob.

Podrobnější data ukazují, že daň z příjmů fyzických osob placená plátci vzrostla ze 161,8 miliardy korun v prvních třech čtvrtletích roku 2025 na 180,2 miliardy korun letos. Daň vybíraná srážkou se ve stejném období zvýšila z 33,8 miliardy na 36,4 miliardy korun.

Ještě výraznější relativní růst byl patrný u daně z příjmů fyzických osob placené přímo poplatníky. Zatímco za první tři čtvrtletí minulého roku stát vybral 15,4 miliardy korun, letos to bylo 18,6 miliardy korun.

Vyšší inkaso zaznamenala také daň z příjmů právnických osob. Stát na ní vybral 272,9 miliardy korun, meziročně o 5,6 % více. Ve stejném období roku 2025 činil výběr 258,5 miliardy korun.

Do letošního inkasa daně z příjmů právnických osob ještě zasáhlo zúčtování záloh na daň z neočekávaných zisků, známou jako windfall tax. Ta přinesla 5,5 miliardy korun.

Samotná windfall tax se už v letošním roce neuplatňuje. V předchozích třech letech se vztahovala na vybrané energetické a petrochemické společnosti a také na velké banky. Její dopad se však prostřednictvím vypořádání loňských záloh ještě promítl do letošního výběru daní.

DPH zůstává největším zdrojem daňových příjmů

Největší objem peněz stát nadále vybírá prostřednictvím daně z přidané hodnoty. Za první tři čtvrtletí letošního roku činilo celostátní inkaso DPH 481,9 miliardy korun.

Ve stejném období roku 2025 se na DPH vybralo 445,5 miliardy korun. Meziročně se tak výběr zvýšil o 8,2 %. Za růstem stojí především vyšší spotřební výdaje domácností.

DPH je tak nejen nejvýznamnější jednotlivou položkou mezi uvedenými daňovými příjmy, ale současně patří mezi daně, u kterých byl letošní meziroční růst poměrně výrazný.

Mírně rostlo také inkaso spotřebních a energetických daní. Celkem stát vybral 132,1 miliardy korun, což znamená meziroční zvýšení o 1 %. V prvních třech čtvrtletích roku 2025 činil výběr 130,8 miliardy korun.

K růstu přispěly zejména daně z tabákových výrobků a z lihu, jejichž sazby se letos zvýšily. Vývoj však nebyl stejný u všech spotřebních daní.

Inkaso daně z minerálních olejů mírně kleslo, přestože přepravní výkony v souvislosti s hospodářským růstem rostly. Proti tomuto efektu působilo dočasné snížení spotřební daně z nafty, které vláda zavedla od dubna do července v reakci na vysoké ceny pohonných hmot.

Mírné zvýšení zaznamenala rovněž daň z nemovitosti. Za první tři čtvrtletí se na ní vybralo 17,7 miliardy korun, což bylo meziročně o 2,4 % více.

Celostátní koeficient používaný pro výpočet této daně se nezměnil. Vyšší inkaso proto souviselo s úpravami provedenými jednotlivými obcemi.

Vyšší celkové inkaso nezabránilo růstu rozpočtového schodku

Přestože celostátní daňové příjmy meziročně vzrostly, samotný státní rozpočet za první tři čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení získal 789,3 miliardy korun. V meziročním srovnání se tato částka nezměnila.

Rozdíl mezi celostátním výběrem daní a příjmy samotného státního rozpočtu souvisí mimo jiné se systémem sdílených daní. U některých daní se totiž o vybrané prostředky dělí stát s kraji a obcemi.

Mezi sdílené daně patří například DPH a daně z příjmů fyzických i právnických osob. V letošním roce připadá krajům 10,23 % a obcím 25,93 % z celostátního hrubého výnosu DPH a daní z příjmů právnických a fyzických osob.

V případě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mají obce navíc nárok na dalších 1,5 % celkového inkasa.

Specifické postavení má daň z nemovitosti. Její výnos je stoprocentním příjmem obcí, takže se na rozdíl od některých dalších daní nerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů.

Navzdory vyššímu celkovému výběru daní zůstává hospodaření státního rozpočtu deficitní. Na konci září dosáhl schodek 194,5 miliardy korun, což bylo o 40,6 miliardy korun více než ve stejném období předchozího roku.

Šlo zároveň o čtvrtý nejhlubší zářijový deficit od vzniku České republiky. Vyšší celostátní inkaso daní tedy samo o sobě nestačilo k tomu, aby zabránilo meziročnímu prohloubení schodku státního rozpočtu.

Struktura daňových příjmů současně ukazuje, že významnou část jejich růstu táhnou příjmové daně a DPH. Výběr daně z příjmů fyzických osob profituje ze silnějšího růstu mezd, zatímco vyšší inkaso DPH souvisí s růstem spotřebních výdajů domácností.

Za první tři čtvrtletí se tak celkové daňové příjmy zvýšily z 1,1407 bilionu korun v roce 2025 na 1,1931 bilionu korun v roce 2026. Největší položkou zůstala DPH, následovaná daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob.