Americké akciové futures se v úterý ráno pohybovaly téměř beze změny, zatímco investoři zůstávali opatrní kvůli možnosti dalšího zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému a obnovenému napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Futures na S&P 500 , Nasdaq 100 i Dow Jones Industrial Average byly kolem 09:40 SEČ prakticky beze změny. Trhy tak vstupovaly do další seance bez jasného směru poté, co předchozí obchodování zatížily vyšší výnosy amerických státních dluhopisů a rostoucí ceny ropy.

Pozornost investorů se zároveň přesouvá k páteční zprávě o zaměstnanosti mimo zemědělství, která může výrazně ovlivnit očekávání dalšího postupu Fedu. Do té doby se trh snaží vyhodnotit kombinaci vysokých cen energií, rostoucích globálních výnosů a signálů z amerického trhu práce.

Vedle Spojených států přitáhlo pozornost také Japonsko, kde výnos desetiletého státního dluhopisu vystoupal nad 3 % poprvé od září 1996. Tento pohyb potvrzuje širší změnu na globálních finančních trzích, které se postupně přizpůsobují prostředí vyšších úrokových sazeb.

Japonské výnosy rostou a mohou ovlivnit globální kapitálové toky

Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu v úterý překonal 3 %, což je nejvyšší úroveň za přibližně 30 let.

Od roku 2024 se jeho hodnota více než ztrojnásobila, protože Bank of Japan postupně ustupuje od dlouhodobé mimořádně uvolněné měnové politiky.

Na výnosy tlačí několik faktorů. Investoři sledují především vyšší inflaci, rostoucí vládní výdaje a možnost dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Dodatečný tlak přinášejí také vyšší ceny energií spojené s konfliktem mezi Spojenými státy a Íránem. Dražší energie zvyšují inflační rizika v Japonsku a současně posilují očekávání, že centrální banka může pokračovat ve zpřísňování měnové politiky.

Vývoj japonských výnosů má význam i mimo samotnou zemi. Vyšší domácí výnosy mohou zatraktivnit japonské dluhopisy pro místní investory.

Pokud se domácí aktiva stanou výnosnějšími, může část kapitálu zůstat v Japonsku místo toho, aby směřovala do zahraničních aktiv, včetně amerických státních dluhopisů a akcií.

Takový posun by mohl snížit zahraniční poptávku po amerických aktivech a představovat další zdroj tlaku na globální dluhopisové trhy.

Růst japonských výnosů tak zapadá do širšího trendu. Po dlouhém období mimořádně levných peněz se investoři ve více ekonomikách přizpůsobují prostředí, ve kterém jsou úrokové sazby vyšší a náklady na financování významnější.

Ropa znovu zdražuje kvůli napětí kolem Hormuzského průlivu

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil další vojenskou akcí proti Íránu.

Futures na Brent vzrostly o 1,1 % na 91,51 dolaru za barel, zatímco americká WTI přidala 1,4 % na 86,99 dolaru. Oba kontrakty přitom už v předchozí seanci vyskočily téměř o 3 %.

Poslední eskalace následovala po amerických útocích na íránské vojenské cíle na ostrově Larak a následných íránských raketových útocích na americká vojenská zařízení v Jordánsku.

Pro investory je klíčovým rizikem především možnost dalšího narušení dopravy přes Hormuzský průliv. Tato námořní trasa patří mezi nejdůležitější energetické koridory na světě a převádí velké objemy ropy a ropných produktů z hlavních producentů na Blízkém východě.

Jakékoli delší omezení dopravy by mohlo výrazně snížit nabídku na světovém trhu a tlačit ceny ropy dále nahoru.

Riziko bylo znovu viditelné v pondělí, kdy tanker při opouštění průlivu zasáhly tři neidentifikované projektily.

Pokračující vojenské napětí tak vytváří přímé propojení mezi geopolitikou a globální ekonomikou.

Vyšší cena ropy může zvýšit náklady na pohonné hmoty, dopravu i průmyslovou výrobu. Tyto náklady se následně mohou promítat do vyšší inflace a slabší spotřebitelské poptávky.

Pro akciové trhy jde o komplikovanou kombinaci. Dražší energie mohou tlačit na marže firem a zároveň zvyšovat riziko, že centrální banky budou muset ponechat sazby vyšší po delší dobu.

Americká data mohou rozhodnout o dalším očekávání sazeb Fedu

Investoři budou v úterý sledovat několik důležitých amerických makroekonomických údajů.

Jedním z nich je červencová zpráva JOLTS o počtu volných pracovních míst, která nabídne další pohled na kondici amerického trhu práce.

Druhým důležitým ukazatelem bude index ISM pro výrobní sektor. Ten ukáže, zda se aktivita v americkém průmyslu zlepšuje, nebo naopak zpomaluje.

Trh bude současně sledovat komentáře představitelů Fedu, protože očekávání ohledně dalšího zvýšení sazeb v posledních dnech vzrostla.

Přísnější tón vedení centrální banky vedl investory k tomu, aby zvýšili pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb v září.

Právě páteční zpráva o zaměstnanosti mimo zemědělství ale může být pro další vývoj ještě důležitější. Pokud data ukážou, že americký trh práce zůstává velmi silný, mohlo by to posílit argumenty pro další zpřísnění měnové politiky.

Naopak slabší údaje by mohly snížit tlak na Fed a podpořit očekávání, že další růst sazeb nebude bezprostředně nutný.

Trhy proto v tuto chvíli balancují mezi několika navzájem propojenými faktory.

Rostoucí ceny ropy zvyšují inflační rizika, vyšší výnosy v Japonsku ukazují na globální zpřísňování finančních podmínek a americká data mohou rozhodnout o tom, zda Fed skutečně přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb.

Pokud se napětí kolem Hormuzského průlivu dále zvýší, může energetický šok vytvořit další tlak na inflaci a tím i na úrokové sazby.

Naopak případné uklidnění geopolitické situace a slabší americká data by mohla část současného tlaku zmírnit.