Nová studie ukazuje, že zaměstnanci se rozhodli pro hybridní práci, ať už to pro město znamená cokoli.
Verdikt je na světě: Londýňané rádi pracují z domova, váží si toho a nevidí budoucnost, která by zahrnovala návrat ke starému pětidennímu pracovnímu týdnu, bez ohledu na to, co říkají politici, jejich šéfové nebo média.
Téměř 80 % zaměstnanců v Londýně, kteří nyní alespoň jednou týdně pracují na dálku, tvrdí, že jim tato zkušenost prospívá, jak vyplývá ze zprávy, kterou ve středu zveřejnil Policy Institute při King’s College London. Čtyři z pěti respondentů tvrdí, že jim práce z domova pomáhá cítit se více pod kontrolou a že jsou rádi, že mohou zkrátit své každodenní dojíždění. Dvě třetiny respondentů tvrdí, že jim to pomáhá lépe zvládat domácí a rodinné povinnosti.
Společnost YouGov provedla pro účely zprávy King’s College průzkum mezi 2 015 londýnskými pracovníky, přičemž do této skupiny byli zahrnuti i lidé, kteří bydlí mimo město a dojíždějí do zaměstnání. Výzkumníci z King’s tvrdí, že tato studie je první svého druhu, která se zaměřuje konkrétně na dopad měnících se pracovních modelů.
Zjištění potvrzují zkušenosti bílých límečků po celém světě, z nichž mnozí pokračují v práci z domova několikrát týdně, i když hrozba Covid-19 ustupuje.
Kingova studie přichází v době, kdy zaměstnanci ve Velké Británii zahajují oficiální šestiměsíční experiment s čtyřdenním pracovním týdnem. Podle organizátorů jde o největší pilotní projekt tohoto typu na světě, kterého se zúčastní více než 3 000 pracovníků v 70 společnostech, a to bez ztráty mzdy.
„Přes veškerou politickou a mediální pozornost věnovanou tomu, zda práce z domova znamená méně práce, většina lidí s tímto názorem nesouhlasí, a to bez ohledu na jejich politickou orientaci, věk nebo délku praxe,“ uvedl Mark Kleinman, profesor veřejné politiky na King’s University.
Tři z pěti respondentů uvedli, že by reagovali negativně, kdyby byli nuceni chodit častěji do kanceláře – a to i přesto, že se ve svých kancelářích stále cítí pozitivně a práci v nich nepovažují za obtížnou. Mezi největší výhody práce z domova patří vyhnutí se dojíždění, zvládání domácích povinností a pocit větší kontroly.
„Naše společnost vyrostla s očekáváním, že doma je jedna osoba, která řídí domácnost, a jedna osoba, která vydělává peníze,“ uvedla Christine Armstrongová, britská výzkumnice v oblasti práce, která se na studii King’s nepodílela. Dokud pandemie vše nezměnila, „dostali jsme se do situace, kdy jsme nevěděli, jak to všechno souvisí s prací,“ řekla.
Ne všechny trendy se zdají být pozitivní. Dotazovaní dvakrát častěji souhlasili s tím, že rozšířená politika práce na dálku neúměrně poškodí kariéru mladých lidí. Stejně tak si 50 % pracovníků myslí, že vyšší manažeři pracují pravidelně z domova, zatímco jen 27 % má pocit, že je jejich šéfové v tom podporují.
„To, že Elon Musk chce, aby lidé chodili do kanceláře, není žádné překvapení. Není to svět, ve kterém žije,“ řekla Armstrongová. „V některých organizacích dochází k rozporu mezi staršími vedoucími pracovníky, pro které to dříve všechno fungovalo dobře, a mladšími generacemi.“
Stranou každodenní práce panuje menší shoda ohledně budoucnosti samotného Londýna. Respondenti se téměř rovnoměrně rozdělili v názoru na to, zda je kvalita života v centru Londýna ohrožena, pokud se pracovní místa nenaplní na úroveň před pandemií. Starší pracovníci jsou mnohem častěji pesimističtí.
Obliba práce na dálku však neznamená, že by pracovníci neměli rádi své londýnské kanceláře. Studie ukázala, že téměř dvě třetiny zaměstnanců vnímají docházení na pracoviště pozitivně, zatímco pouze 15 % se na něm cítí negativně.
Podle Tary Reichové, lektorky oboru organizačního chování a řízení zdrojů na King’s Business School, hraje největší roli ve spokojenosti zaměstnanců právě objem pracovních dnů. „Možnost pracovat z domova dala mnoha londýnským zaměstnancům pocit kontroly, kterého se nechtějí vzdát,“ uvedla.
