Vaše rozčilení nad pracovní rutinou se může stát zdrojem pro sebezdokonalování.
Ve světě, který miluje dichotomie, vyvstává jedna konkrétní otázka: Jsou náš pracovní a osobní život nepřátelé nebo spojenci?
Tuto otázku si před více než 15 lety položil profesor Jeff Greenhaus, který napsal doslova knihu o řízení kariéry a který je autoritou v oblasti všeho, co souvisí s pracovním a osobním životem. Až do svého široce sdíleného článku „When Work and Family are Allies: A Theory of Work-Family Enrichment“, byla práce veřejným nepřítelem č. 1, pokud jde o šťastný život.
Bohužel se společnost stále běžně vrací k tomuto myšlení „práce jako nepřítel“. Myslíme si, že práce je pouze prostředkem k dosažení cíle. Práce je však mnohem víc než materiální zdroje. V tomto smyslu je možná na čase oživit Greenhausovy postřehy a zamyslet se nad všemi způsoby, jak může pracovní role člověka obohatit jeho mimopracovní role (tj. život, domov, rodinu atd.).
Když se práce dělá správně, může z lidí udělat lepší verzi sebe sama. Abychom vám poskytli určitý návod, proč a jak, jsou zde uvedeny tři základní zdroje – kromě materiálních zdrojů (např. odměny, benefity, investice) – které usnadňují obohacení rodiny prací.
Zde jsou uvedeny tři zdroje, které mohou zvýšit vaše osobní obohacení při práci.
DOVEDNOSTI
Zjednodušeně řečeno, dovednosti jsou něco, co umíte dobře. Existuje několik dovedností, které se obvykle učíme v zaměstnání a které lze s velkým užitkem uplatnit i doma, včetně kognitivních dovedností (řešení problémů), mezilidských dovedností (jednání s obtížnými lidmi, zajištění toho, aby se ostatní cítili dobře), dovedností zvládat problémy a dovedností pracovat s více úkoly. Překážky v práci dále vytvářejí příležitosti k získání moudrosti, pokud jde o to, co znamená být objektivně a/nebo subjektivně úspěšný.
PERSPEKTIVY
Perspektiva zahrnuje získání nového pohledu na to, jak vnímat nebo řešit situaci. Mezi nejčastější perspektivy, které se přenášejí z práce domů, patří respektování a oceňování psychografických, demografických a kulturních rozdílů, empatie vůči druhým (zejména těm, kteří mají problémy) a učení se, jak si získat důvěru.
PSYCHOLOGICKÝ KAPITÁL
Tři široké kategorie psychologického kapitálu mají tendenci přelévat se z pracovního do mimopracovního prostředí. Zaprvé pozitivita v podobě sebeúcty („jsem hoden“) a sebeúčinnosti (tj. „dokážu to“). Zadruhé, myšlení typu „zvládnu to“ v podobě odvahy (tj. odolnosti tváří v tvář těžkostem), houževnatosti (tj. zvládání stresových situací) a pracovitosti (tj. vyřešení problému s nedostatkem zdrojů/podpory). A konečně pozitivní emoce v podobě optimismu a naděje.
Jsou chvíle, kdy vám práce může připadat jako nekonečná dřina, ale než se odhlásíte a vrátíte se k označení práce jako pouhého zdroje materiálních prostředků, nezapomínejte, že máte také možnost vybudovat si z pracovních dnů zdroje, které vám pomohou v jiných oblastech života.
Tento jemný posun v myšlení může mít zásadní vliv na to, že se práce a rodina stanou spojenci, nikoli nepřáteli.
