Regulační výzvy společnosti Alphabet a otázky o budoucnosti umělé inteligence budou určovat směr ekosystému Google.
Když společnost Alphabet (NASDAQ:GOOG, NASDAQ:GOOGL) nedávno představila funkci vyhledávání generovanou umělou inteligencí s názvem Search Generative Experience (SGE), jednalo se pravděpodobně o největší změnu produktu Google v historii.
Kromě toho, že je to možná největší změna, je určitě i nejkontroverznější. Někdo by se mohl ptát, jakou další užitečnost (kromě pohodlí) přidává uživatelům to, že jsou odpovědi umělé inteligence zabudovány do vyhledávače Google. Nebyla tato změna poněkud zbytečná? Pokud uživatelé chtějí, aby jim AI pomáhala s vyhledáváním, mohou použít přímo Gemini. Přestože se jedná o experimentální funkci a uživatelé se mohou rozhodnout, zda ji budou využívat, nebo ne, její přítomnost nám připadá spíše samoúčelná, než že by měla pomoci koncovému uživateli.
Vydavatelé světových publikací se také ohradili proti akciím společnosti Alphabet za to, že její umělá inteligence údajně krade jejich příběhy a obsah, aniž by jim poskytla spravedlivou náhradu. Máme tak sílící pocit, že s rozšířením umělé inteligence je více než pravděpodobné, že to urychlí regulace proti ní.
Reklamní praktiky à la Google jsou dost kontroverzní
Dvaatřicet evropských mediálních společností, mezi něž patří některé z největších mediálních domů, jako jsou Axel Springer a Schibsted, se připojilo ke stížnosti na Google, v níž je společnost obviněna ze zneužití dominantního postavení na trhu ve výši 2 miliard eur.
Tato žaloba se týká především širšího trendu, který zkoumá, zda reklamní technologická jednotka společnosti Google nezneužívá svou tržní sílu, čímž se dostává do hledáčku regulačních orgánů. Kvůli stížnostem evropských mediálních společností zvažují francouzský Úřad pro hospodářskou soutěž a Evropská komise pokuty až do výše 220 milionů eur.
Dominantní hráči v oblasti technologií, jako jsou Microsoft (NASDAQ:MSFT), Meta Platforms (NASDAQ:META) a samozřejmě Alphabet, kteří údajně zneužívají svého postavení k získání nekalých výhod, nejsou v posledních letech ničím novým. Pro investory do společnosti GOOG je však sledování situace v Evropě zásadní. Již nyní jsme svědky kaskádovitého efektu nových žalob, které se alespoň částečně opírají o precedent těch starších, aby si vytvořily důvěryhodnost, i když jinde nejsou formálně uznány soudem. Domnívám se, že tento trend bude pokračovat, dokud nepřevezmou vládu formální předpisy.
Alphabet je vyšetřována také v Evropě
Na pozadí nového zákona v Evropské unii nazvaného Digital Markets Act by akcie Alphabet, stejně jako Apple (NASDAQ:AAPL) a další technologičtí giganti, mohly čelit vyšetřování kvůli potenciálně protisoutěžním praktikám.
Za pozornost stojí rychlost a rozhodnost kroků Evropské unie. DMA vstoupila v platnost teprve 7. března, přičemž sonda byla zahájena několik týdnů poté, a už jsme svědky zahájení vyšetřování. To naznačuje, že regulační orgány EU to s prosazováním tohoto nového zákona myslí vážně a nehodlají technologickým gigantům poskytnout příliš volnosti.
Zvláště zajímavé nám v redakci Burzovního světa připadá, že se sondy zaměřují na konkrétní oblasti u každé společnosti. V případě společností Alphabet a Apple jde o jejich obchody s aplikacemi a o to, zda skutečně umožňují vývojářům nabízet obchody mimo tyto platformy. Společnost Google je také pod drobnohledem kvůli možnému zvýhodňování vlastních služeb ve výsledcích vyhledávání – což je otázka, která je sporná již několik let.
Když se zamýšlíme nad širšími důsledky, nemohu si pomoci, ale musím přemýšlet o tom, jak by to mohlo ovlivnit regulaci technologií na celém světě. Budou ostatní regiony následovat příkladu Evropské unie?
Generální ředitel vyzývá k regulaci
Nakonec nezapomínejme, že na vrcholu mánie kolem ChatGPT při jeho prvním vydání v roce 2020 volal po regulaci umělé inteligence sám generální ředitel společnosti Alphabet, Sundar Pichai
Je poněkud zvláštní, že Pichai navrhl jako možný rámec pro regulaci AI obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR). To ve mně vzbuzuje dojem, že ačkoli společnosti v technologickém sektoru GDPR obtížně přijaly, existuje jeho uznání jako vzorové regulace.
Článek také ukazuje rozdíly mezi tehdejším stanoviskem E. U. a stanoviskem Trumpovy administrativy. EU uvažovala o extrémních opatřeních, jako je zákaz používání rozpoznávání obličeje na veřejných prostranstvích, zatímco USA kalkulovaly spíše s mírnějšími přístupy k regulaci technologií.
Souhlasíme s tím, že regulace umělé inteligence je nutností, ale zahraniční politika vedená Trumpem, která spočívá jednoduše v tom, že „Amerika je vždy na 1. místě“, by mohla v případě jeho znovuzvolení hodit flintu do žita, přičemž Evropa by se možná stala cvičištěm pro to, jak by regulace umělé inteligence pro velké technologie skutečně vypadala a fungovala.
Proto se domníváme, že nejlepším postupem pro investory je, aby kvůli rostoucím regulačním rizikům nepokračovali v nákupu akcií společnosti Alphabet. Rostoucí kontrola ze strany evropských regulačních orgánů a potenciální globální dopady regulace AI znamenají, že investoři by měli raději vyčkat, zejména po skončení amerických voleb.
