Klíčové body
- Obchodní deficit USA vzrostl v prosinci meziměsíčně o 33 % na úroveň 70,3 miliardy USD.
- Růst schodku byl tažen především zvýšeným objemem importu průmyslových komodit, konkrétně ropy, mědi a zlata.
- Deficit obchodu se zbožím očištěný o inflaci dosáhl v roce 2025 historicky rekordní výše navzdory snahám o celní protekcionismus.
Ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa snížit závislost Spojených států na zahraničním zboží naráží na tvrdou ekonomickou realitu. Navzdory masivním celním opatřením, která měla přepsat pravidla globálního obchodu a podpořit domácí soběstačnost, ukazují nejnovější statistiky, že americká ekonomika je s tou světovou stále pevně svázána.
Čerstvá data zveřejněná ve čtvrtek odhalila, že obchodní deficit USA v prosinci dosáhl hodnoty 70,3 miliardy dolarů. To představuje prudký nárůst o 33 % oproti předchozímu měsíci. Scott Lincicome, odborník na obchod a viceprezident pro obecnou ekonomii v Cato Institute, na sociálních sítích upozornil, že po očištění o inflaci dosáhl schodek v obchodu se zbožím v loňském roce rekordní úrovně.
Rostoucí poptávka po surovinách
Zajímavý je pohled na strukturu tohoto deficitu. Za prosincovým nárůstem nestojí jen spotřební zboží, ale především zvýšený import klíčových průmyslových komodit. Do Spojených států ve velkém proudila ropa , měď a také zlato , což naznačuje přetrvávající silnou poptávku průmyslu i investorů po fyzických aktivech.
Změnila se však geografická mapa dovozu. Zatímco dříve Američané masivně nakupovali hračky, oblečení a elektroniku z Číny, kde těžili z nízkých mzdových nákladů, nyní se situace mění. Aby se dovozci vyhnuli vysokým dvouciferným clům uvaleným na Peking, obracejí se čím dál častěji na partnery v Mexiku, Vietnamu a dalších zemích. Celkový obchod však v loňském roce vykazoval značné výkyvy, přičemž paradoxně v říjnu byl zaznamenán nejnižší obchodní deficit v historii.
Cenu platí spotřebitelé
Ekonomové se v širší shodě domnívají, že náklady spojené s cly se nakonec přenesly na koncové zákazníky. Zvýšené ceny spotřebního zboží tak neplatí zahraniční firmy, jak prezident Trump opakovaně tvrdil, ale sami Američané. Tento závěr potvrdila i nedávná studie newyorského Fedu.
Tato analýza však vyvolala ostrou reakci Bílého domu. Kevin Hassett, jeden z hlavních ekonomických poradců prezidenta, ve středu vyzval výzkumníky spojené s touto studií k větší „disciplinovanosti“, což jen podtrhuje napětí mezi administrativou a nezávislými ekonomickými institucemi ohledně reálných dopadů protekcionistické politiky.
