Americké akciové futures v pátek výrazně oslabovaly, přičemž největší ztráty zaznamenával technologický sektor. Investoři reagovali na neuspokojivé hospodářské výsledky společností Amazon.com (AMZN) a Intel Corporation (INTC) , které prohloubily obavy z vysokých investic do umělé inteligence a rostoucího zadlužování technologických gigantů. Negativní náladu na finančních trzích navíc posílily zprávy o rozsáhlém kybernetickém útoku na kryptoměnovou burzu Binance, při kterém měly být odcizeny digitální prostředky v hodnotě miliard dolarů.

V 10:04 středoevropského času futures na index Nasdaq 100 klesaly o 2,2 %, což představovalo ztrátu 646 bodů. Kontrakty na širší index S&P 500 oslabovaly o 78 bodů neboli 1 %, zatímco futures na Dow Jones Industrial Average ztrácely 21 bodů, tedy 0,1 %.

Pokles navazoval na čtvrteční výprodej technologických akcií, kdy index Nasdaq Composite oslabil o 1,38 %. Významnou roli sehrál prudký propad akcií Alphabetu, mateřské společnosti Googlu, která během jediného obchodního dne přišla o více než půl bilionu dolarů tržní kapitalizace.

Investoři současně přesouvali část prostředků do amerických státních dluhopisů, které v období zvýšené nejistoty představují relativně bezpečnější investiční alternativu.

Technologické akcie padají kvůli vysokým investicím do AI

Výprodej technologického sektoru odráží rostoucí pochybnosti o návratnosti rozsáhlých investic do infrastruktury umělé inteligence. Největší technologické společnosti vynakládají mimořádné prostředky na budování datových center, nákup specializovaných čipů a rozvoj výpočetních kapacit.

Investoři však začínají stále důsledněji požadovat důkazy, že tyto investice povedou k odpovídajícímu růstu příjmů a ziskovosti. Negativní reakce na výsledky několika technologických gigantů ukázala, že samotné ambiciózní investiční plány již nemusí stačit k udržení vysokého ocenění jejich akcií.

Výrazným příkladem je společnost Alphabet (GOOGL), jejíž akcie ve čtvrtek zaznamenaly nejhorší obchodní den ve své historii. Tržní kapitalizace společnosti se snížila o více než 500 miliard USD.

Investory znepokojilo především rozhodnutí pokračovat v rozsáhlých investicích do umělé inteligence v době, kdy růst příjmů z klíčového reklamního podnikání Googlu zpomalil na nejnižší tempo za posledních pět čtvrtletí.

Slabší výkonnost reklamního segmentu vyvolala otázky, zda dokáže společnost své investice do nových technologií dostatečně rychle proměňovat ve skutečné finanční výsledky.

Pokles zaznamenaly také akcie Microsoftu (MSFT). Společnost podobně jako Alphabet a Meta Platforms (META) pokračuje ve své dosavadní investiční strategii v oblasti umělé inteligence, přičemž její výsledky nedokázaly rozptýlit veškeré pochybnosti investorů o návratnosti vysokých kapitálových výdajů.

Microsoft navíc dokončil emisi dluhopisů v hodnotě 25 miliard USD. Tím se zařadil mezi velké americké provozovatele cloudové infrastruktury, kteří využívají dluhopisové trhy k financování svých plánů v oblasti umělé inteligence.

Právě změna způsobu financování technologického rozvoje představuje významné téma. Zatímco dříve velké technologické společnosti hradily podstatnou část svých investic z vlastních peněžních toků, nyní stále více využívají emise dluhopisů a akcií.

Takový přístup umožňuje financovat rozsáhlejší projekty, současně však zvyšuje požadavky na budoucí výnosnost investic. V prostředí vyšších úrokových sazeb mohou být náklady na obsluhu dluhu významnou finanční zátěží.

Další tlak na technologický sektor přinesly výsledky společnosti Amazon (AMZN). Její akcie v předobchodní fázi amerického trhu oslabovaly o více než 6 % po zveřejnění známek zpomalování růstu internetového obchodu a reklamních služeb.

Tržby z internetových obchodů Amazonu vzrostly pouze o 2 %. Takto nízké tempo připomíná období po znovuotevření kamenných prodejen po pandemii covidu-19.

Příjmy z reklamních služeb se zvýšily o 11 %, což představovalo nejpomalejší růst od roku 2022, kdy společnost začala tyto výsledky zveřejňovat samostatně.

Část zpomalení souvisela s přesunutím každoroční prodejní akce Prime Day ze třetího do druhého čtvrtletí oproti předchozímu roku.

Výrazně příznivější vývoj zaznamenala cloudová divize Amazon Web Services, která za tři měsíce končící v září vykázala tržby 46 miliard USD. Podle zveřejněných údajů šlo o její nejrychlejší tempo růstu za několik let.

Ani silná výkonnost cloudového podnikání však nedokázala zcela rozptýlit obavy z vysokých investičních nákladů. Amazon potvrdil plán letošních kapitálových výdajů ve výši přibližně 220 miliard USD, zatímco jeho volný peněžní tok za předchozích dvanáct měsíců klesl do záporných hodnot.

Ještě výraznější propad zaznamenal výrobce polovodičů Intel (INTC). Jeho akcie před zahájením amerického obchodování ztrácely více než čtvrtinu hodnoty.

Společnost čelí slabší poptávce po procesorech pro osobní počítače a problémům v dodavatelských řetězcích, které ovlivňují také její klíčové čipy určené pro datová centra.

Intel očekává ve čtvrtém čtvrtletí tržby mezi 15 a 16 miliardami USD, zatímco průměrné tržní odhady počítaly přibližně se 17 miliardami USD.

Výhled upraveného zisku na akcii ve výši 0,25 USD rovněž zaostal za očekáváním.

Situaci komplikuje celosvětový nedostatek paměťových čipů, jejichž poptávku výrazně podporuje rozvoj datových center pro umělou inteligenci. Omezená dostupnost těchto komponentů negativně ovlivňuje také výrobu a prodeje osobních počítačů.

Binance hlásí krádež kryptoměn za 6,3 miliardy dolarů

Vedle problémů technologických společností zasáhly finanční trhy také zprávy o mimořádně rozsáhlém kybernetickém útoku na kryptoměnovou burzu Binance.

Podle oznámení společnosti měli útočníci odcizit digitální prostředky v celkové hodnotě 6,3 miliardy USD. Pokud se uvedený rozsah potvrdí, šlo by o největší kybernetickou krádež v historii kryptoměnového odvětví.

Binance uvedla, že přibližně polovinu odcizených prostředků se podařilo zmrazit prostřednictvím emitentů stablecoinů, mezi které patří Tether a Circle (CRCL).

Zmrazení těchto aktiv představuje důležitý krok při omezování možných škod, neznamená však automaticky, že všechny odcizené prostředky byly získány zpět.

Podle některých bezpečnostních odhadů by za útokem mohla stát hackerská skupina známá jako TraderTraitor. Její případná odpovědnost však zatím nebyla potvrzena.

Binance v reakci na incident pozastavila veškeré výběry prostředků a začala spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení na zabezpečení svých systémů.

Společnost předpokládá obnovení výběrů nejpozději v neděli. Současně deklarovala, že pokryje vzniklé ztráty a že prostředky uživatelů jsou v bezpečí.

Zpráva o útoku vyvolala výraznou nervozitu na kryptoměnovém trhu. Investoři začali prodávat digitální aktiva kvůli obavám o bezpečnost obchodních platforem a možné další dopady incidentu.

Bitcoin (BTC) oslaboval o 2,6 % na 78 001,8 USD. Během obchodování přitom jeho cena krátkodobě klesla pod hranici 77 000 USD, a to poprvé za více než měsíc.

Kybernetický útok přichází v době, kdy se kryptoměnové společnosti snaží posilovat své postavení v širším finančním systému. Incident tak může ovlivnit důvěru investorů v bezpečnost infrastruktury používané pro obchodování a uchovávání digitálních aktiv.

Vedle samotné výše škody bude důležitý také výsledek vyšetřování a schopnost Binance obnovit standardní provoz své platformy.

Japonská centrální banka ponechala sazby na 1,25 %

Další důležitou událostí pátečního obchodování bylo rozhodnutí japonské centrální banky Bank of Japan (BOJ), která podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny.

Jednodenní mezibankovní sazba zůstala na úrovni 1,25 %. Pro zachování současného nastavení měnové politiky hlasovalo osm z devíti členů rozhodovacího orgánu centrální banky.

Jediným odpůrcem byl Hadžime Takata, který prosazoval zvýšení sazeb o 25 bazických bodů.

Rozhodnutí naznačuje, že většina vedení BOJ zatím preferuje zachování současné úrovně úrokových sazeb. Současně však přetrvává možnost dalšího zpřísňování měnové politiky.

Některá ekonomická hodnocení interpretují stanovisko centrální banky jako signál významného posunu v dlouhodobém boji Japonska s nízkou inflací. Tento vývoj by mohl vytvořit prostor pro další zvyšování sazeb v následujícím období.

Japonská centrální banka zároveň oznámila změnu tempa prodeje burzovně obchodovaných fondů ETF, které v minulosti nakupovala v rámci své měnové politiky.

Podle nového plánu bude ročně prodávat ETF v účetní hodnotě přibližně 860 miliard jenů.

Zrychlení prodejů výrazně zkrátí dobu potřebnou k postupnému odprodeji těchto aktiv. Podle zveřejněných výpočtů by měl celý proces nově trvat přibližně 43 let namísto dříve předpokládaných 112 let.

Jde o významnou změnu dlouhodobé strategie centrální banky, která postupně omezuje svou přímou účast na japonském akciovém trhu.

Páteční vývoj na světových finančních trzích tak ovlivňovala kombinace několika výrazných událostí. Americké technologické společnosti čelily tlaku kvůli vysokým nákladům na rozvoj umělé inteligence, kryptoměnový trh reagoval na rozsáhlý bezpečnostní incident a japonská centrální banka představila další krok k postupné úpravě své měnové politiky.

Pro investory bude rozhodující zejména to, zda technologické společnosti dokážou obhájit návratnost svých kapitálových výdajů, jaké budou skutečné následky útoku na Binance a zda se současné změny v měnové politice promítnou do dalšího vývoje finančních trhů.