Do té doby nebude probíhat žádné konkrétní řízení ani detailní přezkum aktuálního majetkového uspořádání holdingu.

Vyplývá to z oficiální odpovědi ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na dopis Evropské komise, která se zajímala o to, jak Česká republika řeší potenciální střet zájmů předsedy vlády.

Posouzení až při konkrétní žádosti

Podle vyjádření MMR se střet zájmů nebude posuzovat preventivně, ale až v okamžiku, kdy některá firma ze skupiny Agrofert skutečně požádá o finanční podporu. Teprve v rámci tohoto řízení proběhne detailní kontrola, zda je žádost v souladu s českou legislativou.

Konkrétně bude posuzován soulad s pravidly zákona o střetu zájmů. Na základě tohoto posouzení následně příslušný řídící orgán rozhodne, zda lze dotaci přidělit, nebo ji zamítnout.

Tento postup znamená, že české úřady v současnosti nehodnotí samotné nastavení vlastnické struktury holdingu, ale čekají na konkrétní situaci, která by vyžadovala rozhodnutí.

Vlastnická struktura přes svěřenský fond

Premiér Andrej Babiš letos v únoru převedl veškeré akcie holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Tento krok měl sloužit jako řešení potenciálního střetu zájmů mezi jeho politickou funkcí a podnikatelskými aktivitami.

Zveřejnění tohoto kroku bylo zároveň podmínkou pro jeho jmenování do funkce premiéra, kterou stanovil prezident Petr Pavel po sněmovních volbách.

Přesun majetku do svěřenského fondu má zajistit oddělení řízení holdingu od politického vlivu. Otázka, zda toto opatření plně odpovídá požadavkům evropské legislativy, však zatím nebyla detailně přezkoumána v rámci konkrétního dotačního řízení.

Evropská komise žádala vysvětlení

Evropská komise se obrátila na české úřady s žádostí o vysvětlení, jakým způsobem je zabráněno střetu zájmů. Dopis byl odeslán 19. února a česká strana na něj reagovala prostřednictvím MMR.

Odpověď připravil vrchní ředitel sekce fondů EU a mezinárodních vztahů Stanislav Schneidr. Dokument byl adresován evropskému úředníkovi Hugovi Sobralovi z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku.

V dopise česká strana potvrdila, že od jmenování Andreje Babiše premiérem se úřady zdržely poskytování nových dotací nejen holdingu Agrofert, ale také dalším firmám spojeným s jeho podnikáním, například SynBiol nebo Hartenberg Holding.

Ochranné mechanismy zůstávají v platnosti

Součástí odpovědi bylo i ujištění, že systém kontrolních mechanismů v oblasti střetu zájmů funguje. Auditní orgán ministerstva financí podle dokumentu opakovaně ověřoval, že nastavená pravidla jsou dostatečná a efektivní.

Tato pravidla mají zajistit, že nedojde k ovlivňování rozhodovacích procesů ve prospěch subjektů spojených s premiérem.

Zároveň bylo připomenuto, že problematika střetu zájmů byla řešena již v roce 2018. Tehdy Andrej Babiš přijal několik opatření, která měla minimalizovat jeho vliv na rozdělování evropských fondů.

Omezení účasti na rozhodování

Mezi přijatými kroky bylo například odstoupení z pozice předsedy Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Premiér se také zavázal, že se nebude účastnit jednání této rady ani jiných rozhodovacích procesů týkajících se evropských dotací.

Součástí závazku bylo i omezení komunikace s členy vlády v otázkách, které by mohly vést ke střetu zájmů, a neúčast na projednávání relevantních materiálů.

Tato opatření mají podle českých úřadů zajistit, že rozhodování o evropských fondech probíhá nezávisle na politickém vlivu.

Klíčová bude konkrétní praxe

Celý systém tak stojí na tom, že rozhodnutí o případném střetu zájmů bude vždy vycházet z konkrétní žádosti o dotaci. Teprve v takovém případě bude možné posoudit, zda aktuální vlastnické uspořádání skupiny Agrofert splňuje požadavky zákona.

Do té doby zůstává otázka střetu zájmů otevřená na obecné úrovni, bez konkrétního právního závěru.

Vývoj tak bude záviset především na tom, zda a kdy některá ze společností ze skupiny Agrofert o dotaci požádá a jak úřady tuto žádost vyhodnotí.