Americké akcie ve čtvrtek prodloužily růstovou sérii na sedm dní v řadě, když trhy pozitivně reagovaly na posun v geopolitické situaci na Blízkém východě. Izrael oznámil zahájení jednání s Libanonem, což odstranilo jeden z klíčových sporů v rámci dosud křehkého příměří.

Index S&P 500 posílil o 0,6 % a uzavřel na úrovni 6 823,94 bodu, přičemž během dne dokázal smazat předchozí ztrátu až 0,3 %. Podobný vývoj zaznamenal i Dow Jones Industrial Average , který rovněž vzrostl o 0,6 % na 48 185,80 bodu. Tento pohyb znamenal, že se index dostal do kladného teritoria od začátku roku.

Technologický Nasdaq Composite přidal 0,8 % a uzavřel na 22 822,42 bodu, přestože byl v průběhu dne krátkodobě pod tlakem. Trhy tak potvrzují, že aktuální sentiment zůstává pozitivní, a to i přes přetrvávající nejistoty.

AI sektor přináší nové otázky

Zatímco širší trh rostl, vývoj v technologickém sektoru byl smíšený. Software akcie zaznamenaly výrazný pokles, což se promítlo například do výkonu ETF iShares Expanded Tech-Software Sector ETF (IGV) , který oslabil o 3,9 %.

Hlavním důvodem byly nové informace z oblasti umělé inteligence. Společnost Anthropic představila model Claude Mythos, který je podle dostupných informací natolik výkonný, že jeho širší nasazení zatím není plánováno. Model údajně exceluje v odhalování chyb a zranitelností v softwaru, což vyvolalo obavy ohledně kvality a udržitelnosti stávajících softwarových řešení.

Tyto obavy dopadly i na konkrétní společnosti. Palantir Technologies (PLTR) oslabila o 7,3 % a patřila mezi největší ztrátové tituly v indexu S&P 500. Negativní sentiment byl dále posílen komentáři známého short sellera Michaela Burryho, který upozornil na rostoucí konkurenční tlak.

Vývoj ukazuje, že AI revoluce začíná mít nejen pozitivní, ale i disruptivní dopady, které mohou krátkodobě vytvářet tlak na některé segmenty trhu.

Inflace zůstává nad cílem Fedu

Vedle geopolitiky a technologického sektoru se investoři zaměřili také na makroekonomická data. Klíčovým ukazatelem byl index cen osobní spotřeby (PCE) za únor, který vzrostl o 0,4 % meziměsíčně, v souladu s očekáváním.

Meziročně PCE index dosáhl 3 %, což sice představuje mírné zpomalení oproti lednovým 3,1 %, ale stále zůstává výrazně nad cílovou úrovní americké centrální banky. Tento fakt potvrzuje, že inflace zůstává jedním z hlavních rizik pro další vývoj měnové politiky.

Důležité je, že tato data ještě nezahrnují dopad růstu cen ropy spojeného s konfliktem na Blízkém východě. To naznačuje, že inflační tlaky mohou v následujících měsících dále zesílit.

Další důležitý signál přinesou data o indexu spotřebitelských cen (CPI), která mají reflektovat aktuálnější vývoj včetně dopadů geopolitického napětí. Právě tato čísla mohou napovědět, jak výrazný bude inflační efekt rostoucích cen energií.

Ekonomický obraz doplnila i další data. Osobní příjmy Američanů v únoru klesly o 0,1 % meziměsíčně. Růst reálného HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2025 byl revidován na anualizovaných 0,5 %, což je méně než předchozí odhad 0,7 % i původní 1,4 %.

Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl 219 tisíc, což bylo nad očekáváním. Naopak pokračující žádosti klesly na 1,794 milionu, což je nejnižší úroveň od května 2024.

Geopolitika zůstává klíčovým faktorem

Vývoj na Blízkém východě nadále zásadně ovlivňuje tržní sentiment. Přestože došlo k posunu směrem k jednáním mezi Izraelem a Libanonem, situace zůstává komplexní a plná rozporů.

Írán nadále zpochybňuje podmínky příměří a upozorňuje na jeho porušování, zejména v souvislosti s pokračujícími útoky na území Libanonu. Spojené státy zároveň deklarovaly, že jejich vojenské síly zůstanou v regionu, dokud nebude dosaženo trvalé dohody.

Napětí se promítá i do energetických trhů. Po prudkém poklesu cen ropy ve středu, kdy Brent i WTI zaznamenaly dvouciferné ztráty, došlo ve čtvrtek k částečnému odrazu. Cena ropy Brent vzrostla o 2,6 % na 97,17 dolaru za barel, zatímco WTI posílila o 5 % na 99,08 dolaru.

Tento vývoj ukazuje, jak citlivé jsou trhy na geopolitické zprávy. Každý posun v jednáních může okamžitě ovlivnit ceny komodit i akciových indexů.

Z hlediska investorů tak zůstává klíčové sledovat nejen makroekonomická data, ale i další vývoj konfliktu. Právě kombinace těchto faktorů bude určovat směr trhů v následujících týdnech.