Nejvyšší povolená cena nafty se od pátku zvýší o 1,04 koruny na 44,55 Kč za litr, zatímco benzin zdraží o 76 haléřů na 43,89 Kč za litr.

Nové maximální ceny budou platit čtyři dny, tedy včetně pátečního svátku, víkendu i pondělí. Během těchto dní se cenové stropy měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí, které zároveň potvrdilo, že v regulaci cen pohonných hmot bude pokračovat i během května.

Růst cen přichází v době, kdy pohonné hmoty v Česku už několik týdnů výrazně zdražují v reakci na napětí na Blízkém východě a růst cen ropy na světových trzích.

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují

Průměrné ceny benzinu i nafty v posledních dnech pokračují v růstu. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně prodává v průměru za 41,66 Kč za litr, což je přibližně o 1,2 koruny více než před týdnem.

Nafta zdražila ještě výrazněji. Ve srovnání s minulým týdnem vzrostla její průměrná cena o dvě koruny na 42,82 Kč za litr.

Vývoj podle trhu naznačuje, že zdražování pravděpodobně nekončí. Vyšší ceny ropy i pokračující geopolitické napětí vytvářejí tlak na další růst cen pohonných hmot nejen v Česku, ale i v celé Evropě.

Klíčovým faktorem zůstává konflikt kolem Íránu a situace v Perském zálivu, která výrazně ovlivňuje globální trh s ropou.

Vláda prodloužila regulaci i snížení spotřební daně

Vláda tento týden rozhodla, že regulace marží obchodníků s pohonnými hmotami i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat také během května.

Současně však dojde k úpravě některých parametrů systému. Maximální povolená marže obchodníků s palivy se od pátku zvýší o 50 haléřů na tři koruny za litr.

Změní se také způsob výpočtu cenového stropu. Nově bude vycházet z třídenního průměru velkoobchodních cen namísto dosavadního systému.

Snížená spotřební daň na naftu naopak zůstává beze změny. Daň je aktuálně dočasně snížená z původních 9,95 koruny na 8,011 Kč za litr.

U benzinu zůstává spotřební daň na úrovni 12,84 Kč za litr.

Regulace cen začala na začátku dubna

Současný systém regulace stát zavedl začátkem dubna v reakci na prudký růst cen pohonných hmot.

Kabinet tehdy rozhodl o zastropování marží distributorů a současně schválil snížení spotřební daně na naftu. Maximální marže obchodníků byla nastavena na 2,50 Kč za litr u benzinu i nafty.

Cílem opatření bylo zmírnit dopady rychlého zdražování na domácnosti i firmy.

Ministerstvo financí aktuálně stanovuje maximální ceny pohonných hmot na základě kombinace několika faktorů. Do výpočtu vstupují velkoobchodní ceny společností Čepro, Orlen a MOL, burzovní kotace organizace Platts, výše daní i povolené marže obchodníků.

Regulace se nevztahuje na prémiová paliva.

Konflikt s Íránem dál tlačí ceny ropy vzhůru

Výraznější růst cen pohonných hmot začal po amerických a izraelských útocích na Írán na přelomu února a března.

Geopolitické napětí následně vedlo k prudkému růstu cen ropy na světových trzích a zvýšeným obavám z narušení dodávek z Perského zálivu.

Právě vyšší ceny energií se začaly postupně promítat také do inflace v Česku. Březnová inflace vzrostla na 1,9 %, zatímco v únoru činila 1,4 %.

Vyšší ceny pohonných hmot navíc představují riziko pro další vývoj cen v ekonomice, protože ovlivňují dopravu, logistiku i náklady firem napříč mnoha sektory.

Stát se snaží tlumit dopady růstu cen

Pokračování regulace ukazuje, že vláda stále považuje situaci na trhu s pohonnými hmotami za mimořádnou.

Zvýšení cenového stropu však současně potvrzuje, že stát už není schopen držet ceny na původních úrovních bez výraznějšího zásahu do trhu nebo veřejných financí.

Další vývoj bude silně záviset především na situaci kolem Íránu a cenách ropy na světových trzích. Pokud napětí na Blízkém východě přetrvá, mohou ceny pohonných hmot zůstat zvýšené i v dalších týdnech.