Stát totiž splnil desítky požadovaných podmínek, reforem a investic, díky kterým mohl podat šestou žádost o platbu z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že Česká republika splnila celkem 52 milníků a cílů. Součástí byly reformy i konkrétní investiční projekty napříč několika oblastmi ekonomiky.

Celkově může Česko z Národního plánu obnovy získat až 216,5 miliardy korun, pokud bude dál plnit všechny požadované podmínky Evropské unie.

Peníze mají podpořit zdravotnictví, dopravu i energetické úspory

Nová žádost o finance se týká projektů zaměřených na zdravotnictví, dopravu, kulturu i energetické úspory domácností.

Evropská komise nyní bude posuzovat splnění jednotlivých podmínek a následně žádost předloží dalším evropským institucím ke schválení.

Pokud Evropská komise uzná, že Česko všechny požadavky splnilo, mohly by peníze dorazit během června nebo července letošního roku.

V rámci celého programu může Česká republika získat přibližně 208,4 miliardy korun ve formě dotací a dalších 8,1 miliardy korun prostřednictvím půjček.

Národní plán obnovy vznikl jako součást evropské reakce na hospodářské a sociální dopady pandemie covidu-19.

Cílem programu je podpořit modernizaci ekonomik členských států Evropské unie, především v oblastech digitalizace, ekologické transformace a veřejné infrastruktury.

Peníze z programu už financovaly desítky projektů

Podpora z Národního plánu obnovy už byla využita v řadě konkrétních projektů po celé České republice.

Díky evropským penězům vzniklo například 51 nových kulturních a kreativních center napříč regiony.

Současně bylo dokončeno 55 revitalizací brownfieldů v hodnotě přes jednu miliardu korun. Část nevyužívaných objektů byla přeměněna na komunitní a polyfunkční centra.

Program financoval také významné projekty ve zdravotnictví.

Ve Fakultní nemocnici v Motole bylo spuštěno simulační centrum intenzivní medicíny, které Evropská unie podpořila částkou 607 milionů korun.

Významná část prostředků směřovala i do veřejné dopravy.

Praha pořídila 20 nízkopodlažních tramvají a 20 bateriových trolejbusů, které mohou jezdit i mimo trolejové vedení.

Na ekologičtější veřejnou dopravu mezi Veleslavínem a Letištěm Václava Havla bylo z evropských peněz vyčleněno 510 milionů korun.

Významnou část tvoří podpora energetických úspor

Důležitou součástí Národního plánu obnovy je také podpora energetických úspor.

Z programu je částečně financován projekt Nová zelená úsporám, který podporuje například zateplování budov, instalaci fotovoltaiky nebo modernizaci vytápění.

Kombinace těchto opatření podle ministerstva průmyslu a obchodu snížila roční spotřebu energie o 2261 terajoulů.

Podle ministerstva jde o objem energie odpovídající přibližné roční spotřebě elektřiny asi 210 tisíc domácností.

Energetické úspory patří mezi klíčové oblasti evropské transformace ekonomik, zejména v době rostoucích cen energií a tlaku na snižování emisí.

Čerpání evropských peněz bude dál záviset na plnění podmínek

Další čerpání prostředků z Národního plánu obnovy bude záviset především na rychlosti realizace projektů a plnění jednotlivých evropských podmínek.

Evropská komise uvolňuje finance postupně podle toho, jak jednotlivé státy plní schválené reformy a investice.

Česká republika tak bude muset pokračovat v realizaci dalších projektů, aby mohla získat zbývající část dostupných prostředků.

Program přitom zůstává jedním z největších zdrojů evropských investic do české ekonomiky v posledních letech.

Další vývoj Národního plánu obnovy bude důležitý také pro soukromý sektor a investiční prostředí v České republice. Část prostředků totiž směřuje do digitalizace firem, modernizace průmyslu nebo podpory inovací, což může zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky v dalších letech. Firmy zároveň očekávají, že pokračující investice do infrastruktury a energetiky pomohou stabilizovat podnikatelské prostředí v období vyšších nákladů a pomalejšího hospodářského růstu.

Významnou roli bude hrát také schopnost státu projekty dokončit v požadovaných termínech. Evropská unie totiž uvolňuje finance pouze při splnění přesně definovaných cílů a milníků. Jakékoliv zpoždění nebo nesplnění podmínek by mohlo znamenat odklad části financování. Právě efektivní využití evropských prostředků bude v následujících letech jedním z klíčových faktorů ovlivňujících tempo modernizace české ekonomiky i veřejné infrastruktury.