Maximální prodejní cena benzinu se ve čtvrtek zvýší o 14 haléřů na 44,01 koruny za litr. Nafta naopak bude pokračovat v poklesu, když její nejvyšší povolená cena klesne o 25 haléřů na 41,86 koruny za litr.

Vyplývá to z aktuálního cenového věstníku ministerstva financí. Regulované ceny pohonných hmot se tak i nadále vyvíjejí rozdílným směrem, přičemž benzin po předchozím období zdražování opět mírně posílí.

Cenové stropy zavedla vláda v reakci na prudké zdražení pohonných hmot po vypuknutí války na Blízkém východě. Konflikt výrazně zasáhl ropný trh a vedl k růstu cen ropy i velkoobchodních cen paliv v Evropě.

Původně měla regulace platit pouze do konce dubna. Kabinet však před dvěma týdny rozhodl o prodloužení opatření také na květen kvůli pokračující nejistotě na energetických trzích.

Současný vývoj ukazuje, že ceny pohonných hmot zůstávají nadále výrazně ovlivněné geopolitickou situací i vývojem cen ropy na světových trzích.

Změnil se výpočet cenového stropu

Vedle samotných cen upravila vláda také systém výpočtu maximálních cen pohonných hmot. Nově vychází z třídenního průměru velkoobchodních cen benzinu a nafty.

Změna má podle ministerstva lépe reagovat na aktuální vývoj trhu a omezit prudké krátkodobé výkyvy cen na čerpacích stanicích.

Současně se od začátku května zvýšila maximální přípustná marže obchodníků s palivy. Oproti dubnu vzrostla o 50 haléřů na tři koruny za litr.

Vyšší povolená marže má čerpacím stanicím pomoci pokrýt rostoucí provozní náklady i zvýšenou volatilitu trhu s pohonnými hmotami.

Regulace cen paliv patří mezi mimořádná opatření, ke kterým vláda přistoupila kvůli nestabilní situaci na ropném trhu. Klíčovým faktorem zůstává především vývoj konfliktu na Blízkém východě a omezený provoz v Hormuzském průlivu, kterým proudí významná část světových dodávek ropy.

Právě dražší ropa v posledních týdnech tlačí vzhůru ceny benzinu i dalších energetických komodit.

Spotřební daň na naftu zůstává snížená

Součástí vládních opatření zůstává také snížená spotřební daň na naftu. Ta byla v minulosti snížena z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr a nyní se nemění.

U benzinu ke změně spotřební daně nedošlo.

Nižší zdanění nafty má pomoci zmírnit dopady vyšších cen zejména na dopravu, logistiku a firmy závislé na nákladní přepravě. Vývoj cen nafty je přitom v posledních týdnech příznivější než u benzinu.

Zatímco benzin ve čtvrtek opět mírně zdraží, nafta pokračuje ve zlevňování. Rozdílný vývoj souvisí mimo jiné s odlišnou situací na velkoobchodních trzích a strukturou poptávky po jednotlivých typech paliv.

Přesto zůstávají ceny pohonných hmot výrazně vyšší než před začátkem konfliktu na Blízkém východě.

Vývoj cen dál závisí hlavně na ropě

Další vývoj cen pohonných hmot bude záviset především na situaci na světovém trhu s ropou. Investoři i obchodníci sledují hlavně pokračující napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ceny ropy zůstávají kvůli nejistotě zvýšené a trh je citlivý na jakékoli zprávy týkající se možného omezení dodávek nebo další eskalace konfliktu.

Pokud by ceny ropy pokračovaly v růstu, mohl by se tlak na zdražování benzinu i nafty dále zvýšit. Naopak případné uklidnění geopolitické situace by mohlo přinést stabilizaci nebo postupný pokles cen.

Regulace cen pohonných hmot tak zatím zůstává jedním z hlavních nástrojů, kterým se stát snaží zmírnit dopady vysokých cen energií na domácnosti i firmy.