Nově očekává, že hrubý domácí produkt České republiky vzroste o 1,9 %, zatímco v prosincové prognóze předpokládala růst o 2 %. Současně organizace upozornila na přetrvávající rizika spojená s vysokými cenami energií, geopolitickou nejistotou a možným narušením mezinárodního obchodu.

Přestože jde pouze o mírné zhoršení výhledu, prognóza naznačuje, že české hospodářství bude i nadále čelit složitému prostředí. Loni ekonomika vzrostla o 2,6 %, takže letošní tempo by podle OECD mělo být slabší.

Pro příští rok organizace počítá se zrychlením růstu na 2,1 %, což naznačuje očekávání postupného zlepšování ekonomických podmínek.

Vyšší ceny energií snižují kupní sílu domácností

Jedním z hlavních důvodů horšího výhledu jsou podle OECD zvýšené ceny energií a potravin. Ty negativně ovlivňují reálné disponibilní příjmy domácností a omezují jejich schopnost utrácet.

Slabší růst spotřeby domácností představuje pro českou ekonomiku významnou překážku, protože domácí poptávka patří mezi klíčové faktory hospodářského růstu. OECD očekává, že nejistota bude během letošního roku nadále vysoká, což může spotřebitele vést k opatrnějšímu nakládání s financemi.

Na druhé straně by podle organizace měly zůstat relativně silné investice. Podporovat je mají především evropské strukturální fondy a prostředky z fondů obnovy Evropské unie. Díky nim by podniky i veřejný sektor měly pokračovat v realizaci investičních projektů, které mohou částečně kompenzovat slabší spotřebitelskou poptávku.

OECD však současně upozorňuje, že tempo růstu investic by mohlo v příštím roce zpomalit.

Českému exportu může pomoci Německo

Pozitivním faktorem pro českou ekonomiku by měla být očekávaná fiskální expanze v Německu. Největší evropská ekonomika plánuje zvýšené výdaje, které by mohly podpořit průmyslovou aktivitu a následně zvýšit poptávku po českém exportu.

Pro exportně orientovanou českou ekonomiku je vývoj v Německu mimořádně důležitý. Německý trh patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější odbytiště českých firem a jakékoliv oživení tamní ekonomiky se obvykle promítá také do výkonu českého hospodářství.

Současně však OECD upozorňuje na významná rizika. Jedním z nich je pokračující konflikt na Blízkém východě, který může narušovat globální dodavatelské řetězce a komplikovat mezinárodní obchod.

Další hrozbou by mohlo být případné zpřísnění obchodních omezení ze strany Spojených států. Nové bariéry v mezinárodním obchodě by mohly negativně dopadnout na globální ekonomiku a následně i na české exportéry.

OECD doporučuje podporu obnovitelných zdrojů

Vedle makroekonomických prognóz zveřejnila OECD také několik doporučení pro hospodářskou politiku.

Organizace se domnívá, že vládní podpora cen energií by měla mít pouze dočasný charakter. Podle OECD by měla být zaměřena především na nejzranitelnější domácnosti a podniky, nikoliv plošně na celou ekonomiku.

Zároveň upozorňuje, že i při poskytování podpory je důležité zachovat motivaci ke snižování spotřeby fosilních paliv. OECD proto doporučuje pokračovat v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a posilovat energetickou transformaci.

Dalším doporučením je efektivnější podpora výzkumu a vývoje. Organizace se domnívá, že lepší zacílení veřejné podpory by mohlo přispět ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Pozitivní vliv by podle OECD mohl mít také další rozvoj kapitálového trhu, který by podnikům usnadnil přístup k financování a podpořil investiční aktivitu.

Světová ekonomika zpomaluje, hlavním rizikem zůstává válka

OECD současně zhoršila i výhled globální ekonomiky. Nově očekává, že světové hospodářství letos poroste o 2,8 %, zatímco v březnové prognóze počítala s růstem o 2,9 %.

Ve srovnání s loňským rokem jde o výrazné zpomalení. V roce 2025 totiž světová ekonomika vzrostla o 3,4 %.

Podle OECD má na zhoršení výhledu zásadní vliv konflikt na Blízkém východě. Ten začal na konci února americko-izraelskými útoky na Írán a následně vedl k omezení dopravy v Hormuzském průlivu.

Tato oblast je klíčovou trasou pro světový obchod s ropou. Před vypuknutím konfliktu tudy proudila přibližně pětina světových dodávek této strategické suroviny. Narušení dopravy proto vedlo k růstu cen energií a zvýšilo obavy z vyšší inflace i pomalejšího ekonomického růstu.

Základní scénář OECD předpokládá, že ceny energií se začnou od druhé poloviny letošního roku postupně stabilizovat a klesat. V takovém případě by měl růst světové ekonomiky v roce 2027 zrychlit na 3,1 %.

Organizace však současně upozorňuje na výrazně pesimističtější variantu. Pokud by problémy v Hormuzském průlivu přetrvávaly i během příštího roku, mohl by růst světové ekonomiky letos zpomalit až na 2,1 % a v příštím roce dokonce na 1,8 %.

Takový scénář by mohl některé země přivést na hranici recese nebo přímo do hospodářského poklesu.

Podle základního scénáře OECD letos ekonomika eurozóny poroste o 0,8 %, zatímco Spojené státy by měly dosáhnout růstu o 2 %. Čínská ekonomika by měla zpomalit na 4,5 % z loňských pěti procent.

Navzdory zvýšené nejistotě OECD upozorňuje, že významnou podporou světového hospodářství nadále zůstávají investice do umělé inteligence a související infrastruktury. Právě ty podle organizace pomáhají zmírňovat negativní dopady dražších energií a geopolitických konfliktů na globální ekonomiku.