Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou se výrazně vyostřuje. Ottawa oznámila, že odpoví na americká cla ve stejné hodnotě, poté co zkrachovala jednání, která měla zabránit zavedení nových cel na kanadský dovoz v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů. Spojené státy nyní plánují uvalit na dotčené kanadské zboží clo ve výši 50 %.

Kanada obchodní rozhovory s Washingtonem přerušila v pátek pozdě večer. Premiér Mark Carney rozhodnutí zdůvodnil změnami na poslední chvíli, které Ottawa považovala za nespravedlivé a ekonomicky nevýhodné a které podle něj zároveň vyvolávaly pochybnosti o spolehlivosti případné dohody.

Neúspěch jednání znamená, že Spojené státy přistoupí k zavedení 50% cla na kanadské zboží v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů. Kanada chce reagovat recipročními opatřeními ve stejné finanční hodnotě s cílem chránit domácí zaměstnance a podniky.

Americká strana však průběh rozhovorů hodnotí jinak. Washington tvrdí, že Kanadě nabídl výrazné snížení cel v několika klíčových odvětvích, Ottawa ale navrhované podmínky nepřijala.

Washington a Ottawa se na podmínkách dohody neshodly

Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl, že Spojené státy nabídly Kanadě významné snížení cel na ocel, hliník, automobily a dřevo. Podle Washingtonu šlo o nejlepší podmínky, jaké USA nabízejí některému z významných exportérů na svůj trh.

Americká strana proto výsledek jednání označila za promarněnou příležitost. Greer zdůraznil, že Spojené státy jsou nejrychleji rostoucí ekonomikou skupiny G7 a Kanada podle něj měla možnost prohloubit své obchodní partnerství se svým jižním sousedem.

Samotná jednání podle něj nebyla konfliktní. Zásadním problémem bylo, že Kanada požadovala další ústupky, které Spojené státy v současnosti nebyly ochotny nabídnout. V tuto chvíli navíc nejsou naplánována žádná další jednání.

Washington se zároveň připravuje na kanadskou odvetu. Prezident Donald Trump má dostat několik možností, jak reagovat na opatření, kterými chce Ottawa vyrovnat dopad nových amerických cel.

Kolaps rozhovorů přišel po několika týdnech intenzivních kontaktů mezi americkými a kanadskými představiteli. Ve hře byly obchodní vztahy v hodnotě stovek miliard dolarů a ještě několik dní před ukončením jednání se zdálo, že obě strany mohou kompromisu dosáhnout.

Trump na začátku týdne oznámil třídenní odklad plánovaných cel v hodnotě 20 miliard dolarů v rámci předběžné dohody s Kanadou. Ještě v pátek vyjadřoval přesvědčení, že dohody by mělo být možné dosáhnout. Carney však následně uvedl, že dosažený pokrok nestačil ke splnění kanadských cílů.

Spor se týká oceli, automobilů i amerického alkoholu

Obchodní konflikt zasahuje několik významných oblastí vzájemného obchodu. Stížnosti Trumpovy administrativy se zaměřovaly mimo jiné na zákazy prodeje amerického alkoholu zavedené některými kanadskými provinciemi a na omezený přístup amerických společností k veřejným zakázkám.

Kanada naopak požadovala zmírnění amerických obchodních opatření, která dopadají na její klíčová průmyslová odvětví. Ottawa usilovala především o úlevu od 50% cel na kanadskou ocel a hliník a od 25% cel na automobily.

Významným tématem bylo také dřevo. Kanadský sektor čelí nejen clům, ale rovněž antidumpingovým opatřením. Během posledních 18 měsíců tato situace vedla k uzavírání některých továren a ztrátám pracovních míst.

Dopady obchodního konfliktu jsou zvlášť významné pro Ontario, jednu z nejvíce zasažených kanadských provincií. Premiér provincie Doug Ford vyjádřil plnou podporu Carneyho reakci a uvedl, že při ochraně kanadské suverenity a ekonomické bezpečnosti musí zůstat otevřené všechny možnosti.

Kritika přichází také od kanadských podnikatelských organizací. Canadian Chamber of Commerce označila vývoj za další kapitolu v sebedestruktivním severoamerickém obchodním sporu a za vážný zásah do konkurenceschopnosti.

Podle jejího hodnocení mohou důsledky pocítit obě strany hranice. Američanům mohou vzrůst náklady, zatímco kanadské společnosti mohou přicházet o zákazníky, investice a v některých případech mohou být ohroženy také menší podniky.

Obchodní spor je zásadní zkouškou pro Carneyho vládu

Neúspěšná jednání představují významnou politickou zkoušku pro kanadského premiéra. Carney zvítězil ve volbách v roce 2025 také díky postoji, který využíval rostoucího protiamerického sentimentu v Kanadě a zdůrazňoval připravenost postavit se Trumpově administrativě.

Aktuální průzkumy naznačují, že tvrdší přístup má podporu většiny Kanaďanů. Podle kanadské agentury Leger chce 56 % obyvatel, aby federální vláda vůči Spojeným státům postupovala tvrdě, zatímco 31 % dává přednost flexibilnějšímu přístupu, pokud by byl potřeba.

Carneyho rozhodnutí reagovat na americká cla stejnou hodnotou tak odpovídá postoji významné části domácí veřejnosti. Z ekonomického hlediska však další eskalace představuje riziko vzhledem k rozsahu vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi.

Kanada je jedním z nejbližších obchodních partnerů Spojených států a jejich druhým největším obchodním partnerem. Současný konflikt navíc přichází krátce poté, co Trumpova administrativa v červenci odmítla dlouhodobě obnovit obchodní dohodu mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem z roku 2020, která patří mezi největší obchodní dohody na světě.

Washington přitom hodnotí své vztahy s Mexikem odlišně. Americký obchodní zmocněnec uvedl, že v posledních týdnech a měsících proběhla s mexickou stranou řada konstruktivních rozhovorů, což podle něj kontrastuje se současným vývojem ve vztazích s Kanadou.

Kolaps jednání tak otevírá další fázi obchodního konfliktu mezi dvěma úzce propojenými ekonomikami. USA mají zavést 50% cla na kanadské zboží za přibližně 20 miliard dolarů a Kanada chce odpovědět ve stejné hodnotě. V tuto chvíli navíc nejsou naplánována další jednání, která by mohla spor rychle ukončit.

Další vývoj proto bude záviset především na tom, jak budou obě vlády reagovat na vzájemná odvetná opatření. Washington již připravuje možnosti reakce na kanadská cla, zatímco Ottawa dává najevo, že není ochotna přijmout podmínky, které považuje za ekonomicky nevýhodné. Spor o ocel, hliník, automobily, dřevo a další obchodní překážky se tak mění v širší konflikt o budoucí podobu ekonomických vztahů mezi Spojenými státy a Kanadou.