Celkové zadlužení obyvatel Česka pokračovalo v letošním prvním pololetí v růstu. Objem dluhu se meziročně zvýšil o 16 % na 4,43 bilionu korun, přičemž hlavní část připadala na úvěry spojené s bydlením. Rostly však také spotřebitelské úvěry a současně se zvýšil objem nespláceného dluhu.

Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl objem nespláceného dluhu na konci prvního pololetí 37,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se tak zvýšil o desetinu. Výrazně větší část problémových závazků přitom připadala na spotřebu.

Z celkového nespláceného dluhu představovaly úvěry na spotřebu 32,5 miliardy korun, zatímco na úvěry spojené s bydlením připadalo 4,7 miliardy korun. Přestože tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření tvoří výrazně větší část celkového zadlužení českých domácností, podstatně větší objem nesplácených závazků se soustřeďuje ve spotřebitelském financování.

Údaje zároveň ukazují, že růst zadlužení není rovnoměrně rozložen mezi jednotlivé druhy úvěrů. Nejrychleji se zvyšuje právě objem financování bydlení, jehož meziroční dynamika se dostala na nejvyšší úroveň za několik posledních let.

Dluh na bydlení roste nejrychleji od začátku roku 2022

Objem dluhu na bydlení, kam patří především hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, se na konci června meziročně zvýšil o 17,1 % na 3,7 bilionu korun. Tempo růstu bylo nejrychlejší od konce prvního čtvrtletí roku 2022.

Zrychlování přitom není pouze záležitostí posledních měsíců. Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření postupně zrychluje už od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí minulého roku jsou meziroční přírůstky pravidelně dvojciferné.

Jen během prvních dvou čtvrtletí letošního roku se objem dluhu na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy korun. Rozsah letošního nárůstu je patrný také při porovnání s celým předchozím rokem. Růst za letošní první pololetí již odpovídá téměř 90 % zvýšení zaznamenaného za celý minulý rok.

Zajímavý je současně vývoj počtu samotných dlužníků. Přestože celkový objem úvěrů na bydlení výrazně roste, počet klientů bank s dlouhodobým dluhem pokračuje v poklesu. V současnosti jde meziročně o nižší tisíce klientů, při delším srovnání je však změna výraznější.

Proti konci června 2021 má nyní dluh na bydlení přibližně o 60 000 lidí méně. Rostoucí celkový objem úvěrů na bydlení se tak nekombinuje s odpovídajícím růstem počtu lidí, kteří tento typ závazků mají.

Vedle financování bydlení pokračoval v růstu také spotřebitelský dluh. Jeho objem se meziročně zvýšil o 12,2 % a na konci června dosáhl 723,6 miliardy korun. Za samotné první pololetí vzrostl o 47,8 miliardy korun.

Na rozdíl od dlouhodobých úvěrů na bydlení se u spotřebitelského financování zvyšuje také počet dlužníků. Ke konci druhého čtvrtletí mělo dluh na spotřebu meziročně o 30 257 lidí více. To odpovídá růstu o 1,3 %.

Vyšší příjmy domácností pomáhají zvládat rostoucí splátky

Růst celkového zadlužení i úrokových sazeb se zatím nepromítá do výrazného zhoršování schopnosti většiny domácností své závazky splácet. Důležitou roli v tomto vývoji hraje růst příjmů klientů bank a nebankovních institucí.

Od začátku roku 2021 se průměrná mzda zvýšila přibližně o 40 %. Modelová splátka hypotéky ve sledovaném příkladu se ve stejném období zvýšila zhruba o třetinu. Růst příjmů tak pomáhá domácnostem kompenzovat vyšší náklady spojené se splácením úvěrů.

Přestože zejména u hypoték aktuálně rostou úrokové sazby, většina domácností podle dostupných údajů dokáže zvýšené splátky ze svých příjmů pokrýt. Podíl nesplácených úvěrů proto nadále představuje méně než jedno procento celkového objemu zadlužení.

Celkový objem nespláceného dluhu sice meziročně vzrostl o desetinu na 37,2 miliardy korun, vývoj se ale výrazně liší podle typu úvěru. U bydlení činí nesplácený dluh 4,7 miliardy korun, zatímco u spotřebitelských závazků dosahuje 32,5 miliardy korun.

Rozdíly lze sledovat také mezi jednotlivými věkovými skupinami. Největší podíl na celkovém objemu úvěrů na bydlení mají v Česku lidé ve věku 35 až 44 let. Právě v této skupině zároveň na konci druhého čtvrtletí nadprůměrným meziročním tempem rostl objem krátkodobých úvěrů.

Ve stejné věkové kategorii se o 16 % zvýšil také objem nespláceného dluhu na spotřebu. Tento nárůst byl vyšší než průměr zaznamenaný za celou Českou republiku.

Vývoj nesplácených úvěrů se mezi kraji výrazně liší

Vedle rozdílů mezi jednotlivými věkovými kategoriemi jsou patrné také regionální odlišnosti. Přestože se objem nespláceného dluhu na bydlení v celém Česku meziročně snížil o jedno procento, v některých krajích byl vývoj opačný.

Nejvýraznější z uvedených změn zaznamenal Liberecký kraj, kde se nesplácený dluh na bydlení na konci června meziročně zvýšil o 16 %. V Královéhradeckém kraji činil nárůst 11 %.

Celostátní vývoj je tak kombinací rychlého růstu celkového zadlužení a stále relativně nízkého podílu problémových úvěrů. Hlavním motorem růstu jsou hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, jejichž objem se zvyšuje nejrychlejším tempem od prvního čtvrtletí roku 2022.

Současně pokračuje růst spotřebitelského zadlužení, u kterého se na rozdíl od úvěrů na bydlení zvyšuje také počet lidí s dluhem. Právě spotřebitelské úvěry navíc představují většinu celkového objemu nesplácených závazků.

Za první polovinu roku tak zadlužení českých domácností vzrostlo na 4,43 bilionu korun, zatímco nesplácený dluh dosáhl 37,2 miliardy korun. Přestože absolutní objem problémových závazků roste, jejich podíl na celkovém zadlužení zůstává pod jedním procentem.