Klíčové body
- HDP Česka letos vzroste o 1,8 %, příští rok o 2,5 %
- Česká inflace má v roce 2027 zrychlit na 2,8 %
- Deficit veřejných financí vzroste v roce 2027 na 3,3 % HDP
- Komise zlepšila výhled růstu EU na 1,4 %, inflaci zhoršila
Růst české ekonomiky letos zpomalí na 1,8 %, v příštím roce by však měl zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to z podzimního hospodářského výhledu Evropské komise. Hlavním tahounem růstu bude podle prognózy soukromá spotřeba, kterou doplní i rostoucí výdaje státu. Letošní hospodářskou aktivitu naopak tlumí vyšší ceny energií a rostoucí nejistota. V roce 2028 by mělo tempo růstu opět zvolnit, a to na 2,1 %.
Prognóza tak kreslí obrázek ekonomiky, která si letos dává pauzu, ale v dalších letech se znovu rozběhne. Zároveň však upozorňuje na dvě slabá místa, se kterými se Česko bude muset vypořádat. Prvním je inflace, kterou energetický šok vyžene nahoru až s ročním zpožděním. Druhým jsou veřejné finance, jejichž schodek se bude prohlubovat a zadlužení státu poroste.

Proč česká ekonomika letos zpomalí?
Zpomalení růstu hrubého domácího produktu odráží podle komise především cenový šok v oblasti energií a záporný příspěvek čistého vývozu, tedy situaci, kdy dovoz roste rychleji než export. V roce 2027 by se mělo karta obrátit. Růst podpoří silná spotřeba domácností i vlády, investice a lepší výsledky zahraničního obchodu. Poté ekonomika v roce 2028 mírně zvolní.
Inflace by letos měla dosáhnout 2,1 %, v roce 2027 zrychlit na 2,8 % a v roce 2028 zpomalit na 2,5 %. Dražší energie sice tlačí ceny nahoru, do spotřebitelských cen se však promítnou hlavně příští rok. Letos totiž většinu zdražení pohonných hmot a zemního plynu vyrovná levnější elektřina. Stát trvale převzal od spotřebitelů úhradu poplatků za podporu obnovitelných zdrojů, a účty za proud se tak snížily.
Domácnosti začnou víc utrácet, stát se bude víc zadlužovat
Spotřeba domácností by měla v letech 2026 i 2027 vzrůst téměř o 2,5 %, a to navzdory tomu, že spotřebitelská důvěra od března 2026 klesá. Pomoci má další růst reálných mezd, odložená poptávka a pokles míry úspor. Češi přitom podle komise patří k nejvíce šetřícím národům v Evropské unii. Důvodem je přetrvávající nejistota spotřebitelů i větší nerovnosti v rozdělení disponibilních příjmů.
Méně optimistický je výhled veřejných financí. Deficit by měl letos vzrůst na 2,7 % HDP z loňských 2,2 %, v roce 2027 pak na 3,3 % HDP a na této úrovni zůstat i v roce 2028. Výdaje ženou nahoru hlavně vyšší náklady na obranu, sociální dávky, platy ve veřejném sektoru a obsluhu státního dluhu. Veřejný dluh by tak měl vzrůst ze 44,2 % HDP v roce 2025 na 49,5 % v roce 2028.
Evropa roste rychleji, než se čekalo, inflace ji ale nepouští
Celé Evropské unii komise výhled růstu naopak zlepšila. Ekonomika EU by letos i v příštím roce měla vzrůst o 1,4 % a v roce 2028 o 1,5 %. V prvních třech čtvrtletích roku si vedla lépe, než se čekalo, díky stabilní spotřebě a prudkému oživení vývozu zboží, z něhož těžil zpracovatelský průmysl. Investice naopak mírně zaostaly. Výrazně horší je však výhled inflace, která by letos měla v EU dosáhnout 3,3 % a příští rok jen mírně klesnout na 3,2 %, tedy mnohem víc, než se předpokládalo na jaře.

Podobně vypadá výhled eurozóny, kde by růst měl v letech 2026 a 2027 dosáhnout 1,2 % a v roce 2028 zrychlit na 1,3 %. Inflace v eurozóně by měla letos činit 3,2 %, příští rok 3,1 % a v roce 2028 zvolnit na 2,1 %. V říjnu přitom dosáhla 4 %. Zatímco zdražování energií by mělo příští rok zpomalit, ceny potravin znovu rostou kvůli opožděným dopadům dražších energií a hnojiv i horší sklizni po letním extrémním počasí. Celková inflace v EU by proto na přelomu roku měla překročit 4 %.
Drahota dál ukrajuje z reálných příjmů domácností a brzdí jejich spotřebu, jejíž růst by měl letos zpomalit na 1,3 % a příští rok na 1,1 %. Trh práce však zůstává silný: letos by v EU mělo přibýt 800 000 pracovních míst a nezaměstnanost se udrží těsně nad 6 %, blízko rekordních minim. Mzdy by navíc měly nepatrně předstihnout inflaci. Podle eurokomisaře Valdise Dombrovskise ale samotná odolnost nestačí a EU ji musí proměnit ve skutečnou hospodářskou dynamiku.
