Za průměrnou mzdu si dnes Češi pořídí výrazně více běžného zboží než v roce 1989. Vyplývá to ze srovnání postaveného na datech Českého statistického úřadu, které místo cen v korunách sleduje, kolik času musí člověk odpracovat, aby si danou věc mohl koupit. Takový pohled je férovější než prosté porovnání cenovek, protože zohledňuje i růst mezd. Chleba dnes stojí stejně práce jako před sametovou revolucí, většina ostatních položek je ale v poměru k výplatě několikanásobně dostupnější.

Kromě peněženky se proměnil i samotný život. Lidé mají nesrovnatelně širší výběr zboží a dožívají se vyššího věku. Srovnání zároveň ukazuje, že pokrok nezasáhl všechny oblasti stejně. Zatímco jídlo, oblečení a spotřebiče výrazně zlevnily, bydlení se pro průměrného zaměstnance stalo výrazně dražším, než bylo na konci osmdesátých let.

Kolik minut práce dnes stojí běžný nákup?

Nejnázornější je pohled na potraviny. Na deset vajec dnes stačí pracovat 11 minut, zatímco v roce 1989 to bylo 52 minut. Kilogram másla vyjde na 34 minut práce místo dvou hodin a 40 minut a na kilogram vepřového bůčku stačí 28 minut namísto hodiny a 28 minut. Ještě výraznější posun zaznamenalo celé kuře, na které člověk dříve pracoval dvě hodiny, kdežto dnes jen 17 minut.

Podobně se zkrátil čas potřebný na šunku, a to ze šesti hodin a 40 minut na hodinu a dvě minuty, nebo na mléčnou čokoládu, na kterou dnes stačí osm minut místo 52. Litr benzinu dnes vyžaduje 11 minut práce, v roce 1989 to bylo 32 minut. Jedinou výjimkou mezi potravinami zůstává kmínový chléb, na jehož kilogram se dnes stejně jako tehdy pracuje 11 minut, přestože jeho cena vzrostla z 2,80 Kč na 44,74 Kč.

Ledničku dnes vyděláte za necelý týden, s nájmem je to ale jinak

Ještě větší rozdíl ukazuje spotřební zboží. Na elektrickou chladničku s mrazničkou bylo v roce 1989 potřeba pracovat 2,3 měsíce, dnes je to necelých šest dnů. Pořízení vozu Škoda Fabia odpovídá 9,8 měsíce práce, zatímco na tehdejší Škodu Favorit musel člověk vydělávat celých 33,8 měsíce. Dnešní auto je tak v poměru k výplatě zhruba třiapůlkrát dostupnější.

Zlevnilo i oblečení. Pánský oblek dnes vyjde na čtyři dny, tři hodiny a 37 minut práce oproti osmi dnům a 25 minutám v roce 1989, pánská košile dokonce na necelé čtyři hodiny místo jednoho dne. U dámské kožené obuvi se potřebný čas zkrátil ze tří dnů na šest hodin a 18 minut. Navíc se změnila i kvalita výrobků, protože chladničky dnes mají mrazák, televizory větší obrazovky a auta jsou bezpečnější, pohodlnější i úspornější.

Zásadní výjimkou je bydlení. Měsíční nájem bytu 2+1 o rozloze zhruba 55 metrů čtverečních vyžadoval v roce 1989 jeden den, hodinu a deset minut práce, dnes je to přes devět dní. Nájem stojí 17 765 Kč namísto tehdejších 137,50 Kčs, a jde tak o jedinou sledovanou položku, která je dnes výrazně méně dostupná než před sametovou revolucí. Právě bydlení může vysvětlovat, proč řada domácností vnímá dnešní život jako finančně náročný, i když běžný nákup zatěžuje rozpočet méně.

Proč tedy někteří vzpomínají na socialismus s nostalgií?

Kromě cen se zásadně proměnily možnosti výběru. Před rokem 1989 byli spotřebitelé odkázáni na omezenou nabídku a některé kvalitnější výrobky bylo obtížné vůbec sehnat. Centrálně plánovaná ekonomika byla ekonomikou nedostatku, v níž pořadníky a shánění zboží patřily ke každodennímu životu, zatímco dnes lidé vybírají z desítek značek a stovek variant. Prodloužil se i život, muži se v roce 2025 dožívali v průměru 77,5 roku místo 68,1 a ženy 83,2 roku místo 75,5.

Přesvědčení, že se za socialismu žilo lépe, podle analytiků častěji vychází z emocí než z objektivního srovnání. Společnost v posledních letech prošla několika krizemi, růstem životních nákladů a obdobím nejistoty a zároveň se prohloubily příjmové rozdíly. Na dobu, kdy svět působil jednodušeji a životní podmínky lidí se tolik nelišily, se proto snadno vzpomíná s nostalgií. Vyšší životní úroveň to ale tehdy neznamenalo.