Americký dluhopisový trh vysílá další varovný signál.

Výnos desetiletých státních dluhopisů USA se dostal na 4,97 % a přiblížil se psychologicky důležité hranici 5 %. Prudký růst výnosů se však v závěru týdne výrazně zpomalil, protože investoři začali téměř jednoznačně očekávat zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky.

Pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na nejbližším zasedání Fedu se podle trhu přiblížila 90 %. Ještě před měsícem přitom investoři přisuzovali oběma scénářům přibližně stejnou pravděpodobnost. Změnu očekávání podpořila především spotřebitelská inflace, která meziročně zrychlila na 3,4 %, tedy výrazně nad dvouprocentní cíl Fedu.

Vyšší sazby sice nedokážou přímo snížit ceny ropy nebo benzinu, mohou ale pomoci obnovit důvěru trhu v odhodlání centrální banky dostat inflaci pod kontrolu. Právě tento signál v závěru týdne částečně stabilizoval dlouhodobé výnosy, jejichž další prudký růst by mohl představovat problém pro akcie, domácnosti, firmy i americkou vládu.

Desetiletý výnos se přiblížil hranici 5 %

Americké státní dluhopisy zažily během posledních týdnů výrazný výprodej. Od konce června se výnos desetiletého Treasury zvýšil přibližně o 50 bazických bodů, zatímco výnos třicetiletého dluhopisu vzrostl asi o 45 bazických bodů. Dlouhodobé sazby se tak vrátily na některé z nejvyšších úrovní od roku 2007.

Desetiletý výnos dosáhl 4,974 %, zatímco třicetiletý se pohyboval kolem 5,358 %. Takto vysoké výnosy zvyšují cenu dlouhodobého financování napříč ekonomikou. Dopad se může postupně promítat do hypoték, firemních úvěrů, refinancování dluhu i nákladů americké vlády.

Tempo růstu se ale v závěru týdne zmírnilo. Po zvýšení desetiletého výnosu přibližně o 25 bazických bodů během dvou týdnů přišel růst pouze o tři bazické body na 4,97 %. Stabilizace nastala právě ve chvíli, kdy se investoři začali výrazně více přiklánět k možnosti, že Fed na nejbližším zasedání sazby skutečně zvýší.

Vyšší krátkodobé sazby mohou trhu signalizovat, že centrální banka nebude tolerovat dlouhodobější odchylku inflace od svého cíle. Pokud by naopak Fed sazby nezvýšil navzdory současnému inflačnímu vývoji, mohla by se nejistota znovu přesunout na dlouhý konec výnosové křivky a zvýšit volatilitu dluhopisů.

Inflace a drahá ropa mění očekávání Fedu

Hlavním impulzem pro změnu očekávání byla spotřebitelská inflace. Meziroční tempo růstu cen dosáhlo 3,4 %, zatímco dlouhodobým cílem Fedu zůstávají 2 %. Trh proto začal počítat s tím, že období uvolňování měnové politiky může vystřídat další cyklus zvyšování sazeb.

Situaci komplikuje vývoj na energetických trzích. Konflikt s Íránem zvýšil ceny ropy a průměrná cena benzinu v USA se dostala na 4,295 dolaru za galon. Vyšší úrokové sazby nemohou přímo zvýšit nabídku ropy ani odstranit geopolitické příčiny růstu cen energií, mohou však tlumit širší poptávkové inflační tlaky v ekonomice.

Dalším faktorem je rychlé pokračování investičního cyklu spojeného s umělou inteligencí. Rozsáhlé investice do datových center, výpočetní infrastruktury a dalších projektů podporují ekonomickou aktivitu, ale současně mohou zvyšovat poptávku po kapitálu, energii a dalších zdrojích. Fed tak čelí prostředí, ve kterém inflaci podporuje několik různých faktorů současně.

Trh už navíc nepočítá pouze s jedním zvýšením sazeb. Derivátové kontrakty naznačují očekávání téměř 90 bazických bodů zvýšení sazeb během letošního roku. Pokud se tento scénář naplní, znamenalo by to několik kroků směrem k přísnější měnové politice.

Akcie zatím vysokým výnosům odolávají

Vývoj dluhopisového trhu vytváří pro akcie méně příznivé prostředí. Vyšší bezrizikové výnosy zvyšují diskontní sazby používané při oceňování společností a zároveň nabízejí investorům atraktivnější alternativu k rizikovějším aktivům. Hranice 5 % u desetiletého Treasury je proto pozorně sledována také na Wall Street.

Americké akcie přesto zůstávají relativně blízko rekordních hodnot. Index S&P 500 se nachází méně než 2 % pod historickými maximy, a to navzdory výraznému růstu cen ropy a dlouhodobých výnosů během léta. Podporou zůstávají především výsledky amerických společností a odolnost ekonomiky.

Určitou úlevu přineslo také krátkodobé zmírnění cenových tlaků na ropném trhu. Americká ropa WTI (CL=F) klesla o 2,43 %, zatímco Brent (BZ=F) odepsal 0,28 %, přestože se ceny ropy nadále pohybovaly nad hranicí 100 dolarů za barel. Vedle energií investoři sledují také obchodní spory a americký rozpočtový deficit, který se přibližuje 2 bilionům dolarů.

Pro finanční trhy tak bude zásadní nejen samotné rozhodnutí Fedu, ale také signál ohledně dalšího vývoje sazeb. Investoři už do cen zahrnují několik zvýšení během roku, což vytváří poměrně vysoká očekávání. Výrazná odchylka od tohoto scénáře by mohla znovu zvýšit volatilitu na dluhopisovém i akciovém trhu.