Napětí kolem Hormuzského průlivu se dál stupňuje.

Írán oznámil, že v reakci na americké útoky zasáhl tři ropné tankery, které podle něj využívaly nepovolenou trasu přes strategickou námořní cestu. Íránské revoluční gardy současně informovaly o útocích na několik plavidel spojených se Spojenými státy.

Íránská strana neposkytla podrobnosti o rozsahu případných škod ani jednoznačně nepotvrdila, zda byly všechny tři tankery skutečně zasaženy. Nezávislé potvrzení dalších útoků v oblasti zatím rovněž není k dispozici. Situace přesto zvyšuje obavy kolem jedné z nejdůležitějších tras pro světový obchod s ropou a dalšími energetickými surovinami.

Nové incidenty jsou součástí série vzájemných útoků mezi Spojenými státy a Íránem. Americká armáda předtím oznámila zásah tří íránských tankerů, z nichž jeden byl podle jejího vyjádření zničen. Operaci Washington označil za reakci na útok íránských revolučních gard proti dvěma válečným lodím amerického námořnictva pomocí balistických raket.

Hormuzským průlivem proplouvá jen minimum lodí

Íránské revoluční gardy vedle tankerů oznámily také útok na americký námořní dron a bezpilotní hladinové vojenské plavidlo, které se podle jejich tvrzení pokoušely vstoupit do Hormuzského průlivu. Ani v těchto případech nebyly bezprostředně zveřejněny nezávisle ověřené informace o případných škodách.

Hormuzský průliv propojuje Perský záliv s Ománským zálivem a představuje kritický bod světového energetického obchodu. Jakékoli omezení dopravy proto může ovlivnit nejen dodávky z regionu, ale také globální ceny ropy a dalších energetických komodit. Vývoj kolem průlivu se současně stal jednou z klíčových otázek případné dohody mezi Washingtonem a Teheránem.

Pozorovatelná námořní doprava už nyní zůstává mimořádně omezená. Podle údajů společnosti Kpler proplula v sobotu průlivem pouze jedna nákladní loď převážející komodity. Nízký provoz ukazuje, jak výrazně bezpečnostní situace ovlivnila jednu z běžně nejvytíženějších energetických tras.

Íránské revoluční gardy zároveň zopakovaly varování, že plavidla nemají využívat trasy, které Teherán nepovolil. Pokračující nejistota kolem pravidel průjezdu tak vytváří další riziko pro rejdaře a obchodníky, kteří musí zohledňovat nejen samotné vojenské střety, ale také možnost dalších omezení dopravy.

Spojené státy předtím zaútočily na tři íránské tankery

Americké Centrální velitelství oznámilo, že během předchozích útoků zasáhlo tři íránská plavidla. Tanker Kylo třídy Suezmax se podle americké armády po zásahu potopil v Ománském zálivu. Posádka měla před útokem dostat pokyn k opuštění plavidla a dostupné údaje o lodní dopravě naznačovaly, že tanker v době zásahu nepřevážel ropu.

Další tanker třídy Suezmax s názvem Stark I byl podle amerického Centrálního velitelství v Ománském zálivu vyřazen z provozu. Třetím zasaženým plavidlem byl velmi velký ropný tanker Downy, který se nacházel v Perském zálivu poblíž ostrova Kharg. Právě Kharg představuje klíčové centrum íránského vývozu ropy.

Spojené státy útoky označily za odpověď na předchozí íránskou operaci proti dvěma válečným lodím amerického námořnictva. Revoluční gardy proti nim podle americké strany použily balistické rakety. Následné íránské oznámení útoků na další tankery tak představuje další krok v sérii vzájemných odvetných akcí.

Vývoj zároveň naznačuje, že rychlé ukončení konfliktu zůstává vzdálené. Boje Spojených států a Izraele proti Íránu podle původního textu trvají už více než šest měsíců a poslední incidenty ukazují pokračující riziko další eskalace.

Ropný trh čelí rostoucímu geopolitickému riziku

Vývoj v Hormuzském průlivu má bezprostřední význam pro energetické trhy. Omezení námořní dopravy může komplikovat export ropy z Perského zálivu a současně zvyšovat náklady na přepravu, pojištění a zabezpečení plavidel. Další útoky na tankery by proto mohly zvýšit rizikovou prémii zahrnutou v cenách ropy.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že chce zvýšit ekonomický tlak na Írán, přestože se Spojeným státům zatím nepodařilo konflikt ukončit. V bojích podle uvedených údajů zemřelo 18 amerických vojáků. Rostoucí ceny energií zároveň zvyšují ekonomický i politický význam dalšího vývoje.

Energetické náklady mohou být důležité také před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Průzkumy uvedené v původním textu naznačují nespokojenost části americké veřejnosti s přístupem administrativy ke konfliktu, zatímco vyšší ceny energií mohou mít širší dopad na domácnosti i firmy.

Pro globální trhy proto nebude rozhodující pouze počet jednotlivých vojenských incidentů. Klíčové bude především to, zda zůstane Hormuzský průliv alespoň částečně průjezdný a zda se podaří zabránit dalším útokům na komerční plavidla. Pokračující omezení dopravy by mohlo udržovat tlak na energetické trhy a prodlužovat období zvýšené volatility.