Britský trh práce vykazuje první známky stabilizace

Britský pracovní trh po přibližně dvou letech oslabování vykázal první náznaky stabilizace. Zářijová data ukázala, že počet zaměstnanců na výplatních listinách soukromého sektoru meziměsíčně vzrostl o 8 000 osob. Šlo o první měsíční přírůstek od ledna.

Mírné zlepšení zaznamenalo také pohostinství, které patřilo mezi části ekonomiky zasažené předchozím útlumem zaměstnanosti. Současně se míra nezaměstnanosti snížila ze 4,9 na 4,7 procenta. Soubor údajů tak ukazuje, že tempo zhoršování situace na trhu práce polevilo.

Samotný pokles nezaměstnanosti však nelze přičítat pouze silnějšímu náboru. Část změny souvisela s růstem ekonomické neaktivity, tedy s vyšším počtem lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani aktivně nehledají práci. Údaje o zaměstnanosti navíc mohou být při dalších zveřejněních revidovány.

Dosavadní čísla proto zatím neukazují na výrazné zrychlení britské ekonomiky. Ve srovnání s předchozím obdobím ale přinášejí méně nepříznivý obraz, především díky prvnímu růstu soukromých výplatních listin za osm měsíců a nižší vykázané nezaměstnanosti.

Pozornost se přesouvá k listopadovému rozhodnutí centrální banky

Stabilnější zaměstnanost sama o sobě neznamená návrat silných domácích inflačních tlaků. Růst mezd v soukromém sektoru po očištění o změny ve skladbě zaměstnanosti dosahuje přibližně 3,4 procenta. Nejnovější jednoměsíční údaj přepočtený na roční tempo zpomalil na 1,7 procenta.

Mzdová dynamika tak zůstává relativně omezená, přestože inflační rizika zvyšují dražší energie. Právě možnost, že se vyšší energetické náklady promítnou do širších cenových očekávání, patří mezi důvody, proč se pozornost trhu soustředí na další kroky Bank of England.

Podle současných tržních očekávání se zvyšuje pravděpodobnost listopadového růstu úrokových sazeb. Případné zpřísnění měnové politiky by však nebylo reakcí na prudce rostoucí ekonomickou aktivitu. Jeho cílem by podle popsaného scénáře bylo především omezit přenos vyšších cen energií do celkové inflace.

Rozdíl mezi britskými a americkými úrokovými sazbami se zároveň promítá do vývoje kurzu britské libry vůči americkému dolaru (GBPUSD=X) . Pokud by americká centrální banka postupovala méně restriktivně než Bank of England, úrokový diferenciál by se mohl posunout ve prospěch libry. Dalším klíčovým údajem bude nejbližší britská inflační zpráva, která prověří dosavadní očekávání ohledně listopadového rozhodnutí.

Kurz GBP/USD překonal hranici 1,3310

Na čtyřhodinovém grafu vytvořil měnový pár po odrazu od říjnových minim rostoucí cenovou strukturu. Kurz překonal úroveň 1,3310, která dříve opakovaně omezovala jeho růst, a následně se pohyboval nad touto hranicí. Původní rezistence se tak stala nejbližší sledovanou oblastí podpory.

První vyšší technická úroveň leží přibližně u 1,3450. Odpovídá 61,8procentnímu Fibonacciho návratu předchozího pohybu. Významnější pásmo se nachází mezi 1,3545 a 1,3560, kde se setkává dřívější cenová struktura se 100procentní Fibonacciho projekcí.

Při trvalejším pohybu nad tímto pásmem by se další technická hranice nacházela kolem 1,3700, což však představuje vzdálenější variantu vývoje. Návrat pod 1,3310 by naopak narušil současnou růstovou strukturu a zvýšil pravděpodobnost dalšího pohybu do strany.

Bezprostřední vývoj kurzu tak spojuje dvě hlavní témata: stabilizaci britského trhu práce a očekávání dalších kroků Bank of England. Z technického hlediska zůstávají nejbližšími sledovanými úrovněmi 1,3450 a následně oblast kolem 1,3550, zatímco hranice 1,3310 vymezuje spodní část aktuální struktury.