Americké akciové trhy během pátečního obchodování vykazovaly smíšený vývoj. Technologický Nasdaq se pokoušel zotavit z prudkého čtvrtečního propadu, zatímco tradiční index Dow Jones výrazně oslaboval. Investory nadále znepokojovaly vysoké náklady na rozvoj umělé inteligence, rostoucí nejistota na dluhopisových trzích a prudké zdražování ropy způsobené napětím na Blízkém východě.

Technologický Nasdaq Composite během obchodování posiloval o 0,27 % na 26 079,72 bodu. Širší S&P 500 naopak ztrácel 0,13 % na 7 653,46 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average klesal o 0,93 % na 52 375,52 bodu.

Rozdílný vývoj indexů přišel po čtvrtečním výprodeji, během kterého Nasdaq odepsal 2,6 % a zaznamenal nejhorší jednodenní výsledek od června. S&P 500 ve stejné seanci oslabil o přibližně 1,2 %.

Páteční mírné zotavení technologických akcií naznačovalo určitou stabilizaci sektoru, investoři však zůstávali opatrní. Hlavní otázkou nadále bylo, zda technologické společnosti dokážou financovat další rozšiřování AI infrastruktury a současně vytvářet dostatečné peněžní toky.

Značnou pozornost přitahoval také energetický trh. Cena ropy Brent během pátečního obchodování dosáhla 115 dolarů za barel, poprvé od května. Rostoucí geopolitické napětí totiž zvyšovalo obavy z dalšího omezení dodávek energetických surovin z Blízkého východu.

Investoři zároveň vyhodnocovali budoucí měnovou politiku americké centrální banky. Přestože vyšší ceny ropy mohou podporovat inflaci, trh očekával, že Federální rezervní systém na svém nejbližším zasedání ponechá úrokové sazby beze změny.

Nasdaq se pokouší zotavit, financování AI infrastruktury zůstává hlavním rizikem

Technologické akcie během pátečního obchodování částečně umazávaly předchozí ztráty, přestože nejistota kolem umělé inteligence nadále ovlivňovala náladu investorů.

Čtvrteční propad Nasdaq o 2,6 % představoval nejvýraznější denní oslabení indexu od začátku června.

Výprodej zasáhl především výrobce polovodičů a společnosti, které jsou závislé na pokračujícím růstu investic do datových center.

Investoři se stále intenzivněji zaměřují na otázku, zda současné tempo výstavby AI infrastruktury odpovídá očekávané budoucí poptávce a ekonomické návratnosti jednotlivých projektů.

Technologické podniky totiž plánují investovat mimořádné prostředky do grafických procesorů, serverů, energetické infrastruktury a nových datových center.

Takové projekty vyžadují značné počáteční kapitálové výdaje, zatímco jejich skutečné finanční přínosy se mohou projevit až v následujících letech.

Pokud společnosti nemají dostatek vlastních prostředků, musí další expanzi financovat prostřednictvím dluhu nebo nově vydaných akcií.

Právě rostoucí závislost na externím kapitálu se stala významným zdrojem obav.

Pozornost investorů přitáhla zejména společnost Meta Platforms (META) , která oznámila plán vytvořit novou třídu akcií bez hlasovacích práv.

Tento krok má mimo jiné umožnit získávání prostředků pro další investice do umělé inteligence.

Případné vydávání nových akcií však může vést k ekonomickému ředění podílů stávajících akcionářů.

Pokud se zvýší počet akcií v oběhu, může při nezměněných ostatních podmínkách klesnout podíl na zisku připadající na jednu akcii.

Meta tak svým oznámením otevřela širší diskusi o tom, jakým způsobem budou největší technologické společnosti financovat další fázi AI expanze.

Investoři se obávají, že podobné kroky mohou postupně zvažovat také další podniky.

Tlak na technologický sektor posílilo i vyjádření generálního ředitele společnosti Nvidia (NVDA) Jensena Huanga.

Ten upozornil, že dostupného kapitálu pro rozvoj infrastruktury umělé inteligence není dostatek vzhledem k rozsahu plánovaných investic.

Jeho vyjádření ukazuje, že problémem nemusí být pouze samotná poptávka po AI technologiích, ale také schopnost financovat potřebnou infrastrukturu.

Nvidia přitom patří mezi nejvýznamnější dodavatele grafických procesorů využívaných při trénování a provozu pokročilých modelů umělé inteligence.

Pokud by provozovatelé datových center začali odkládat nové projekty kvůli nedostatečnému financování, mohlo by to ovlivnit také poptávku po jejích produktech.

Vyšší náklady na získávání kapitálu navíc zvyšují požadovanou návratnost investic.

To znamená, že projekty, které byly ekonomicky atraktivní při levnějším financování, se mohou za nových podmínek stát méně výhodnými.

Současná nervozita se proto neomezuje pouze na jednotlivé technologické společnosti.

Jde o širší přehodnocování ekonomických předpokladů, na kterých stojí současný investiční boom.

Páteční mírný růst Nasdaq nicméně ukázal, že část investorů byla po předchozím prudkém poklesu ochotna znovu nakupovat technologické akcie.

Krátkodobé zotavení však samo o sobě nepotvrzuje konec nejistoty kolem financování umělé inteligence.

Pro další vývoj sektoru bude rozhodující, zda společnosti dokážou udržovat růst příjmů a současně kontrolovat kapitálové výdaje, zadlužení a tvorbu hotovosti.

Western Digital oslabila navzdory silným výsledkům, dluhopisové trhy zůstávají nervózní

Jedním z příkladů současné opatrnosti investorů byla společnost Western Digital (WDC) .

Výrobce datových úložišť zveřejnil silné čtvrtletní hospodářské výsledky, přesto jeho akcie během pátečního obchodování oslabovaly o více než jedno procento.

Společnost těží z mimořádně vysoké poptávky po úložných kapacitách potřebných pro rozvoj umělé inteligence.

Pokročilé AI systémy totiž vyžadují nejen značný výpočetní výkon, ale také schopnost ukládat a zpracovávat rozsáhlé objemy dat.

Růst poptávky po datových úložištích tak představuje důležitý faktor pro podnikání Western Digital.

Silný zájem o produkty společnosti zároveň přispívá k růstu jejich prodejních cen.

Navzdory příznivému hospodaření však akcie čelily prodejnímu tlaku.

Významným faktorem může být jejich předchozí mimořádné zhodnocení.

Od začátku letošního roku totiž Western Digital posílila o více než 86 %.

Takto vysoký růst znamená, že investoři již mohli do ceny akcií zahrnout značnou část očekávaného zlepšení budoucích výsledků.

V takové situaci nemusí ani překonání tržních očekávání stačit k dalšímu růstu.

Pokles Western Digital proto ukazuje, že pozitivní vývoj poptávky po AI infrastruktuře automaticky nezaručuje pokračující zhodnocování všech společností v tomto odvětví.

Investoři totiž stále více zvažují nejen růst příjmů, ale také ocenění podniků a jejich dlouhodobou schopnost vytvářet zisky.

Nejistota se mezitím projevovala také na dluhopisových trzích.

Ve čtvrtek došlo k výraznému růstu cen amerických státních dluhopisů, když investoři přesouvali kapitál z rizikovějších aktiv do relativně bezpečnějších nástrojů.

Výnos referenčního desetiletého amerického dluhopisu zaznamenal největší jednodenní pokles od března 2023.

Ceny dluhopisů se totiž pohybují opačným směrem než jejich výnosy.

Pokud zájem investorů o dluhopisy roste, jejich ceny zpravidla posilují a požadované výnosy klesají.

Páteční obchodování přineslo částečné obrácení tohoto pohybu.

Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů začaly znovu mírně růst.

Tento vývoj naznačoval určité uklidnění po předchozím prudkém přesunu kapitálu do bezpečnějších aktiv.

Situace však zůstávala výrazně nejistá v Evropě.

Francouzský dluhopisový trh v předchozích dnech zasáhlo prudké zvýšení výnosů, které souviselo s pokračujícími sociálními nepokoji a obavami o stav veřejných financí.

Rozdíl mezi výnosy francouzských a německých státních dluhopisů se během čtvrtka výrazně rozšířil.

Tento ukazatel představuje důležitou míru rizikové přirážky, kterou investoři požadují za držení francouzského státního dluhu ve srovnání s německým.

Vyšší riziková přirážka znamená, že financování francouzského státu může být na trhu nákladnější.

Během pátečního obchodování však výnosy francouzských dluhopisů opět mírně klesaly.

Šlo o částečnou stabilizaci po předchozím výrazném pohybu.

Přetrvávající nejistota kolem francouzských veřejných financí však zůstává významným faktorem pro evropské kapitálové trhy.

Z pohledu amerických investorů je důležité především to, zda se problémy evropských dluhopisových trhů mohou promítat také do globálních podmínek financování.

Současná situace ukazuje, že technologické společnosti čelí nejen otázkám budoucí ziskovosti, ale také proměnlivé dostupnosti a ceně kapitálu.

Ropa Brent vystoupala na 115 dolarů, Fed zřejmě ponechá sazby beze změny

Dalším významným zdrojem nejistoty zůstával vývoj cen ropy.

Během pátečního obchodování evropská ropa Brent dosáhla hranice 115 dolarů za barel, poprvé od května.

Růst navázal na předchozí zdražování způsobené obavami z pokračujícího konfliktu na Blízkém východě.

Investoři se především obávají, že další vojenská eskalace může narušit postupné obnovování dodávek energetických surovin z regionu.

Právě riziko omezení nabídky zůstává jedním z hlavních faktorů, které podporují vysoké ceny ropy.

Situaci komplikuje pokračující napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Mediální zprávy naznačují možnost dalších vojenských operací, což zvyšuje nejistotu ohledně bezpečnosti energetické infrastruktury.

Významnou roli hraje také bezpečnost námořní přepravy přes strategické dopravní trasy na Blízkém východě.

Jakékoliv další omezení přepravy ropy může zvýšit tlak na světové ceny energetických surovin.

Dražší ropa se následně promítá do cen pohonných hmot a dalších ropných produktů.

To ovlivňuje nejen domácnosti, ale také provozní náklady dopravních, průmyslových a dalších podniků.

Pokud firmy přenesou část zvýšených nákladů na zákazníky, může zdražování energií přispívat k přetrvávajícím inflačním tlakům.

Právě vývoj inflace je zásadní pro další rozhodování americké centrální banky Fed.

Navzdory nedávnému růstu cen ropy finanční trhy očekávají, že Fed na svém nejbližším měnověpolitickém zasedání ponechá základní úrokové sazby beze změny.

Tento výhled přichází po zářijovém zvýšení sazeb, které představovalo první zpřísnění měnové politiky od roku 2023.

Někteří představitelé centrální banky podle zveřejněných informací naznačili, že bezprostřední další zvýšení sazeb není nezbytné.

Současně však upozorňují na pokračující potřebu dostat inflaci k dlouhodobému cíli 2 %.

Finanční trhy proto aktuálně očekávají další zvýšení úrokových sazeb až na posledním letošním zasedání v prosinci.

Takový scénář však bude záviset na vývoji inflace, ekonomické aktivity a situace na pracovním trhu.

Pro akciové investory je další směřování měnové politiky významné především kvůli nákladům na financování.

Vyšší úrokové sazby mohou zdražovat úvěry, firemní dluhopisy i další formy kapitálu.

Zvlášť citlivé jsou na tento vývoj společnosti, jejichž obchodní model vyžaduje vysoké počáteční investice.

Právě zde se propojují obavy z financování umělé inteligence s vývojem cen energetických surovin.

Pokud by dražší ropa vedla k přetrvávající inflaci a vyšším sazbám, mohlo by to dále komplikovat financování AI infrastruktury.

Technologické společnosti by tak čelily současně rostoucím kapitálovým nárokům a nákladnějšímu získávání prostředků.

Naopak případné uklidnění situace na Blízkém východě a stabilizace cen ropy by mohly část těchto tlaků zmírnit.

Páteční obchodování proto ukázalo, že americký akciový trh zůstává citlivý nejen na hospodářské výsledky technologických firem, ale také na geopolitické a makroekonomické faktory.

Průběžný týdenní vývoj zároveň naznačoval rozdílnou výkonnost hlavních indexů.

Dow Jones směřoval k týdennímu růstu přibližně 0,8 %.

S&P 500 měl naopak ztrácet kolem 0,5 % a Nasdaq přibližně 1,3 %.

Tyto hodnoty vycházely z aktuálního pátečního obchodování a nepředstavovaly konečný týdenní výsledek.

Wall Street tak směřovala k závěru týdne s výrazně rozdílnou výkonností jednotlivých sektorů.

Technologické akcie se po prudkém výprodeji částečně stabilizovaly, ale investoři nadále zpochybňovali schopnost firem financovat další rozvoj umělé inteligence.

Rostoucí ceny ropy zároveň představovaly nové inflační riziko, zatímco situace na dluhopisových trzích upozorňovala na přetrvávající nejistotu kolem budoucích nákladů kapitálu.

Pro další vývoj amerických akcií bude proto zásadní především schopnost technologických společností prokázat návratnost investic, stabilita energetických trhů a nadcházející rozhodnutí Fedu o úrokových sazbách.