Česká republika během prvních devíti měsíců letošního roku vybrala na elektronickém mýtném 15,08 miliardy korun, což představuje meziroční růst přibližně o 5 %. Vyšší příjmy doprovázel také nárůst počtu zaznamenaných mýtných transakcí, který překročil hranici 106 milionů. Vyplývá to z údajů společnosti CzechToll, která provozuje tuzemský elektronický mýtný systém.
Výběr mýtného byl meziročně vyšší ve všech dosavadních měsících letošního roku. Jen během září dopravci zaplatili 1,763 miliardy korun, tedy o čtyři procenta více než ve stejném období předchozího roku.
Růst výnosů je důležitý především pro financování dopravní infrastruktury. Příjmy z mýtného totiž směřují do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který je využívá k financování výstavby, modernizace a dalších investic do dopravní sítě.
Současně se rozšiřuje rozsah zpoplatněných komunikací. Od září přibylo dalších 17,2 kilometru nově dokončených dálničních úseků na trasách D3, D35 a D49.
Elektronické mýtné se tak postupně vztahuje na stále rozsáhlejší část české dopravní infrastruktury. Aktuálně je zpoplatněno téměř 1 600 kilometrů dálnic a více než 1 360 kilometrů silnic první třídy.
Vedle samotného růstu výběru se stát připravuje také na významnou změnu provozu systému. Současná smlouva se společností CzechToll skončí v listopadu 2029 a ministerstvo dopravy plánuje letos v prosinci vyhlásit nové výběrové řízení.
Výběr mýtného vzrostl o pět procent, systém zpracoval přes 106 milionů transakcí
Elektronický mýtný systém zaznamenal během prvních tří čtvrtletí letošního roku pokračující růst příjmů.
Dopravci za využívání zpoplatněných komunikací zaplatili celkem 15,08 miliardy korun, přibližně o pět procent více než ve stejném období předchozího roku.
Zvýšení výběru přitom doprovázel také růst počtu zaznamenaných transakcí.
Systém zpracoval více než 106,25 milionu mýtných transakcí, což představuje meziroční zvýšení o 1,24 %.
Podle zveřejněných údajů systém v průměru zpracovává přibližně 3,5 milionu transakcí denně.
Tento ukazatel potvrzuje rozsah technologické infrastruktury, která zajišťuje průběžné zaznamenávání pohybu nákladních a dalších zpoplatněných vozidel po českých komunikacích.
Samotný počet transakcí však nelze zaměňovat s počtem přepravených nákladů ani s počtem jednotlivých jízd.
Jedno vozidlo může během své cesty vytvořit více transakcí podle toho, jak využívá jednotlivé zpoplatněné úseky.
Pro hodnocení vývoje silniční dopravy proto představuje počet transakcí pouze jeden z dostupných ukazatelů.
Zajímavé je také porovnání růstu výběru mýtného s růstem počtu transakcí.
Zatímco jejich počet se meziročně zvýšil o 1,24 %, celkové příjmy vzrostly přibližně o pět procent.
Výběr mýtného tedy rostl rychleji než samotný počet zaznamenaných transakcí.
Tento rozdíl může souviset s kombinací více faktorů, například se strukturou provozu, využívanými úseky nebo výší příslušných mýtných sazeb.
Z uvedených údajů však nelze jednoznačně určit, který faktor měl na růst výnosů největší vliv.
Pozitivní vývoj pokračoval také během září.
Dopravci v tomto měsíci zaplatili na mýtném 1,763 miliardy korun, což bylo meziročně o čtyři procenta více.
Přibližně 88 % zářijového výběru připadalo na dálnice, zatímco zbývajících 12 % pocházelo ze zpoplatněných úseků silnic první třídy.
Dálniční síť tak nadále představuje dominantní zdroj příjmů z elektronického mýtného.
Zářijové statistiky jsou zajímavé také z hlediska počtu pracovních dnů.
Letošní září mělo ve srovnání s předchozím rokem o jeden pracovní den méně, přesto systém zaznamenal přibližně o 1,3 milionu transakcí více.
Vyšší počet transakcí tedy nebyl pouze důsledkem delšího období, během kterého mohli dopravci využívat české komunikace.
Významná byla rovněž aktivita jednotlivých vozidel.
Během září zaznamenal mýtný systém alespoň jednu transakci u více než 327 000 vozidel.
Proti srpnu šlo o zvýšení přibližně o 14 000 vozidel.
Tento vývoj naznačuje vyšší využívání zpoplatněné silniční sítě ve srovnání s předchozím měsícem.
Celoroční srovnání bude důležité také ve vztahu k výsledkům roku 2025.
V loňském roce stát vybral na mýtném celkem 19,1 miliardy korun, což představovalo meziroční růst o 11,3 %.
Letošních 15,08 miliardy korun za první tři čtvrtletí odpovídá přibližně 79 % loňského celoročního výběru.
Konečný výsledek však bude záviset na dopravním provozu a výběru během posledních tří měsíců roku.
Zpoplatněná síť se rozšířila o nové dálnice, většina palubních jednotek míří zahraničním dopravcům
Růst výběru mýtného probíhá současně s pokračujícím rozšiřováním české dálniční infrastruktury.
Od září byly do systému elektronického mýtného zařazeny další nově dokončené úseky dálnic D3, D35 a D49.
Celková délka nově zpoplatněných komunikací dosáhla 17,2 kilometru.
Rozšíření dálniční sítě má význam nejen pro samotný výběr mýtného, ale také pro plynulost a organizaci silniční dopravy.
Nové dálniční úseky mohou postupně přebírat část provozu z jiných komunikací a zlepšovat dopravní spojení mezi jednotlivými regiony.
Jejich skutečný ekonomický přínos však závisí na intenzitě využívání, návaznosti na stávající dopravní síť a dalších dopravních podmínkách.
Po zářijovém rozšíření je v České republice zpoplatněno celkem 1 592,2 kilometru dálnic.
Dalších 1 362,5 kilometru připadá na silnice první třídy.
Dohromady tak elektronickému mýtnému podléhá 2 954,7 kilometru pozemních komunikací.
Rozsah zpoplatněné sítě ukazuje, že mýtný systém představuje významnou součást financování a správy české silniční infrastruktury.
Vedle délky komunikací je důležitá také velikost systému z hlediska registrovaných vozidel.
Ke konci září bylo evidováno více než 812 000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny.
Tento údaj zahrnuje vozidla registrovaná v elektronickém mýtném systému, nikoliv pouze vozidla aktivně využívající české komunikace během jednoho konkrétního měsíce.
Počet registrovaných vozidel je proto výrazně vyšší než počet vozidel, u kterých byla zaznamenána alespoň jedna transakce během září.
Dopravcům bylo zároveň vydáno přibližně 517 000 palubních jednotek.
Ty slouží k identifikaci vozidel a zaznamenávání jejich pohybu po zpoplatněných komunikacích.
Přibližně 27 % vydaných palubních jednotek připadalo na české dopravce.
Zbývající většinu využívají zahraniční dopravci, což odráží význam České republiky jako tranzitní země v rámci evropské silniční dopravy.
Tuzemská dálniční síť totiž neslouží pouze domácím přepravním společnostem.
Významnou část jejího využití tvoří také mezinárodní nákladní doprava, která propojuje výrobní a obchodní centra jednotlivých evropských zemí.
Podíl zahraničních dopravců na vydaných jednotkách však nelze automaticky zaměňovat s jejich podílem na celkovém výběru mýtného.
Skutečné výnosy závisí mimo jiné na délce využívaných úseků, kategoriích vozidel a příslušných sazbách.
Provoz elektronického mýtného systému přitom představuje rozsáhlou technologickou operaci.
Systém musí průběžně zpracovávat miliony transakcí, identifikovat registrovaná vozidla a reagovat na změny zpoplatněné silniční sítě.
Každé rozšíření o nový úsek tak vyžaduje také odpovídající úpravy technické a evidenční infrastruktury.
Důležitá je především spolehlivost provozu, protože výběr mýtného musí fungovat nepřetržitě a ve značném rozsahu.
Pokud by docházelo k technickým problémům nebo nesprávnému zpracování transakcí, mohlo by to komplikovat výběr poplatků i provoz dopravních společností.
Více než 106 milionů zpracovaných transakcí za první tři čtvrtletí tak dokládá nejen rozsah silniční dopravy, ale také význam digitální infrastruktury pro její zpoplatnění.
Ministerstvo připravuje nový tendr, současná smlouva skončí v roce 2029
Vedle růstu příjmů a rozšiřování zpoplatněné silniční sítě se stát připravuje také na další etapu provozu elektronického mýtného systému.
Současným provozovatelem je společnost CzechToll, která systém spravuje na základě desetileté smlouvy.
Její platnost skončí na konci listopadu 2029.
Ministerstvo dopravy proto plánuje již letos v prosinci vyhlásit nové výběrové řízení na provozovatele systému.
Příprava tendru s několikaletým předstihem odráží technickou i organizační náročnost provozu elektronického mýtného.
Nejde totiž pouze o samotný výběr peněz od dopravců.
Provozovatel musí zajišťovat také registraci vozidel, správu palubních jednotek, zpracování transakcí a technologickou podporu systému.
Součástí provozu je rovněž průběžné přizpůsobování změnám silniční sítě a platným pravidlům zpoplatnění.
Nové výběrové řízení tak bude důležité nejen z hlediska budoucí ceny provozních služeb, ale také z hlediska technologické spolehlivosti a schopnosti systému reagovat na další rozšiřování infrastruktury.
Současný elektronický mýtný systém vybudovaly společnosti SkyToll a CzechToll.
V listopadu 2019 byl systém předán do vlastnictví České republiky.
Tento model znamená, že stát vlastní základní technologickou infrastrukturu, zatímco její provoz a související služby zajišťuje smluvně vybraný provozovatel.
Při přípravě nového tendru proto bude důležité také to, jakým způsobem bude zajištěna návaznost na existující systém.
Cílem bude především zachovat nepřetržitý výběr mýtného a zabránit komplikacím, které by mohly vzniknout při případné změně provozovatele.
Význam výběrového řízení podtrhuje také finanční objem prostředků, které prostřednictvím systému procházejí.
Jen za prvních devět měsíců letošního roku činily příjmy více než 15 miliard korun.
V loňském roce stát vybral 19,1 miliardy korun.
Elektronické mýtné tak představuje stabilní a významný příjmový zdroj pro financování dopravní infrastruktury.
Vybrané prostředky směřují do Státního fondu dopravní infrastruktury, který je využívá pro financování dopravních staveb.
Význam mýtného spočívá také v tom, že umožňuje spojit část financování silniční infrastruktury přímo s jejím využíváním.
Dopravci platí za provoz vozidel na zpoplatněných komunikacích, přičemž výše poplatků se odvíjí od nastavení mýtného systému a charakteristik jednotlivých jízd.
Tento princip se liší například od obecného financování infrastruktury prostřednictvím daňových příjmů.
Mýtné tak představuje jeden z nástrojů, kterými stát získává prostředky od uživatelů vybraných částí dopravní sítě.
Pro dopravní společnosti však zároveň tvoří přímý provozní náklad.
Pokud se výše mýtných poplatků zvyšuje, může to ovlivňovat ekonomiku přepravních služeb.
Dopravci mohou podle konkurenčních podmínek a smluvních vztahů část vyšších nákladů promítat do cen poskytované dopravy.
To může mít následně dopad také na firmy využívající silniční přepravu a nepřímo na ceny přepravovaného zboží.
Na druhé straně investice financované z mýtného mohou dlouhodobě přispívat ke zlepšování dopravní infrastruktury, což může dopravcům přinášet provozní úspory.
Pro hodnocení celkového ekonomického přínosu je proto důležité sledovat nejen výši vybraného mýtného, ale také způsob využití těchto prostředků.
Letošní výsledky potvrzují, že elektronické mýtné zůstává významným zdrojem financování české dopravní infrastruktury.
Za prvních devět měsíců stát vybral 15,08 miliardy korun, tedy přibližně o pět procent více než před rokem.
Rostl také počet zaznamenaných transakcí a systém se rozšířil o další nově dokončené dálniční úseky.
Další důležitou událostí bude připravované výběrové řízení, které má určit provozovatele systému pro období po skončení současné smlouvy v roce 2029.
Pro stát bude zásadní zajistit, aby nový smluvní model umožnil efektivní správu systému, spolehlivý výběr poplatků a další rozvoj zpoplatněné silniční infrastruktury.
- Stát za devět měsíců vybral na mýtném 15,08 miliardy korun, meziročně o 5 % více
- Elektronický systém zpracoval přes 106 milionů mýtných transakcí
- Zpoplatněná síť zahrnuje téměř 3 000 kilometrů dálnic a silnic první třídy
- Ministerstvo dopravy připravuje nový tendr, současná smlouva skončí v listopadu 2029
Zkrať opakující se pasážeOprav nejasný údaj o dálnicích
