Činy mluví hlasitěji než slova, ale to, jak oslovujete svůj tým, může přesto definovat vaše vůdcovství.
Dobří lídři chápou, že způsob komunikace je téměř stejně důležitý jako to, co sdělují. Jejich hluboké sebeuvědomění a sociální inteligence, které může rozvíjet každý, kdo zastává vedoucí funkci, jim připomínají, že záleží na tom, co říkají.
Lidé sledují činy svých vedoucích, ale také naslouchají volbě jejich slov. To, co řeknou členům týmu, si vezmou k srdci a vedoucí budou poměřováni podle svých vlastních slov.
Zde jsou tři věci, které od dobrého vedoucího nikdy neuslyšíte:
„Jsem nad věcí. Tuhle konverzaci může vést někdo jiný.“
Konflikty existují v každé firmě nebo na pracovišti, ať se vám to líbí, nebo ne. A vedoucí pracovníci nejsou nad konfrontací povzneseni; patří to k této práci.
Dobří lídři vědí, že jakmile velký konflikt nabere na obrátkách, může být těžké ho zastavit. Nebojí se vést tvrdé rozhovory a klást obtížné otázky dříve, než se situace zhorší.
Pokud má například zaměstnanec problém s výkonem, dobří lídři ho řeší okamžitě. Odvaha postavit se situaci čelem pro dobro vztahu, místo abyste nechali věci vyhnít, vám pomůže vyhnout se dalšímu dramatu.
„Co to s vámi sakra je?“
Už jste se někdy ocitli v pracovní situaci, kdy někdo udělal chybu, možná dokonce nákladnou? Kdo ne – lidé jsou lidé a dělají chyby pořád. Otázkou je, jak jste zvládli svou reakci?
Vyjádření hněvu a zklamání jsou přirozené emoce. Dobří vedoucí se však nenechají ovládnout svými emocemi tím, že ztratí kontrolu nebo zahanbí členy týmu. Jakou techniku je tedy dobré zavést do praxe? Pochází z vaší emoční inteligence: sebeovládání.
Proč je sebeovládání důležité? Když dojde ke konfliktu, za sebeovládáním stojí otázka, zda je člověk schopen zvládnout své emoce a chování k pozitivnímu výsledku. Podle guru emoční inteligence Daniela Golemana je v pracovním prostředí pod vedením takových vedoucích „dramatičnost velmi nízká a produktivita velmi vysoká“.
Pokud vedoucí nemají schopnost sebeovládání, výsledek není dobrý. Jednou z hlavních překážek pramenících z nedostatku sebeovládání je nefiltrovaný hněv. Jak jsem již uvedl, hněv je normální, lidská emoce. Je však třeba ho vyjadřovat zdravým způsobem. Pro přiměřený hněv je místo a čas a všichni se musíme naučit, jak ho zvládat, jinak bude zvládat on nás. O to se postará sebeovládání.
„Nepotřebuji pomoc. Tento problém zvládnu sám.“
Vedoucí, kteří se hrnou dopředu, aby vyřešili každý problém, který se jim postaví do cesty, aniž by požádali o pomoc členy svého týmu – někteří z nich mohou být pro řešení problému kvalifikovanější -, se přetáhnou a nakonec vyhoří.
To je škoda způsobená na straně vedoucího. A zaměstnanci? Ti jsou demotivovaní a zpochybňují svou roli v týmu, protože se nemusí cítit zrovna důvěryhodní při řešení těžkých věcí.
Dobří lídři posílí své členy týmu tím, že přijmou koučovací přístup, když za nimi člen týmu přijde s problémem, a položí otevřené otázky typu: „Co si myslíte, že by vám mohlo stát v cestě?“ nebo „Jaký je jiný způsob, jak se na to podívat?“.
